Postřehy - komentáře

V roce 2006 vyvolávalo masové využití slunce pro výrobu elektřiny v našich podmínkách poťouchlé úsměvy na tváři energetiků. Stavitelé solárních elektráren byli ještě v roce 2007 stále považování za snílky a exoty. V roce 2008 se fotovoltaika začala jevit jako docela vhodná alternativa k odmítaným "větrníkům" s minimálním podílem na výrobě elektřiny. Loni se ze slunečních snílků stali skoro přes noc „solární baroni“, kterým díky štědrým výkupním cenám elektřiny a výraznému propadu cen kolektorů jejich podnikatelský záměr pohádkově vynáší. Letos spadla klec a jejich následovníky čeká ostrý střet s realitou.
Opět jsme se nepoučili z předešlých přešlapů domácích i u sousedů. Vypadá to, že už nejde o náhodu, ale o jasný záměr. Proto ani nepřekvapí další sluneční lapsus, který nachystalo Ministerstvo životního prostředí. Při vyhlašování programu Zelená úsporám nasadilo laťku vysoko, proto začalo pravidla zmírňovat, aby mohlo bez ostudy rozdat pár desítek miliard. V programu se tak objevila i podpora solárního ohřevu vody na panelácích. Vzhledem k tomu, že teplárenství s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla je z energetickým výrob k životnímu prostředí nejšetrnější a nezřídka využívá i obnovitelné zdroje, tedy především biomasu, byl správce programu požádán o eliminaci možných dopadů na systémy zásobování teplem, které jsou pro panelová sídliště charakteristická.
Není přece žádoucí, aby tam, kde stát již podpořil využití biomasy podporou solárního ohřevu vody znehodnotil takovou investici snížením jejího využití. Stejně jako není žádoucí, aby masově dotované zavádění solárního ohřevu vody v panelácích snižovalo teplárnám kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, která šetří třetinu paliva a ve stejném poměru i negativní vlivy na životní prostředí. MŽP si vyložilo tuto námitku po svém. Od 1. dubna změnilo podmínky pro přidělení dotace na systémy solárního ohřevu vody v panelácích a bytových domech. Tam, kde je více než poloviční podíl výroby tepla z obnovitelných zdrojů nebude podpora poskytována.
Jaké budou důsledky? Do konce března platí vše při starém a podporu dostane každý žadatel. Od 1. dubna, a to není apríl, ztratí možnost získat dotaci domácnosti napojené na více než 40 obecních biokotelen, z nichž je většina v létě odstavená. Tyto domácnosti si připravují teplou vodu individuálně, zpravidla pomocí elektrických ohřívačů. Vinou nepochopitelného selhání MŽP jsou tak z čerpání pomoci vyloučeni domácnosti v obcích, v nichž by byla podpora přípravy teplé vody s pomocí slunce nejefektivnější a žádoucí. O ochraně kombinované výroby elektřiny a tepla v ostatních systémech zásobování teplem už raději MŽP ani nepřemýšlelo.
Z Evropy k nám dorazila další sluneční novinka – solární systémy zásobování teplem. V Dánsku, Německu či Rakousku je vždy kolem 10 pilotních projektů, kde se sluneční energie využívá v systémech zásobování teplem. Podíl slunečního tepla u těchto soustav se pohybuje od 10 % při prosté přípravě teplé vody až k 50 % při využití velkých vodních akumulátorů (zemních i nadzemních nádrží), které se od května do září nabíjejí teplem a potom vytápějí přilehlé obce až do konce října.
Pro Zelené jasný důkaz, že i takové využití slunce je možné a proto ho začne udávat do všech svých "Čistých aktivit". Jenže cena slunečního tepla se pohybuje v rozmezí 20 až 25 eurocentů za kWh, tedy kolem 5 korun za kWh, tolik u nás stojí běžná elektřina a v přepočtu na cenu tepla je to 1400 až 1700 Kč/GJ. Přitom ze zemního plynu se i v zahraničních "slunečních lokalitách" dá získat 1 kWh tepla za 7 eurocentů. Tedy kolem 1,8 Kč/kWh, to je 500 Kč/GJ, což je cena srovnatelná i s blokovými plynovými kotelnami u nás. Našinec těžko pochopí, že chce někdo platit za teplo třikrát tolik než musí a navíc bez dotací. Na druhou stranu v tom další zlatokopové, podpoření zelenými dotacemi, jistě ucítí příští výnosný "sluneční Klondike". Jak praví američtí prezidenti: Bůh nás ochraňuj!