Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekt desetiletí 2001 - 2010

Soutěž byla realizována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 - program EFEKT.
Fotografie projektuOceněný projekt desetiletí - 1. místo v hlasování novinářů, 2. místo v hlasování odborníků

Využití geotermální energie pro dodávku tepla v pravobřežní části Děčína

Termo Děčín a.s., člen skupiny MVV Energie CZ a.s.

Původně měla v Děčíně vyrůst nová uhelná teplárna, kterou dnes připomíná 170metrový komín. V září 2002 byl ale za více než půl miliardy korun na jejím místě uveden do provozu největší projekt využití geotermální energie u nás. Zásoby tepla pro Děčín jsou na sto let ukryté v podzemním „jezeře“. Z něho každou vteřinu vytéká dvěma vrty přirozeným přetlakem z hloubky 545 metrů 60 litrů vody o teplotě 31 °C. Dvojice tepelných čerpadel (2 x 3,283 MWt s topným faktorem 3,4) využívá k výrobě tepla geotermální vodu. Po jejím ochlazení a úpravě voda splnila požadavky na pitnou vodu a byla dodávána i do městského vodojemu (1 milionů m3 ročně). Pro tepelná čerpadla i oběhová čerpadla na zdroji vyrábí elektřinu dvojice kogeneračních plynových motorů (0,8 MWe/1,01 MWt a 1,94 MWe/2,09 MWt). Tepelná čerpadla a plynové motory jsou provozovány celoročně (5000 motohodin). Dva plynové kotle (2 x 16,5 MWt) slouží pro vykrytí zimních špiček a jako záložní zdroj. Průtok vody z vrtu nelze měnit, proto je zdroj doplněn akumulační nádrží o objemu 800 m3, která vyrovná denní kolísání odběrů. Více než 15tikilometrová teplovodní síť z předizolovaného potrubí má přes 180 domovních předávacích stanic, které ročně odeberou 280 TJ tepla. Z toho je 40 % tepla získáno z tepelných čerpadel a 40 % z plynových kotlů, 20 % tepla pak pochází z chlazení plynových kogeneračních motorů. Celková účinnost zdroje, vyjádřená jako podíl dodaného tepla a výhřevnosti spotřebovaného zemního plynu, je 140 %. Úspora CO2 ve srovnání s výrobou tepla jen z plynu je 10 000 t/rok (v porovnání s plánovanou uhelnou teplárnou by to bylo přes 20 000 t/r).

Fotografie projektuOceněný projekt desetiletí - 1. místo v hlasování veřejnosti, 3. místo v hlasování novinářů

Zásobování teplem a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z biomasy v Třebíči

TTS energo s.r.o., Třebíč

V prosinci 2000 koupila společnost TTS Třebíč první nepoužívanou uhelnou výtopnu ve městě a už v lednu 2002 uvedla v této kotelně do provozu první teplovodní kotel. Na ORC Teplárnu Sever byly nakonec přepojeny desítky domovních a blokových kotelen v této části Třebíče. Podle podobného scénáře byly ve městě v uplynulých deseti letech vybudovány soustavy také pro Teplárnu Jih a Teplárnu Západ. Nejenže došlo k systémové centralizaci zásobování teplem ve městě, ale uhelné, plynové a elektrické kotelny nahradily moderní teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z biomasy. Dodávky tepla v Třebíči, kde žije 39 000 obyvatel, jsou zajištěny z 90 % ze tří soustav zásobování teplem uvedených tepláren pro téměř 10 000 domácností. Podíl biomasy (kolem 35 000 tun slámy, zelené/lesní štěpky, klasické štěpky a zbytkové dřevní hmota z pil) by měl v Třebíči při roční výrobě 400 000 GJ překročit hranici 90 %. To je unikátní nejen v rámci celé České republiky. Dominantou Teplárny Sever je termoolejový kotel s ORC turbínou pro výrobu elektřiny (1 MWe) a velká skládka biomasy. Každá z trojice tepláren Sever, Jih a Západ je vybaveny tepelnými akumulátory pro vyrovnávání odběru tepla i vyšší využití výkonu kotlů na biomasu. Teplárny jsou vybaveny motorovými kogeneračními jednotkami, které vyrábějí elektřinu pro vlastní provoz technologie a přebytky prodávají do sítě. V Teplárně Západ byl uveden do provozu kondenzační výměník spalin s elektrofiltrem. Toto unikátní zařízení zvyšuje účinnost kotle v teplárně až na 95 % a zároveň dokonale vyčistí spaliny hluboko pod platné české i evropské normy.

Fotografie projektuOceněný projekt desetiletí - 1. místo v hlasování odborníků

Rozšiřování Pražské teplárenské soustavy do dalších městských částí a Neratovic

Pražská teplárenská, a.s.

Základním zdrojem Pražské teplárenské soustavy je mělnická elektrárna, která do ní dodává napáječem dlouhým 34 km dvě třetiny tepla. K dalším významným tepelným zdrojům patří teplárna a spalovna odpadu v Malešicích. Ve všech třech se teplo získává ekologickou technologií kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů energie. Od roku 2002 byly postupně na Pražskou teplárenskou soustavu napojeny pražské části Modřany, Krč, Invalidovna, Horní Počernice, Horní Měcholupy a Petrovice, Lhotka-Libuš, Holešovice a nedaleké město Neratovice. V rámci napojení byl vybudován nový tepelný napáječ Krč - Modřany (10 km), 6 blokových kotelen bylo nahrazeno předávacími stanicemi, zrušena byla výtopny Modřany a omezen provoz výtopny Krč. Při připojení Invalidovny bylo položeno 5 km nových horkovodních rozvodů, zrušena byla parní výtopna a postaveno 10 nových výměníkových stanic. V Horních Počernicích bylo položeno 3,9 km nových rozvodů, ukončen provoz 2 plynových kotelen, které nahradily 2 výměníkové stanice. Při dovedení tepla do Horních Měcholup a Petrovic bylo vybudováno 6 km rozvodů pro připojení 5400 bytů a 7 místních plynových kotelen bylo přestavěno na předávací stanice. Neratovická městská tepelná soustava s 4100 byty byla napojena na Pražskou teplárenskou soustavu novým tříkilometrovým napáječem. Projekt představuje vybudování několika desítek kilometrů nových tepelných napáječů a sítí v intravilánu města. Ukončen byl provoz desítek plynových kotelen, které nahradily výměníkové stanice. Odstavením či omezením provozu původních kotelen se zlepšila ekologická situace v místě. Horkovodní napáječe byly vybudovány v dostatečné dimenzi, aby umožnily připojení dalších plánovaných odběrů v zásobovaných oblastech. Na Pražskou teplárenskou soustavu byly v uplynulém desetiletí přepojeny desetitisíce domácností, občanská vybavenost i průmyslové podniky. Odběratelé přepojovaní na Pražskou teplárenskou soustavu ušetří ročně několik tisíc korun v nákladech za teplo.

Fotografie projektuOceněný projekt desetiletí - 2. místo v hlasování novinářů, 2. místo v hlasování veřejnosti, 3. místo v hlasování odborníků

Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice a nová soustava zásobování teplem v Bohumíně

společný projekt skupiny ČEZ a města Bohumín

Společnost ČEZ Teplárenská bude nejméně 20 let zajišťovat dodávky tepla pro Bohumín z elektrárny Dětmarovice. Skupina ČEZ se k tomu zavázala koncesní smlouvou, podle které zaplatila i veškeré investice potřebné k rekonstrukci a vybudování nové soustavy zásobování teplem ve městě. Více než půlmiliardové náklady proto městský rozpočet vůbec nezatížily. Dodávku tepla umožnila volná kapacita naší jediné černouhelné elektrárny v Dětmarovicích, která již teplem zásobuje 8800 bytů a další odběratele v Orlové. V rámci projektu proběhly úpravy v elektrárně, byl vybudován 8 km dlouhý napáječ do Bohumína a do země bylo položeno 13,5 km teplovodních rozvodů po městě. Přes 70 zastaralých kotelen bylo přestavěno na výměníkové stanice, kterých je nyní zhruba 80. V první etapě bylo napojeno na soustavu zásobování teplem 4 500 bytů. Kromě školních, kulturních a jiných městských zařízení bude vytápěno více než 5 300 domácností a řada výrobních i nevýrobních komerčních objektů. Původní dodávka 150 TJ tepla by se měla do roku 2016 zdvojnásobit až na 300 TJ . Zrušením původních lokálních kotelen se ročně ve městě nespálí 6,7 miliónu m3 zemního plynu, což snižuje produkci CO2 o 13 500 tun a emise NOx o 11 500 kg. Skupina ČEZ v minulosti již několikrát rozšiřovala svoje tepelné sítě. Jedním z oceněných Projektů roku byla i náhrada lokálních topenišť teplofikací obce Horní Maršov v Podkrkonoší z Elektrárny Poříčí. Na horkovodní napáječ (3,6 km) zde bylo objektovými předávacími stanice v roce 2003 připojeno 112 bytových a 21 nebytových objektů, které spalovaly převážně uhlí a koks. V obci došlo k zásadnímu snížení znečištění ovzduší z lokálních topenišť, které byly nahrazeny dodávkou ekologického tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla Elektrárny Poříčí u Trutnova.

Fotografie projektuOceněný projekt desetiletí - 3. místo v hlasování veřejnosti

Využití biomasy pro výrobu tepla a elektřiny v Krnově, Novém Jičíně a Olomouci

Dalkia Česká republika, a.s.

Po šestiletém spoluspalování biomasy s černým uhlím, byl v Krnově v roce 2009 zahájen provoz nového kotle na spalování čisté biomasy, který zajišťuje polovinu původní roční výroby tepla a elektřiny uhelné teplárny. Vysoké účinnosti (přes 90 %) kotel dosahuje využitím přehřáté páry při kombinované výrobě elektřiny a tepla. V době uvedení do provozu se jednalo o největší kotel v Česku. Až 80 000 tun biomasy ročně dodávají teplárně dvě desítky dodavatelů z regionu. Teplárna zásobuje elektřinou a teplem pětinu krnovských bytů (2500) a 10 významných průmyslových firem. Další instalace kotle na biomasu byla jedním z projektů smlouvy o spolupráci s městem Nový Jičín. Biokotel ročně vyrábí spálením 4200 tun štěpky 32 000 GJ tepla (10 % dodávky tepla). Spalování biomasy umožnilo částečně diverzifikovat palivovou základnu využívanou v Novém Jičíně, kde byl používán k výrobě tepla jen zemní plyn, a omezilo tak i dopady nárůstu ceny zemního plynu do konečných cen tepla. Teplárna Olomouc řídí a provozuje tepelné hospodářství v areálu zoologické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj elektřiny a tepla. Teplo a 5 % roční spotřeby elektřiny pro provoz zahrady a pavilonů jsou vyráběny z biomasy. Štěpku z vlastní produkce, včetně zbytků větví z krmení pro zvířata, doplňuje dřevní odpad ze stolařské dílny. Na roční výrobu 3000 GJ tepla a 35 MWh elektřiny je potřeba 400 t biomasy. Rozvod tepla zajišťuje 800 m teplovodu. Společnost Dalkia Česká republika využívá biomasu pro výrobu elektřiny a tepla také v dalších zdrojích v Olomouci, Karviné, Frýdku-Místek a Kolíně, kde biokotle přispívají ke zlepšení životního prostředí a vytvářejí nové pracovní příležitosti při výrobě biopaliva.

Fotografie projektu

Modernizace soustav zásobování teplem v Blansku, Boskovicích a Tišnově

Zásobování teplem s.r.o., Blansko s dotčenými městy

Modernizace soustavy pro zásobování teplem se 17 blokovými a 6 domovními kotelen a roční dodávkou 160 TJ tepla, která byla v Blansku zahájena v roce 2000 a skončila v roce 2003, si vyžádala náklady 85 milionů korun. Dodávka tepla byla nakonec soustředěna do pěti samostatných soustav s řídicí kotelnou s kogenerační jednotkou s výrobou elektřiny pro vlastní spotřebu. Tři okruhy mají i špičkový zdroj. Bezkanálové vedení tepla předizolovaným potrubím (5,3 km) výrazně snížilo ztráty v rozvodech a zajišťuje teplo pro třetinu (3500 domácností) v Blansku. Před stejným úkolem stála i radnice v Boskovicích. Tady rekonstrukce zdrojů a sítí za 62 milionů korun úplně změnila systém vytápění více než tisícovky bytů, tří škol a dalších odběratelů. Bylo vyměněno 5 kilometrů rozvodů a z 9 kotelen zůstaly jen 3, ale vybavené nejmodernějšími technologiemi. Teplo je od roku 2004 dodáváno 36 objektovými předávacími stanicemi. Na roční úspoře 20 % primárního paliva (370 000 m3 zemního plynu / 12 550 GJ / 700 tun CO2) se podílí rekonstrukce zdroje a sítí z 57 %, regulace vytápění 17 % a příprava teplé vody v místě 26 %. V Tišnově bylo zrekonstruováno 5 blokových kotelen (3 řídící, 2 špičkové) a 7 bylo zrušeno. Teplem je zásobováno 1600 bytů, 3 mateřské školky a penzion se sociálními službami. Nově bylo připojeno dalších 160 bytu. V letech 1999 až 2004 bylo uloženo do země 4,7 kilometru bezkanálových rozvodů tepla. Energetické účinnost byla modernizací zvýšena z původních 73 nad 85 %, což přineslo roční úsporu paliva ve výši 220 000 m3 zemního plynu.

Fotografie projektu

Rozšíření palivové základny a kombinované výroby elektřiny a tepla v Klatovech

Klatovská teplárna a.s.

Klatovská teplárna vybudovala v roce 2008 hnědouhelný roštový kotel s prvky fluidní techniky o instalovaném výkonu 7,34 MWt. Nový parní kotel umožňuje spoluspalování hnědého uhlí a dřevní štěpky až do objemu 20 %. Parametry kotle umožňují jeho využití rovněž při kombinované výrobě elektřiny a tepla s výrazným kladným vlivem na ekonomiku provozu protitlaké parní turbíny. Projekt představuje rozšíření palivové základny primární části centrálního zdroje tepla pro město Klatovy. Do této doby byla výroba tepla zajišťována v kotlích spalujících těžký topný olej (mazut) nebo zemní plyn. Zásadně tak bylo nahrazeno spalování dražších paliv - mazutu i zemního plynu. Roční spotřeba mazutu v závislosti na objemu prodaného tepla klesla z 8000 t až na 3500 při současném novém spalování 15 000 tun hnědouhelného hruboprachu za dodržení nejpřísnějších ekologických emisních limitů. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo, což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla, která se od roku 2008 nezvýšila. Tento ukazatel byl také rozhodujícím faktorem realizace celého projektu. Zprovoznění uhelného kotle stabilizovalo cenu tepla ze soustavy dálkového zásobování, neboť tento kotel pokryje až dvě třetiny celkové výroby tepla primárního zdroje. V návaznosti na tento projekt město Klatovy jako vlastník teplárny odsouhlasilo rekonstrukci tepelné sítě s přechodem z parovodu na horkovod. Také tento projekt má přispět ke stabilizaci cen z dálkového vytápění. Rekonstrukce sítě přinese další zvýšení účinnosti soustavy a úspory energie, čímž budou splněny podmínky pro získání příspěvku z programu životní prostředí financovaného Evropskou unií.

Fotografie projektu

Nový zdroj a rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci

Žatecká teplárenská, a.s.

V polovině roku 2009 začal rozsáhlý projekt realizace rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci za 308 miliónů korun. Za patnáct měsíců byla v areálu stávající uhelné výtopny Perč vybudována nová kotelna na biomasu s instalovaným tepelným výkonem 10 MWt a nominálním elektrickým výkonem 1,8 MWe vyráběných v největší instalované jednotce na spalování biomasy s organickým Rankinovým cyklem (ORC) v České republice. Současně proběhla rekonstrukce páteřního nadzemního horkovodu v délce 1,5 kilometru za stejně dlouhé podzemní předizolované potrubí, které přivádí vyrobené teplo z Perče do Žatce. Tím došlo k výraznému snížení ztrát v distribuci tepla. Významným přínosem realizace celého projektu je částečná náhrada zdrojů spalování klasického uhelného paliva s vysokým obsahem síry a úplné zrušení špičkového zdroje, kotelny spalujícího mazut uprostřed sídliště. V oblasti výroby tepla do výkonu 15 MWt a výroby elektrické energie do výkonu 8 MWe v kogeneračním zdroji ORC s využitím tepla spalin z obnovitelných zdrojů paliva, se jedná o nejmodernější technologii, která optimalizuje podmínky průmyslového využití s požadavky na ekologii provozu. Svým výkonem je jednotka ORC největší v ČR a patří k 5 největším jednotkám v EU. Využití biomasy snížilo spotřebu uhlí z 19 000 na 7 000 tun a emise CO2 z 30 000 na 13 000 tun za rok. Účinnost zdroje se zvýšila ze 79 na 85% a ztráty v horkovodní soustavě klesly o 4 %.

Fotografie projektu

Rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla

MVV Energie CZ a.s. a její dceřiné společnosti

K největšímu rozšíření kogenerační výroby ve skupině MVV Energie CZ došlo v letech 2009 až 2011, kdy byla kombinovaná výroba elektřiny a tepla rozšířena v 10 lokalitách sedmi měst. Celkové náklady projektů COGEN, COGEN II a Posílení zdroje v Uherském Hradišti přesáhly v těchto letech 625 mil. Kč. Dnes společnosti skupiny MVV energie CZ vyrábějí elektřinu a teplo v kombinovaném cyklu již v 10 městech (20 lokalit). Kogenerační plynové motory s instalovaným výkonem od 0,42 MWe do 4,5 MWe, doplněné většinou akumulačními nádržemi jsou instalovány v sedmi městech a turbíny s výkonem od 1 MWe do 5 MWe pak v dalších třech městech. Jako palivo se používá u motorové kogenerace zemní plyn, u parních turbín pak uhlí, biomasa, topné oleje a energie ze spalování odpadu. Celkový instalovaný elektrický výkony kogeneračních technologií skupiny je bezmála 56 MWe a ročně se v nich vyrobí zhruba 150 GWh elektřiny. Ve třech společnostech (Vsetín, Pelhřimov a Liberec) byla zahájena kombinovaná výroba elektřina a tepla ještě před jejich začleněním do skupiny. V rámci projektů COGEN došlo i k řadě vylepšení stávajících soustav zásobování teplem. V České Lípě došlo k propojení dvou samostatných horkovodních sítí a dnes může být zásobeno celé město teplem z jednoho zdroje. V Lounech se díky kogeneračním motorům už v létě teplo pro ohřev vody nevyrábí z topných olejů. Vybudováním 1,5 km nového horkovodu byla v Opavě prodloužena soustava zásobování teplem na sídliště Kateřinky-Východ. V Opavě bylo na sídlišti odstaveno pět blokových kotelen, které byly přeměněny na záložní zdroje. Posílení zdroje v Uherském Hradišti umožnilo připojení nového aquaparku na tepelné i elektrické sítě místní teplárny.

Fotografie projektu

Využití biomasy pro výrobu zelené elektřiny, tepla a chladu v Plzni

Plzeňská teplárenská, a.s.

V roce 2002 začaly v Plzni první zkoušky se spalováním biomasy. Vlastní výstavba „zeleného“ energetického výrobního bloku začala na podzim roku 2008 a na jaře roku 2010 byla investice za téměř 900 miliónu korunu vedena do provozu. Nový energoblok může dodávat do sítě elektrický výkon 11,5 MWe nebo do soustavy zásobování teplem v Plzni tepelný výkon do výše 15 MW t. Základním palivem je biomasa a cíleně pěstované energetické plodiny a dřeviny v objemu až 120 000 tun za rok. Plzeňská teplárenská využívá biomasu pro výrobu elektřina a tepla také při spoluspalování s uhlím v dalším fluidním kotli. Hlavním cílem využívání biomasy je zlepšení životního prostředí v regionu a snížení spotřeby uhlí. S novým zařízením v Plzni už vyrobí přes 40 % elektřiny z biomasy. Celkem k výrobě elektřiny, tepla a chladu Plzeňská teplárenská využívá 300 tisíc tun biomasy, což nahradí 150 tisíc tun uhlí. V roce 2007 uvedli v Plzni do provozu zařízení, které využívá odpadní teplo ze spalin kotlů pro sušení dřevní štěpky. Snižuje tak obsahu vody v nadrcené lesní štěpce z 50 na 10 %, čímž se zvyšuje její výhřevnosti. Celý komplex strojně-technologického zařízení minimalizuje činnosti obsluhy, snižuje celková energetická náročnost sušícího procesu a získané teplo dále ekonomicky zhodnocuje. Další projekt v roce 2009 řešil bezprašnou a spolehlivou dodávku biopeletek do nového kotle na čisté spalování biomasy. Dopravník byl prvním zařízením svého druhu u nás a jeho roční přenosová kapacita je 40 000 tun. Spálením tohoto množství peletek vzniká úspora 45 000 tun uhlí (63 000 t CO2). Plzeňská teplárenská přišla i s další novinkou a jako první začala přepravovat do teplárny lesní biomasu ekologicky kontejnery po železnici. První dodávka 193 tun dřevní štěpky nahradila cestu osmi kamionů s návěsem.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e