Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2015

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Modernizace a rozvoj soustav zásobování teplem

Zvýšení komfortu zákazníků při dodávce tepla v Olomouci

OLTERM & TD Olomouc, a.s.

Společnost OLTERM & TD Olomouc v průběhu roku 2015 realizovala 1. etapu rozsáhlé rekonstrukce a modernizace soustavy zásobování teplem lokality Neředín v Olomouci formou výstavby nových horkovodních přípojek a 16 objektových stanic. Cílem modernizace bylo přenesení přípravy tepla a teplé vody do zásobovaných objektů. Díky kladným referencím byly na soustavu nově napojeny také další dva bytové objekty. Druhá etapa projektu bude dokončena letos a celkem bude nově vybudováno 1700 metrů horkovodních přípojek s 36 objektovými stanicemi pro 1179 bytů s celkovou dodávkou tepla 30 TJ . Projekt rekonstrukce a modernizace spočívá v instalaci objektových předávacích stanic přímo do zásobovaných objektů a v pokládce nového primárního horkovodního rozvodu. Uvedený systém zásobování tepelnou energií pomáhá zvyšovat energetickou hospodárnost provozované soustavy a umožňuje odběratelům sjednávat individuální parametry dodávek tepelné energie. Součástí realizace bylo rovněž propojení objektových předávacích stanic s nadřazeným řídicím systémem tepelného dispečinku pomocí metalické a optické sítě. Nespornou výhodou je dálkový odečet všech instalovaných měřidel, vysoká provozní jistota dodávek tepelné energie a okamžitá reakce na nečekané provozní stavy.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Nový kotel na štěpku s tepelnými akumulátory

Centrální zdroj tepla Dobruška, a.s.

Projekt nového zdroje na spalování biomasy v Dobrušce předpokládá maximální roční využití instalovaného výkonu biokotle o výkonu 3 MWt ve spolupráci s tepelnými akumulátory (3x100 m3, kapacita 11,6 MWh) po dobu 5000 hodin. Účinnost teplovodního kotle typu VESKO-B dodavatele TTS Energo Třebíč je přes 85 % při výhřevnosti biopaliva/dřevní štěpky 8,5 MJ/kg a jeho vlhkosti v rozsahu 45 až 50 %. Kapacita akumulátorů je téměř 42 GJ a umožňuje při ranních odběrových špičkách trvale odčerpávat po dobu 4 hodin výkon až 3 MWt. Při roční výrobě 65 000 GJ je plánován podíl tepla z biomasy kolem 70 %. Součástí dodávky technologie byla rovněž instalace elektrofiltru, čímž s předstihem výtopna splní novou emisní vyhlášku platnou až od roku 2018. Na soustavu zásobování teplem v Dobrušce je napojeno celkem 95 odběrných míst. V bytových domech zásobuje teplárenská společnost zhruba 1500 domácností, dále je teplo dodáváno hlavně do objektů ve vlastnictví města Dobrušky, do objektů z podnikatelské sféry, armády ČR a dalších. Průměrná cena tepla v roce 2014 dosáhla, díky teplému průběhu roku a leasingovému zatížení, výše 858 Kč/GJ s DPH. Od srpna 2015, s ukončením leasingu a téměř současně s uvedením do provozu nového zdroje na spalování biomasy, od října 2015, klesla cena tepla na úroveň 690 Kč/GJ s DPH. Pro rok 2016 je díky novému kotli na biomasu a akumulaci reálný předpoklad dalšího snížení ceny tepla až na 590 Kč/GJ, při podobné dodávce tepla jako v roce 2014.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na horkovody

Konverze parovodu na horkovod a zokruhování sítí v Plzni

Plzeňská teplárenská, a.s.

Parovod MOVO vznikl před 30 lety pro dodávku technologické páry do podniku Železniční opravny a strojírny. V roce 2015 byl nahrazen novým horkovodem v dimenzi 2 × DN 350. Došlo tak k zokruhování horkovodní tepelné sítě v Plzni, což umožňuje náhradní zásobování teplem lokality Slovany. Nahrazeny byly i staré parovodní výměníkové stanice moderními a efektivnějšími horkovodními s vyšším komfortem pro odběratele.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Komplexní modernizace Teplárny Planá nad Lužnicí

C-Energy Bohemia s.r.o.

Cílem komplexní rekonstrukce teplárny C-Energy v Plané nad Lužnicí bylo vybudování variabilního zdroje, který umožní souběžnou výrobu elektřiny a tepla z různých paliv, především zemního plynu v kogeneračních jednotkách plynových motorů a tuzemského hnědého uhlí ve dvou nových kotlích a po rekonstrukci i v záložním plynovém kotli. Celkový elektrický instalovaný výkon byl navýšen ze 46,5 MWe na 57 MWe. Celkový instalovaný tepelný výkon se naopak snížil z původních 157,1 MWt čistě uhelného zdroje na 109,9 MWt, z toho 65,8 MWt v uhlí a 43,89 MWt v plynu. Nově instalované zařízení významně zvýšilo účinnost zdroje. Dva nové uhelné kotle K5 a K6 s prvky fluidní techniky o výkonu 32,9 MWt nahradily původní granulační kotle K2 a K3. V návaznosti na to byl zrekonstruován původní turbogenerátor o výkonu 46,5 MWe tak, aby vyhověl parametrům páry z nových kotlů a zároveň, aby se zvýšila celková účinnost uhelné části. Po rekonstrukci má turbogenerátor výkon 20 MWe. Díky těmto změnám lze na uhelném zdroji dosáhnout hodnoty účinnosti celkové výroby energií v závislosti na množství dodávaného tepla i více než 60 %. V plynové části zdroje (4 plynové motory 9,2 MW se 4 spalinovými parními kotli) se dosahuje účinnosti až 84 %. Projekt přináší také významné ekologické přínosy zejména ve snížení emisí. Spaliny uhelných kotlů jsou čištěny v nové odsiřovací jednotce s technologií mokré vápencové vypírky, čištění spalin plynových motorů je zajišťováno moderní katalytickou metodou. Z hlediska celkové produkce emisí teplárny dochází k významnému poklesu produkce všech emisí: SO2 o 86 % (o cca 1660 t/rok), NOx o 60 % (o cca 400 t/rok) a prachu o 59 % (o cca 20 t/rok).

Fotografie projektuKategorie: Modernizace a rozvoj soustav zásobování teplem

Připojení nových odběratelů při konverzi parních rozvodů

Teplárna České Budějovice, a.s.

Při dalších etapách výměny parovodního vedení za horkovodní v lokalitě Pražské předměstí bylo vedle výměny 2,9 kilometru parovodů za horkovody položeno do země i 0,8 kilometrů horkovodů v nových trasách. Vloni tak bylo díky těmto horkovodům a kladným referencím na soustavu zásobování teplem v Českých Budějovicích nově připojeno přes 38 bytových jednotek a několik komerčních prostor a hned v lednu bylo připojeno dalších 54 bytů. Nová připojení jsou s celkovým odběrem téměř 5000 GJ.

Fotografie projektuKategorie: Modernizace a rozvoj soustav zásobování teplem

Náhrada individuálního vytápění dodávkou tepla z teplárny

Teplárny Brno, a.s.

V minulém roce byla v Brně připojena na soustavu zásobování teplem řada nově postavených objektů. Mezi připojenými objekty bylo ale také několik domů, jejichž majitelé se rozhodovali o změně způsobu vytápění z individuálního vytápění. Nakonec si vybrali jako dodavatele tepla Teplárny Brno, které nabídly nejlepší podmínky zabezpečení tepelné pohody v jejich objektech. Patřil k nim například rekonstruovaný bytový dům v Merhautově ulici, kde byla dodávka tepla před rekonstrukcí řešena individuálně po jednotlivých bytech, nebo bytový dům v ulici Vranovské či polyfunkční objekt na Mendelově náměstí s dožívající plynovou kotelnou. Podobně byla nově napojena na brněnskou soustavu zásobování teplem administrativní budova TJ Stadion Brno, původně vytápěná elektrokotli. Celkem bylo uzavřeno 17 nových smluv o smlouvách budoucích, pro připojení objektů na soustavu zásobování teplem v Brně s předpokládaným ročním odběrem ve výši 33 TJ .

Kategorie: Modernizace a rozvoj soustav zásobování teplem

Nová připojení průmyslových partnerů v Havířově a Krnově

Veolia Energie ČR, a.s.

Společnost Veolia Energie ČR se daří úspěšně rozvíjet spolupráci s partnery, mezi které patří nejen vlastníci bytových domů, ale i průmyslové podniky, administrativní centra, zdravotnická zařízení nebo školy. V roce 2015 se podařilo na systémy zásobování teplem připojit například právě další dva nové významné průmyslové odběratele Molnlycke v Havířově (29 TJ /rok) nebo Silnice.CZ Krnov (30 TJ /rok). Dále byla po zrušení lokálních plynových kotelen připojena administrativní budova v Olomouci nebo Základní škola Jasioka v Havířově.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Využití akumulace tepla k navýšení výroby z KVET

Teplárna Tábor, a.s.

Po analýze denního průběhu dodávek tepla do sítě bylo v Teplárně Táboře rozhodnuto vybudovat 4 akumulační nádrže (každá o objemu 100 m3) s tepelnou kapacitou 40 MWh. Cílem bylo nahradit používání kotlů na kapalné palivo v době ranních a večerních odběrových špiček a v souvislosti s tím i vylepšení diagramu dodávek elektrické energie. V noci se tak může snížit výroba elektřiny v levném tarifu, a místo toho se vyrobené teplo ukládá do akumulačních nádrží. Při ranní energetické špičce se využijeme teplo z akumulačních nádrží pro vykrytí zvýšených odběrů horkovodů při minimálním poklesu výroby elektrické energie ve vyšším tarifu. Teplárna tak může vyrábět energie v kogeneraci rovnoměrně a teplo, které se nedodá odběratelům, je ukládáno do akumulačních nádrží. Ty se osvědčily už při první zimě 2014/2015, nejteplejší za posledních 50 let. Prověřily je tedy z energetického pohledu skoro nejhorší klimatické podmínky. Podrobná analýze ukázala, že při ranních teplotách pod -4 °C může teplárna využít dobíjení dalších dvou akumulačních nádrží, každé opět o objemu 100 m3, a to ohřevem horké vody v nočních hodinách z regulovaného odběru kondenzační turbíny TG2. Po jejich výstavbě v roce 2015 je zajištěna zásoba tepla až pro teploty pod mínus 6 °C. Za první rok používání 4 akumulátorů došlo k úspoře 5,5 milionu korun (při investici 13,3 milionu korun tak vychází prostá návratnost 2,4 roku). Investice do dalších 2 akumulačních nádrží by měla eliminovat používání kotlů na kapalná paliva na podzim a na jaře a většinou i v zimě, pokud teploty dlouhodobě neklesnou pod mínus 6°C.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Rekonstrukce uhelné výtopny v Bruntále

TEPLO BRUNTÁL a.s.

Předmětem rekonstrukce uhelné výtopny byla výstavba nových uhelných kotlů s využitím principu fluidního spalování, doplněných o technologii pro snížení emisí SO2 pomoci suché absorpce injektáží NaHCO3 do proudu spalin. Čtyři původně uhelné roštové kotle K1 až K4 ze 70. let byly v letech 1996 a 1997 přestavěny na roštové kotle s prvky fluidní techniky se spalováním ve stacionární vrstvě. V rámci rekonstrukce započaté v roce 2013 byly kotle K2, K3 a K4 postupně demontovány a na jejich místě postaveny kotle nové. Dva s výkonem 5,4 MWt, třetí kotel má výkon 2,8 MWt, aby byl schopen efektivně pracovat i v letním období, kdy klesá denní (hodinový) výkon soustavy pod 1 MWt. Stávající kotel K1 zůstává zachován a slouží jako záloha, stejně jako dva záložní plynové teplovodní kotle (7,8 MWt). Rekonstrukcí zdroje se prodloužila životnosti výtopny o dalších 20 let, zvýšila se účinnost kotlů, zlepšilo využití paliva a zejména se snížily emisí znečisťujících látek do ovzduší. Ačkoliv hlavním cílem rekonstrukce bylo splnění emisních limitů, nové kotle nabízejí i podstatné rozšíření škály využívaných paliv při výrobě tepla. K tomu budou v budoucnu provedeny příslušné spalovací zkoušky na změnu garančního paliva. Jako tuhá alternativní paliva (TAP) pak bude v Bruntále možné používat například plasty (do 20 %), syntetický textil (do 50 %), kompozitní materiál (do 10 %), papír či dřevo (do 10 %) nebo přímo alternativní tuhé palivo (TAP) společně s uhlím v poměru do 25 % objemových.

Fotografie projektuKategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na horkovody

Dokončení výměny parovodů za horkovody v Ostrově

Ostrovská teplárenská, a.s.

V rámci přechodu z páry na horkou vodu byly položeny poslední 3 km trasy nového předizolovaného páteřního horkovodního potrubí ve městě. Byly to 2 km přivaděče z teplárny do centra města, výměna 0,75 km původních rozvodů ve městě a výstavba 0,25 km nové trasy s připojením dalšího odběru tepla. Postavena byla také nová centrální Hlavní výměníková stanice pára/horká voda v areálu teplárny, 1 výměníková stanice pro nový odběr a dále bylo rekonstruováno a upravováno 6 výměníkových stanic, z toho 4 ve vlastnictví teplárny.

Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na horkovody

Nový horkovod pro Pražské předměstí

Teplárna České Budějovice, a.s.

V roce 2015 byl dokončen projekt konverze parních rozvodů a rozšíření horkovodní sítě na Pražském předměstí (II. a III. etapa). Na 3,73 km nových horkovodních rozvodů byla vyměněna technologická zařízení 13 výměníkových stanic a na ně napojeno 4443 domácností a 188 nebytových jednotek. Roční úspora tepla byla vyčíslena na 21 000 GJ. Horkovodní síť v Českých Budějovicích tak nyní dosahuje délky více než 26 kilometrů.

Fotografie projektuKategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na horkovody

Přechod centra Brna z páry na horkou vodu - V. etapa

Teplárny Brno, a.s.

V roce 2015 se do své druhé poloviny přesunul rozsáhlý projekt výměny zastaralých parovodů za moderní horkovody odstartovaný v roce 2010. Aktuálně bylo vyměněno přes pět kilometrů parovodní sítě a přepojeno 78 odběrných míst. Výměna parních rozvodů za moderní horkovodní přináší odběratelům Tepláren Brno úspory spotřeby tepla ve výši kolem 15 %. S každým vyměněným kilometrem klesají emise CO2 o 336 t/rok.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Ekologizace Teplárny Chomutov

ACTHERM spol. s r.o.

Ekologizace teplárny v Chomutově si vyžádala úpravou a doplnění technologie tak, aby zdroj splňoval podmínky stanovené zákonem o ochraně ovzduší i směrnicí Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Úprava technologie spočívala ve snížení příkonu zdroje pod 100 MWt, úpravě spalovacích režimů na kotli K1 tak, aby bylo zajištěno plnění emisního limitu NOx a náhradě stávajícího kotle K3 novým, který plní emisní limity NOx. Za oběma kotli pak byla nově vybudována odsiřovací jednotka, zajišťující plnění emisního limitu SO2. Pro odsíření spalin byla využita polosuchá metoda na bázi vápenného hydrátu. Pro snížení emisí prachu je za každým z kotlů tkaninový filtr a stejný filtr je ještě za odsiřovací jednotkou. Toto řazení technologie zajišťuje bezpečné plnění emisních limitů u všech sledovaných polutantů. Modernizace a především ekologizace výrobního zařízení si od roku 1998 v Chomutově vyžádala částku přesahující 1 miliardu korun. Tyto investované prostředky již přinesly snížení emisí oxidů síry o 90 %, emisí oxidů dusíku o 59 % a emisí prachu o 72 %.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Náhrada uhelné výtopny plynovou kotelnou v elektrárně Ledvice

ČEZ Teplárenská, a.s.

Významnou investiční akci zrealizovala v roce 2015 v areálu Elektrárny Ledvice společnost ČEZ Teplárenská, a.s., patřící do Skupiny ČEZ. Jedná se o výstavbu největší záložní plynové parní kotelny v ČR, která nahradila uhelnou výtopnu v Proboštově. Se svými čtyřmi kotli na zemní plyn je schopna vyrobit 200 tun ostré páry o teplotě 235 °C. V praxi to znamená, že je schopna zajistit dodávky tepla v případě najíždění či odstávky hlavního zdroje elektrárny v Ledvicích pro lokality Bílina, Teplice a Ledvice, kde je teplem zásobováno přes 20 000 domácností, lázeňské domy, občanská vybavenost a další odběratelé. Díky nové plynové kotelně, která nahradila uhelnou výtopnu Proboštov, poklesnou emise SO2, NOx i prachu. Plynová kotelna vyrostla na místě, kde kdysi stávala horizontální chladící věž pro jeden z již zrušených výrobních bloků. Komín měl být původně vysoký jen 24 metrů, ale na základě připomínek ve stavebním řízení se vyšlo vstříc ekologickým iniciativám a v souladu s lepšími rozptylovými podmínkami byla jeho výška zdvojnásobena. Komín, nyní vysoký 48 metrů, je složen ze čtyř samostatných, navzájem v jeden celek spojených kouřovodů, které odpovídají potřebě rozptylu znečisťujících látek do ovzduší tak, aby v co nejmenší míře zatěžovaly okolí elektrárny.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Využití fluidní technologie v závodní teplárně E3

Energetika Třinec, a.s.

Vybraná varianta kotle patří k celosvětově dlouhodobě vyzkoušeným a nejmodernějším výrobním zařízením svého druhu s uplatněním takzvaných BAT (Best Available Technology). Firma už má s technologií fluidního kotle dlouhodobé zkušenosti. Byla první teplárnou ve východní a střední Evropě, která uvedla do provozu kotel s cirkulující fluidní vrstvou, dva další kotle teplárny E3 postavené v letech 1995 a 1996 jsou totiž také fluidní. Zatímco původní limit pro tuhé znečišťující látky byl 50 mg/m3 a směrnice ho snížila na 20 mg/m3, nový fluidní kotel NK14 bude produkovat maximálně 10 mg/m3 prachu. Nový fluidní kotel má i vyšší účinnost 92 % proti starému kotli s 85 %. V novém kotli bude možné spoluspalovat i biomasu (dřevní štěpku) maximálně do 30 % tepelného příkonu. Dřevní štěpka se bude dovážet z ekonomicky schůdné vzdálenosti do 50 km. Dceřiná společnost hutě by tak mohla uspořit ročně desítky tisíc tun černého, resp. hnědého uhlí a dále tak přispět ke snížení produkce skleníkových plynů. Kotel má ročně spálit cca 90 tis. t uhlí (2/3 černého a 1/3 hnědého). Kromě toho bude nový kotel spalovat i vysokopecní plyn. Čtyři stávající plynové kotle na teplárně E2 již spalují koksárenský, vysokopecní a konvertorový plyn, dva fluidní kotle pak vysokopecní plyn. V současné době je podíl spalování hutních topných plynů a pevného paliva zhruba 50 na 50. Možnost spalování druhotných hutních plynů z třinecké hutě má i ekonomický dopad, protože cena za tento plyn je nižší než cena uhlí. Energetika Třinec disponuje dvěma zdroji s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Mimo dodávky energií tepla a páry pro potřeby Třineckých železáren zásobuje teplárna levným teplem i město Třince.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Snížení emisí v Teplárně České Budějovice

Teplárna České Budějovice, a.s.

V akciové společnosti Teplárna České Budějovice byly provozovány dva plynové kotle K9 a K 10 a dále uhelné kotle K 11 a K 12 (oba s parním výkonem 150 t/hod). Uhelné kotle K11 a K12 neměly instalované zařízení pro odsíření spalin a snížení emisí NOx. Vzhledem k novým zákonným limitům emisí SO2 a NOx platným od roku 2016 bylo nutné u těchto kotlů vybudovat odsiřovací zařízení a zařízení na snížení emisí NOx. Pro odsíření byla použita mokrá vápencová vypírka s použitím mletého vápence jako reagentu, vedlejší produkt odsíření je tzv. "zahuštěná sádrovcová suspenze". Součástí odsíření je míchací centrum pro výrobu certifikovaných materiálů, například granulátu pro technickou rekultivaci. Výstupní hodnota koncentrace SO2 v suchých spalinách a koncentraci O2 6 % je maximálně 200 mg/m3. Pro snížení emisí NOx byly použity tzv. primární a sekundární opatření. Primární opatření spočívají v modifikaci spalování a jsou dosažena úpravami na kotli. Sekundární opatření bylo řešeno metodou nekatalytické denitrifikace (SNCR). Při této metodě je jako redukční činidlo, které je vstřikováno do spalovací komory kotle, použit vodný roztok močoviny. Výstupní hodnota koncentrace NOx na K11 v suchých spalinách a koncentraci O2 6 % je max. 200 mg/m3.

Počin roku

Úspěšný test „startu ze tmy“ v Teplárně Přerov s následným oživením Teplárny Olomouc

Veolia Energie ČR, a.s.

Záložním zdrojem napětí při „startu ze tmy“ byl dieselový generátor o výkonu 1 600 kVA od firmy Zeppelin. Jeho hmotnost je 12 tun a přeprava z Prahy do Přerova trvala deset hodin. Dvanáctiválcový motor má svorkové výstupní napětí 400 V. Po jeho zapojení byly úspěšně v Teplárně Přerov spuštěny záložní kotle K11 a K12 o výkonu 2 x 17 MWt a byla zprovozněna úpravna vody. Vodní pára z kotlů pak roztočila turbínu a ta následně celý generátor TG2. Ve druhé etapě v roce 2015 byl navíc po nastartování Teplárny Přerov spuštěn pomocí vyloučeného vedení vysokého napětí i kotel K3 v 25 km vzdálené Teplárně Olomouc. Technologie olomouckého kotle má požadavky na vyšší napětí než záložní kotelna v Přerově a pomocí náhradního diesel generátoru by ho nebylo tak jednoduché zprovoznit.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e