Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2014

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Výstavba nového zdroje na biomasu a modernizace soustavy zásobování teplem v Kopřivnici

KOMTERM, a.s.; TEPLO Kopřivnice s.r.o.

Počátkem roku 2014 byl spuštěn nový kotel K10 na biomasu - poslední etapa procesu ekologizace a optimalizace výroby tepelné energie, který společnost Komterm Morava započala v roce 2005. Kotel K10 je moderní zařízení dánské firmy Justsen, který spaluje čistou biomasu. Jeho výkon je v rozmezí od 4 až 10 MWt. Při plném výkonu kotel spotřebuje 8 tun štěpky za hodinu, při spalování vzniká cca 5 % popela. Provozován by měl být celoročně a měl by podstatnou měrou nahradit provoz kotlů K5 a K7, které spalují uhlí. Kotel K7 by měl být používán jen několik dnů v roce v případě velkých mrazů. U kotle K5 se počítá s tím, že v přechodném období dojde k podstatnému snížení jeho nasazení. Kotel K10 plní s rezervou zpřísněné emisní limity, které jsou stanoveny pro Moravsko­slezský kraj. V září 2014 pak byla s městem Kopřivnice podepsána 13 letá smlouva na dodávku tepla, přičemž město zrekonstruovalo rozvody, které vlastní a spravuje společnost TEPLO Kopřivnice. Zrekonstruováno a vybudováno bylo 14 km nových tepelných rozvodů, 178 nových kompaktních předávacích stanic a připojeno bylo dalších 26 nových odběrných míst. Projekt je modelovým příkladem spolupráce soukromého a veřejného sektoru.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Teplofikace Teplic – snížení nákladů na teplo a emisí v Teplicích

ČEZ Teplárenská, a.s.

V rámci druhé etapy projektu teplofikace byl vybudován horkovod do Šanova, kde byly napojeny objekty SBD Mír, obytné domy v Potěminově a Jankovcově ulici, plavecká hala a ZŠ u Nových lázní. V lokalitě Prosetice byly připojeny na soustavu zásobování teplem panelové domy OSBD Teplice, Městské bytové domy - Teplice, MŠ na Spojce a další drobné odběratele. V obou případech se jedná o odběratele, kteří dříve byli napojeni na stávající a již dosluhující plynové kotelny. Hlavní páteřní rozvod pro lokalitu Prosetice proto vede do objektů současných plynových kotelen, v nichž jsou zřízeny dílčí horkovodní přípojné stanice s napojením na stávající rozvody. Nově byly na centrální zásobování teplem napojeny také Nové lázně, Kamenné lázně a Lázeňský dům Jirásek. Všem odběratelům je tak dodáváno teplo vyráběné efektivní a ekologickou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z Elektrárny Ledvice. Díky horkovodu se dříve napojeným odběratelům na plynové kotelny sníží platba za teplo o více než 15 %. Počítá se s tím, že se do lázeňského města bude dodávat 112 TJ tepla ročně. Nová soustava zásobování teplem v Teplicích má ovšem dostatečnou rezervu výkonu, což umožňuje připojit i další případné odběratele. Délka trasy bezkanálového rozvodu je 4660 m a celková investice byla cca 125 mil. Kč.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Výměna primárních parovodů za horkovody v Ostrově nad Ohří

Ostrovská teplárenská, a.s.

V rámci stavby se zrekonstruovalo pět výměníkových stanic v majetku Ostrovské teplárenské a položilo se nové primární horkovodní potrubí v délce trasy 1,2 km, které nahradilo původní parní potrubí. Cena investice byla 24,5 milionu Kč bez DPH. Dále byly zrekonstruovány v režii vlastníků dvě výměníkové stanice, které nejsou majetkem Ostrovské teplárenské. Projekt je pokračováním postupného přechodu z parního na horkovodní systém ve městě. Přechod z páry na horkovodní rozvody začal v Ostrově nad Ohří už v roce 2000 a stál řádově několik stovek milionů korun. Zpočátku využívala Ostrovská teplárenská dotace z programu Phare, později ale byla dotační politika přenastavena, takže většinu prací hradila teplárna z vlastních zdrojů. Až v letech 2013 a 2014 se dotační politika změnila a teplárna mohla financovat zhruba polovinu nákladů z dotací SFŽP. Vedení Ostrovské teplárenské si od projektu přechodu z páry na horkou vodu v městských rozvodech slibuje lepší regulovatelnost, menší ztráty, a tím pádem i efektivnější provoz celé topné soustavy v tomto západočeském městě.

Fotografie projektuOceněný projekt
Kategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

Odsíření kotlů K3 a K4 v Elektrárně Třebovice

Veolia Energie ČR, a.s.

V rámci projektu byla za stávajícími elektroodlučovači instalována nová polosuchá vápenná odsiřovací technologie s cirkulačním fluidním ložem. Jako aditivum je použito pálené vápno CaO, které je dopravováno do zásobníku aditiva pomocí pneudopravy z autocisteren. Ze zásobníku je pálené vápno dávkováno do systému hydratizace a odtud je hašené vápno Ca(OH)2 dopravováno do provozního zásobníku sorbentu. Množství dopravovaného sorbentu (hašeného vápna) je prováděno v návaznosti na koncentraci SO2 v neodsířených i odsířených spalinách a velikosti průtoku spalin. Ze zásobníku se sorbent tryskou dávkuje do odsiřovacího reaktoru. Neodsířené spaliny jsou vedeny ze společného potrubí kotlů K3 a K4 do spodní střední části fluidního reaktoru, kde dochází k turbulentnímu proudění, do kterého se rozstřikuje voda a v němž dochází rovněž ke kontaktu se sorbentem, kde vznikají reakce s odsířením spalin a dále k absorpci kyselých složek ve spalinách. Do fluidního prostoru reaktoru je dále nastřikován recirkulovaný produkt odsíření, skládající se z prachu a sorbentu. Proud odsířených spalin obsahující pevné částice prachu a recirkulovaný produkt odsíření je veden z reaktoru na tkaninový filtr, ve kterém je zachycován produkt odsiřovacího procesu. Odsiřovací jednotka je projektována na vstupní koncentraci emisí SO2 až 3 000 mg/Rm3. Maximální výstupní koncentrace SO2 činí 190 mg/Rm3. Výstupní koncentrace tuhých znečišťujících látek je max. 18 mg/Rm3.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Lipníku nad Bečvou s využitím kogenerace

TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s.

Propojení a rekonstrukce rozvodů tepla a kotelen na dvou největších sídlištích v Lipníku nad Bečvou. Zrekonstruovaná sídlištní kotelna byla vybavena 3 ks kondenzačních kotlů Viessmann, výkon snížen z původních 4,9 na 2,6 MW a tepelný výkon byl doplněn kogenerační jednotkou TEDOM Quanto 1200 ve spolupráci s partnerem ČEZ energo. Na kotelně byl instalován centrální dispečink tepelného hos­po­dářství a provozu kogeneračních jednotek. Menší kotelny byly postupně rekonstruovány a vybavovány kondenzačními kotli, v jedné byla instalována i kogenerační jednotka (30 kWe). V jednom případě došlo k vytvoření malé soustavy a místo dvou kotelen byl vytvořen MINIBLOK s 60ti metrovým propojením zásobovaných domů. Lokalita, kde se další napojení na soustavu jevilo ekonomicky a provozně nevýhodné, byla odpojena a je zásobována dvěma novými domovními kotelnami.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Úsporné tepelné hospodářství s využitím biomasy ve městě Vlašim

Veolia Energie Kolín, a.s.

V plynové kotelně byly nahrazeny parní kotle menšími kotly teplovodními. Parní rozvody, čtyři blokové výměníkové stanice i jejich sekundární čtyřtrubkové rozvody byly nahrazeny novou teplovodní sítí včetně domovních předávacích stanic. Ke stávající plynové kotelně byla vybudována kotelna na biomasu. Nově byl zřízen centrální dispečink, kam jsou údaje z provozu domovních stanic a kotelen předávány pomocí optických kabelů. Náklady na modernizaci představovaly více než 100 milionů korun. Díky rekonstrukci sítí, modernizaci kotelny a výstavbě biokotelny se významně snížily tepelné ztráty i emise ve městě, a to včetně emisí CO2. Investice byla rozdělena do tří částí. Nejprve byly nahrazeny 4 km původních parních rozvodů teplovodními. Poté byla zrekonstruována nevyhovující předimenzovaná plynová kotelna (4 parní plynové kotle s výkonem 21 MWt) na novou se třemi teplovodními kotli s výkonem 9,6 MWt. Zdroj byl doplněn biokotlem s tepelným výkonem 1 MW, který spaluje štěpku z okolních lesů. Výstavba biokotelny si vyžádala zhruba pětinu z celkové částky vynaložené na celou modernizaci a měla by pokrývat až 40 % potřeby tepla. Součástí biokotelny je sklad na 14 denní provoz na 200 tun biomasy a 3 denní zásobník. Tepelné hos­po­dářství dodává ročně 80 TJ tepla 2350 domácnostem, zdravotnickému zařízení, dvěma školám, radnici a kulturnímu domu. Projekt přinese roční úsporu 22 TJ primární energie a za 15 let provozu ušetří 48 000 tun emisí CO2.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Rozšíření a modernizace sítí zásobování teplem v Otrokovicích a Napajedlech

Teplárna Otrokovice a. s.

Teplárna Otrokovice rozšířila svoji síť horkovodů a vybudovala přípojky k novým odběratelům. V roce 2014 společnost investovala do rozšíření a modernizace sítí v Otrokovicích a Napajedlech 32 milionů korun. V Napajedlech byla rozšířena distribuční síť teplovodu v městské památkové zóně na Masarykově náměstí a v ulici Komenského. Byly vybudovány nové tepelné rozvody o délce 546 m a připojeni noví odběratelé: řeznictví, restaurace, farní úřad a dvě základní školy, kde centrální zdroj tepla nahradil dosluhující plynové kotelny. Dále byl na soustavu připojen nový polyfunkční dům Proluka v Napajedlech s byty, kancelářemi a obchody. V Otrokovicích začala společnost Teplárna Otrokovice dodávat teplo do nově otevřené Nákupní galerie u prodejny Kaufland. Plánovaná roční dodávka tepla do těchto objektů by se měla pohybovat okolo 9000 GJ. Největší akcí za téměř 18 milionů byla výstavba nových rozvodů a rekonstrukce v průmyslové zóně bývalého Moravanu, dnes Letiště v Otrokovicích. V rámci rekonstrukce se vybudovaly rozvody v nových trasách o délce 1 039 m, dvě páteřní větve technologického parovodu. Modernizace přinesla snížení tepelných ztrát a umožnila připojit další firmy v průmyslové zóně. Roční dodávka tepla je okolo 9 000 GJ. Dále byly dokončeny opravy sítí za bezmála 4 miliony korun za sídlištěm Trávníky v Otrokovicích, kde firma položila nové potrubí a vyměnila přípojku pro areál NOVATEX.

Fotografie projektuKategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Rozšíření soustavy zásobování teplem v lokalitě Brno-Bystrc

Teplárny Brno, a.s.

V souvislosti s rekonstrukcí kotelny v lokalitě Brno - Bystrc, kdy se zvyšoval výkonu kotlů na biomasu na 4,5 MWt, bylo navrženo rozšířit topnou soustavu teplovodním přivaděčem o okrsky kotelen KB 7 Vejrostova a KB 6 Ečerova. Trasa nového propoje byla volena v převážné míře v trase stávajících rozvodů z KB 10 Kuršova a KB 7 Vejrostova. S ohledem na přenášený výkon bylo nutné provést v části trasy posílení dimenzí. Celková délka trasy nového teplovodního potrubí je 735 m. Součástí nového propojení dvou kotelen byly i úpravy technologické části stávajících kotelen KB 7 a KB 6 a jejich přebudování na předávací stanice s možností dotápění sekundárních soustav stávajícími kondenzačními kotli. Přenos celého výkonu v zimním období by si vyžádal vysoké investiční výdaje. Proto kondenzační kotle slouží k doplnění výkonu, který v zimě nezajistí primární přivaděče z kotelny Teyschlova. Původní kotelny slouží také jako výkonová rezerva pro případ poruchy na trase z centrální kotelny. Hlavním přínosem rozvoje soustavy je úspora náhradou spalování zemního plynu biomasou. Náklady na projekt činily bezmála 21 milionu korun.




Fotografie projektuKategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Výměna parních rozvodů za horkovodní v centru Brna

Teplárny Brno, a.s.

Výstavba 7 km nových a rekonstrukce stávajících tepelných rozvodů, které souvisí s přechodem pára - horká voda. Rekonstrukce celé soustavy v Brně byla zahájena v roce 2010 a konec je naplánován na rok 2020. K instalaci horkovodních rozvodů jsou v maximální možné míře využívány stávající i nově vybudované kolektory, v nichž jsou uloženy i další síťové rozvody.





Fotografie projektuKategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Dokončení přechodu z parních rozvodů na horkovody v Olomouci

Veolia Energie ČR, a.s.

Realizace poslední etapy výměny dožitého podzemního kanálového parovodního rozvodu tepla za bezkanálový předizolovaný horkovodní rozvod tepla. V rámci této etapy byla provedena výměna parního rozvodu tepla na horkovodní v délce 4324 m v dimenzi hlavního řádu DN400. Byl zokruhován systém CZT v dimenzi DN250 a provedena vyměněna přípojek pro jednotlivé odběratele v dimenzi DN40 až 200. Rekonstruována byla centrální 13 MW výměníková stanice a rozvody v areálu Fakultní nemocnice Olomouc a dalších 22 stanic pára/voda na stanice voda/voda. Projekt byl podpořen z Operačního fondu životní prostředí a fondu soudržnosti. Projekt přinese roční úsporu tepla ve výši 70 TJ a snížení emisí CO minimálně o 6,1 tun, emisí SO2 minimálně o 29,5 tun, emisí CO2 minimálně o 4001 tun, emisí NOx minimálně o 18,7 tun a emisí prachu minimálně o 0,6 tun.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

První etapa „Obnovy a ekologizace teplárny v Plané nad Lužnicí“

C-Energy Bohemia, s.r.o.

V rámci první etapy, byly nainstalovány nové plynové kogenerační jednotky skládající se ze čtyř plynových pístových motorů, každý o elektrickém výkonu 9,17 MW, stejného počtu spalinových kotlů (HRSG kotlů), dále byla zbudována nová horkovodní stanice a rekonstruován záložní kotel o tepelném příkonu 14,9 MWt z LTO na plyn. Stavební práce na výstavbě strojovny plynových motorů byly zahájeny v listopadu 2013 a již počátkem června 2014 byly provedeny první provozní zkoušky plynových motorů. První etapa byla celkově dokončena na konci září 2014, kdy proběhla úspěšně komplexní zkouška, a garanční testy potvrdily projektované parametry použitého zařízení. Plynové motory s generátory jsou umístěny v nově vybudované strojovně. Teplo získané z chlazení pláště motorů a z chlazení systému mazacího oleje motorů činí při plném zatížení motorů 4 x 5 MWt. Celkový dosažitelný výkon HRSG výměníku je cca 3,48 MWt. Kapacita výměníkové stanice na výrobu topné vody je cca 30 MWt. Jako topné médium slouží jednak pára z regulovaného odběru TG3 (0,3 MPa) a dále je k ohřevu topné vody využito teplo z chlazení plynových motorů. V případě vyšší potřeby tepla v horkovodním systému slouží teplo z plynových motorů jako předehřev a následně je topná voda dohřátá ve výměníkové stanici parou z regulovaného odběru turbíny TG3. Projekt „Obnovy“ je spolufinancován z unijního Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Investiční náklady na všechny související projekty jsou cca 1,3 mld. Kč. Návratnost investice je založena na významných přínosech projektu a má být zhruba deset let.

Fotografie projektuKategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

Odsíření kotlů K2 až K4 v Teplárně Karviná

Veolia Energie ČR, a.s.

Cílem projektu bylo zlepšení životního prostředí na Karvinsku snížením emisí oxidů síry vypouštěných do ovzduší z kotlů K2 až K4 Teplárny Karviná minimálně o 546 tun. V rámci projektu byla za stávajícími tkaninovými filtry instalována nová polosuchá vápenná odsiřovací technologie s cirkulačním fluidním ložem. Technologie odsíření se vyznačuje využitím nejmodernějších technologií umožňujících úsporu vstupních médii, zejména elektrické energie a tlakového vzduchu díky instalaci nízkotlakého ofuku tkaninového filtru. Dodaná technologie odsíření nevyžaduje podpůrné systémy pro přípravu finálního aditiva účastnícího se procesu odsíření. Jako aditivum je využíváno pálené vápno (CaO), které je z autocisteren pneudopravou transportováno do sila. Ze sila je již bez další úpravy dopravováno do proudu spalin pod absorbér, kde je smícháno s recirkulujícím produktem odsíření a následně v prostoru absorbéru zhašeno čtveřicí trysek, které jsou ovládány dle množství spalin z kotlů a vstupní koncentrace SO2 v nevyčištěných spalinách. Stejnou logikou je ovládáno dávkování množství aditiva a recirkulátu do absorbéru. Za absorbérem je řazen již zmíněný filtr s nízkotlakým ofukem, který zachycuje produkt z absorbéru, který následně padá do průběžného fluidního žlabu, odkud je opět dávkován pod absorbér, nebo odveden pneudopravou do sila produktu.

Fotografie projektuPočin roku

Využití metody EPC při modernizaci energetických zařízení města Holice

MVV Energie CZ a.s. a Město Holice

Modernizace energetických zařízení v majetku města. Jedná se o úsporná opatření tzv. projektu EPC (Energy Performance Contracting - Energetické služby se zárukou - zaručení předpokládaného snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice), u nichž dodavatel projektu MVV Energie CZ městu garantuje úspory. Investice městský rozpočet nezatíží, respektive ji bude splácet příštích deset let z dosažených úspor, které byly vypočteny na 29 milionů korun. Modernizací topných a osvětlovacích soustav včetně sledování a řízení vzdáleným přístupem je možné spotřeby objektů optimalizovat potřebám a aktuálnímu stavu zařízení. Splnění garance je společným cílem obou stran po celou dobu plnění projektu. Nezanedbatelný je i ekologický přínos projektu. Celková spotřeba energie - plynu na vytápění a elektřiny pro veřejné osvětlení - klesne zhruba o třetinu.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e