Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2012

Fotografie projektuOceněný projekt

Výstavba energobloku na biomasu v Teplárně Mydlovary

E.ON Trend s.r.o. a TENZA, a.s., Brno

V objektech původní Elektrárny Mydlovary společnost E.ON Trend s.r.o. po rovných 90 letech od jejího spuštění zahájila v polovině září 2012 provoz nového energobloku s kotlem a turbosoustrojím v areálu současné teplárny v Mydlovarech na Českobudějovicku. Generálním dodavatelem zařízení na nejlepší dostupné technické úrovni, umožňujícím ekonomicky i provozně výhodnou výrobu elektřiny a tepla, byla brněnská společnost TENZA, a.s. Investice do nové biokotelny přesáhla hranici 250 milionů korun. Nový zdroj v současnosti vyrábí elektrickou energii pro zhruba 6000 domácností ročně (15 GWh) a dodává přes 60 TJ tepla do soustavy zásobující Mydlovary a Zliv. Na zdejší soustavu zásobování teplem je napojeno přes 600 bytových a rodinných domů se zhruba 1400 domácnostmi. Jako palivo pro nový energoblok slouží lesní štěpka, ročně se počítá se spotřebou 30 000 tun. To odpovídá úspoře zhruba 15 000 tun hnědého uhlí za rok, které by se na výrobu odpovídajícího množství elektřiny a tepla muselo spálit v uhelné elektrárně a výtopně. S tím souvisí i výrazný pokles emisí CO2, a to až o 70 %. Realizací projektu současně dochází ke zvyšování spolehlivosti dodávek tepla a ke stabilizaci jeho ceny pro konečné odběratele. Nový sklad paliva s celkovou kapacitou 1000 tun lesní štěpky stačí na zásobování kotle po dobu minimálně deseti dnů. Štěpka se do teplárny dopravuje výhradně kamiony, 6 souprav pouze v pracovní dny. Systém dopravy paliva (jeřáb s drapákem s objemem 7 m3, posuvné hydraulické podlahy a řetězový dopravník) dopraví do kotle za 24 hodin 90 tun paliva, z nějž kotel o výkonu 9,07 MWt za hodinu vyrobí s účinností 88 % přes 11,7 tun páry o parametrech 32 bar a 400 °C. Turbosoustrojí je schopno vyrábět až 2,66 MW elektrické energie, v režimu plného využití tepelného výměníku pak 1,8 MWe a 5,4 MWt. Zařízení je navrženo na provoz 8000 hodin za rok. Na celkové výrobě tepla pro soustavu Mydlovary - Zliv by se měl biokotel podílet 85 %, plynová kogenerační jednotka s instalovaným výkonem 1,1 MW elektrických a 1,2 MW tepelných, uvedená do provozu v roce 2010, by měla zajistit zbývajících 15 %. Výstavbou nového energobloku aktivita společnosti E.ON Trend v Teplárně Mydlovary nekončí. V plánu je zároveň úprava a zvelebení areálu a vybudování školícího centra o efektivním využívání energetických zdrojů.

Fotografie projektuOceněný projekt

Modernizace sídliště Olomoucká v Opavě

OPATHERM a.s., člen skupiny MVV Energie CZ

Společnost OPATHERM dokončila na podzim 2012 modernizaci systému vytápění opavského sídliště Olomoucká, které je nově namísto páry zásobeno teplou vodou. Při modernizaci systému, která byla zahájena v roce 2011, bylo do všech objektů nově instalováno 33 domovních předávacích stanic, které zásobují celkem 65 objektů -  58 bytových domů s 1074 byty, obchod, mateřskou školu, dětské jesle, internát a základní školu. Nové stanice nahradily 3 původní centrální výměníky tepla. Kromě individuálního nastavení vytápění pro každý dům přináší nový systém na sídlišti zákazníkům také úspory tepla a tím i nákladů na vytápění. V roce 2012 byla dokončena poslední etapa projektu rozsáhlé modernizace výměnou parního potrubí za teplovodní a vybudován byl i nový centrální výměník o výkonu 7 MWt přímo na výtopně Olomoucká. Původní čtyřtrubkový rozvod s teplotou páry 240 °C byl nahrazen dvoutrubkovým systémem s vodou o teplotě 90 °C, která vede přímo do jednotlivých domů. Teplovodní síť na sídlišti byla kompletně zmodernizována a každý dům na sídlišti se tak nyní může vytápět individuálně podle svých potřeb. Výměna parovodního za teplovodní potrubí byla časově i technicky náročná. Společnost OPATHERM provedla výměnu 850 metrů parovodu za teplovod přímo z kotelny Olomoucká průchozím kanálem, takže obyvatelé sídliště nebyli omezování výkopy. Nahrazeno za nové předizolované potrubí bylo také přes 500 metrů rozvodů přímo na sídlišti. Tyto práce se však bez výkopů neobešly. Společnost také svým zákazníkům v době přerušení dodávky teplé vody z centrální výtopny zajistila mobilní kotelny, které zásobily bez odstávky domy teplou vodou. Projekt modernizace sídliště Olomoucká probíhal v období od června 2011 do září 2012 a jeho celkové náklady přesáhly 40 milionů korun, přičemž 16 milionů korun společnost financovala z dotace Evropské unie Operačního programu podnikání a inovace program Eko-energie. Společnost OPATHERM vyrábí a dodává teplo a teplou vodu na území měst Opava a Dolní Benešov pro téměř 10 000 domácností a další odběratele. Výrobu tepelné energie zajišťuje z 83 % ze zemního plynu a doplňkovým palivem je v Opavě uhlí. Síť zásobování teplem v Opavě má více než 16 km a zásobování zajišťuje společnost ze 2 výtopen, 34 blokových a 18 domovních kotelen. V Dolním Benešově je výroba pro zákazníky zajištěna třemi domovními plynovými kotelnami.

Fotografie projektuOceněný projekt

Teplo z elektrárny Ledvice pro Bílinu

Skupina ČEZ a město Bílina

Přepojením dvou blokových plynových kotelen v lokalitě Pražské Předměstí v Bílině na soustavu zásobování teplem prostřednictvím nového horkovodního napáječe z Elektrárny Ledvice byla dokončena druhá etapa společného projektu města Bíliny a ČEZ Teplárenské, a. s., ze Skupiny ČEZ. Na nový zdroj tepla jsou zcela nově napojeny některé objekty v centru města. Smyslem celé akce bylo zefektivnění soustavy zásobování teplem, snížení tepelných ztrát při distribuci a snížení nákladů na obsluhu a údržbu soustavy. Přínosem projektu je i pokles emisí z lokálních zdrojů, zejména NOx o 2,5 tuny za rok, a především udržení dlouhodobě výhodných cen za teplo pro domácnosti i organizace. Průměrná domácnost v Bílině ušetří aktuálně za teplo přes 5 200 korun, což je pro celkem 1150 připojených domácností úspora šest milionů korun ročně. Město vytápěním svých objektů prostřednictvím vyrobeného tepla v Elektrárně Ledvice ušetří zhruba jeden milion a například Hornická nemocnice s poliklinikou půl milionu korun ročně. Kromě 41 bytových domů a Hornické nemocnice s poliklinikou na Pražském Předměstí je na soustavu zásobování teplem připojeno dalších 13 objektů v centru města, v nichž sídlí úřady, školy i sportovní zařízení. Pro Hornickou nemocnici s poliklinikou a bytové objekty v lokalitě Pražské Předměstí se plánuje roční dodávka 42 TJ tepla. U ostatních odběratelů se předpokládá roční spotřeba tepla 27 TJ . Dodávka tepla v lokalitě by se měla díky novým připojením zvýšit až o třetinu. První ze tří etap projektu za zhruba 60 milionů korun byla zrealizována do konce roku 2011 a obnášela vybudování nových přípojek a pokládku potrubí v centru Bíliny. Při druhé etapě v roce 2012 byly přepojeny dvě plynové kotelny na Pražském Předměstí na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice. ČEZ Teplárenská a město Bílina plánují postupně vybudovat i další přípojky, přičemž s dokončením poslední se počítá v roce 2015. Po celé trase pokládky horkovodního potrubí ve městě proběhl záchranný archeologický výzkum za 1,6 milionu korun. Tato investice do minulosti se ale vyplatila, neboť archeologové učinili několik cenných objevů, které jim dále objasnily historický vývoj Bíliny a tamní české aglomerace raného středověku, o které psal již kanovník Kosmas ve své kronice v souvislosti s nástupem Vratislava II. na knížecí stolec roku 1061. Archeologové měli v historické části Bíliny doslova žně.

Fotografie projektu

Rekonstrukce a modernizace soustavy zásobování teplem ve Dvoře Králové nad Labem

ČEZ, a.s. a Dvůr Králové nad Labem

V rámci projektu bylo novým horkovodem nahrazeno dožité a po ukončení technologických odběrů páry i předimenzované parovodní potrubí s vysokými ztrátami tepla. Nová soustava odpovídá reálným potřebám dodávek tepla ve městě. Realizace stavby probíhala v letech 2009 až 2012. Výměna parovodů probíhala postupně v 10 etapách. Cílem projektu bylo vybudovat novou, efektivní, moderní a spolehlivou soustavu zásobování teplem. Ta dnes zahrnuje hlavní výměníkovou stanici pára/voda v teplárně a je osazena 4 celonerezovými spirálovými výměníky tepla (pára/horká voda) s výkonem 10 MWt. Potřebný výkon pro soustavu je 30 MWt a jeden výměník je tak připraven jako rezerva. Stanice slouží pro celou horkovodní soustavu mimo technologické odběry páry, které zajišťují lokální vyvíječe páry v místě spotřeby. Nejrozsáhlejší částí projektu byla náhrada parovodů. Délka nově položených dvoutrubkových předizolovaných páteřních horkovodních rozvodů s přípojkami je 14,3 km. Z toho nadzemní vedení činí 2,4 km a podzemní rozvody 11,9 km. Zokruhování původních parních sítí umožnilo postupný přechod na nový systém a rekonstrukce mohla proběhnout za provozu. Stavba zasáhla celý střed města a nestandardní řešení přinesly i čtyři přechody horkovodu přes Labe. ČEZ, a. s., investici za 250 milionů korun realizoval s příslibem využití zdrojů z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši přes 500 000 EUR z OPPI. Nová soustava zásobuje teplem 110 odběrných míst, z toho 1700 bytů (třetinu obyvatel ve městě) a řadu významných organizací, školy, nemocnici, domov důchodců, objekty občanské vybavenosti a dokonce i světoznámou zoologickou zahradu s africkým safari. Projekt předpokládal roční úsporu 153 000 GJ při relativních ztrátách do 9,1 %. Po vyhodnocení však byla průměrná relativní ztráta za rok 2012 jen 7,5 %. Významně se snížily i roční emise CO2 o 16 724 tun, SO2 o 130 tun a prachu o 1,1 tuny. ČEZ, a. s., provoz Teplárna Dvůr Králové je centrálním zdrojem tepla pro město a zajišťuje výrobu, rozvod a dodávku tepelné energie pro průmysl, teplo pro vytápění a přípravu teplé vody, v efektivním kombinovaném cyklu s elektřinou. Teplárna v současné době pro výrobu elektřiny a tepla jako hlavní paliva používá hnědé uhlí a biomasu. Cílem provozu je efektivní kombinovaná výroba elektřiny a tepla přechodem na čisté spalování biomasy.

Fotografie projektu

Výstavba energobloku na biomasu v Teplárně Frýdek-Místek

Dalkia Česká republika

V areálu Teplárny Frýdek-Místek společnosti Dalkia Česká republika provozují novou bioelektrárnu. Projekt zrealizovala společnost EnergoFuture, s níž Dalkia Česká republika uzavřela dlouhodobou smlouvu na provozování bioelektrárny s kogenerační výrobou tepla. Nový ekologický zdroj energie s tepelným výkonem 18 MW a elektrickým výkonem 5,5 MW plánuje spálit 78 000 tun dřevní štěpky ročně. Roční výroba elektrické energie se bude pohybovat kolem 36 GWh, což představuje více než půlroční spotřebu elektřiny všech domácností Frýdku-Místku, který má 58 tisíc obyvatel. Roční objem vyrobeného tepla dosáhne 330 TJ a umožní nahradit až třetinu celkových dodávek tepla ze stávající uhelné teplárny a tím zajistit ekologičtější tepelnou pohodu pro 8000 domácností ve městě. Zároveň dojde ke snížení emisí na Teplárně Frýdek-Místek a k úspoře 18 000 t černého uhlí ročně, což představuje 340 vagonů. Jen v roce 2011 využíváním biomasy namísto uhlí skupina Dalkia ušetřila téměř 140 000 tun CO2. Nahradila tak biomasou přes 1100 vagonů uhlí. Cílem Dalkie bylo dále zvyšovat podíl biomasy. Tento plán však musela v posledních měsících přehodnotit. Od 1. ledna 2013 totiž došlo ke změně legislativy a nastavení podpory spoluspalování biomasy s uhlím. Paradoxně byla nejvíce postižena kombinovaná výroby elektřiny a tepla, tedy využití biomasy s vyšší účinností v teplárnách. Těm se přestává její spalování vyplácet, a proto ho omezují. Spoluspalování biomasy tak kvůli snížení podpory musela Dalkia pozastavit v teplárnách v Krnově, Olomouci, Přerově i Frýdku-Místku a výrazně omezit v Karviné a Kolíně. I z tohoto důvodu plánuje Dalkia letos spálit o 60 tisíc tun biomasy méně než vloni.

Fotografie projektu

Dálkové chlazení v lokalitě Nová Karolina

Dalkia Česká republika

V březnu 2012 byl zahájen provoz první sítě chladu v ČR v nově otevřeném obchodněkulturním centru „Nová Karolina“ v Ostravě. Dalkia byla v roce 2008 vybrána jako dodavatel tepla a chladu pro tento významný komplex o rozloze 32 hektarů. Pro zajištění klimatizace byl vybudován jedinečný systém dodávky chladu. Ten je vyráběn v jednom centrálním zdroji a poté distribuován ve formě studené vody o teplotě 6° C do objektů nového komplexu. Toto řešení umožňuje větší míru využití komerčních prostor díky odbourání jednotlivých klimatizačních jednotek v objektech a také lepší využití energetické účinnosti v porovnání s individuálními systémy klimatizace. Celková chlazená plocha objektů v první etapě přesahuje 100 000 m2 (což odpovídá ploše 15 fotbalových hřišť) a součet potřeb chladicího příkonu 14 MW lze přirovnat k příkonu 45 000 moderních 250litrových ledniček s mrazákem. Plánovaná roční dodávka chladu pro již provozovanou část komplexu je 14 000 MWh. Pro vytápění jsou jednotlivé objekty komplexu napojeny na soustavu zásobování teplem rovněž od společnosti Dalkia. Plánovaná roční dodávka tepla pro I. etapu projektu Nová Karolina bude kolem 80 TJ, což odpovídá roční spotřebě tepla 2 000 ostravských domácností. Po dokončení by měl urbanistický komplex Nové Karoliny spotřebovat ročně 194 TJ tepla.

Fotografie projektu

Energetická modernizace sportovních areálů v Blansku a Boskovicích

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o., Brno a Zásobování teplem s.r.o. Blansko

V Blansku i v Boskovicích stály radnice před zásadním rozhodnutím, jak zefektivnit roztříštěné zásobování energií a zmodernizovat dožívající zdroje v městských sportovních areálech. Města nakonec vybrala řešení projekční společnosti MIX MAX -  ENERGETIKA Brno, která realizovala společnost Zásobování teplem Blansko. Ta v obou městech zajišťuje dodávky tepla ze soustav zásobování teplem a nyní zabezpečuje i provoz obou výše uvedených energetických hospodářství. Sportoviště na ostrově Ludvíka Daňka v Blansku mají nové společné vytápění z centrální kotelny. Soustava využívá i teplo z výroby elektřiny v kogeneračních jednotkách, které jsou umístěné v kotelně pod lázněmi. Původně vytápělo sportoviště několik zastaralých kotelen. Jejich rekonstrukce by přišla na miliony korun, proto bylo rozhodnuto o výstavbě jedné centrální kotelny v místě původní parní kotelny lázní s jedním dodavatelem tepla i elektřiny -  společností Zásobování teplem Blansko, která zakázku pro město zároveň zajistila. Město za novou soustavu zaplatilo osmnáct milionů korun. Teplo z kogeneračních jednotek se využívá i mimo topnou sezonu. Zejména k vyhřívání vnitřního bazénu v lázních a venkovních bazénů v aquaparku, ale i na ohřev vody ve sprchách, v ubytovně nebo v restauraci. Podobné řešení nabídl Boskovicím projekt Optimalizace energetického hospodářství areálu Červená zahrada, v němž se nachází zimní stadion, ubytovna, fotbalové šatny a koupaliště. Původní decentralizovaný systém vytápění jednotlivých objektů byl nahrazen soustavou zásobování teplem s využitím kombinované výroby elektřiny a tepla. Projekt dále využívá odpadní teplo a optimalizuje výrobu chladu, centralizuje odběr elektrické energie a v jeho rámci byly instalovány systémy s časovým řízením vytápění se vzdáleným dohledem a optimalizován provoz celé soustavy zásobování teplem. Zdroje tepla v jednotlivých objektech nahradila nová kotelna na zimním stadionu s kondenzačním plynovým kotlem (156 kWt) a motorovou kogenerační jednotkou (178 kWe a 249 kWt). Přebytky tepla jsou ukládány do dvou akumulačních nádob (2 x 10 m3). Jako nouzový zdroj tepla pro areál byla ponechána plynová kotelna v ubytovně. V areálu byl vybudován systém rozvodů tepla, propojující centrální kotelnu s předávacími stanicemi. V létě je teplo z kogenerace využíváno částečně pro ohřev bazénové vody. Významným zdrojem úspor je plné využití odpadního tepla z chladicích kompresorů zimního stadionu.

Fotografie projektu

Zelená energie ze spalování pivovarského mláta v Plzni

Plzeňská teplárenská, a.s.

Během několikaměsíčního zkušebního provozu v první polovině roku 2012 spálila Plzeňská teplárenská více než 500 tun vylisovaného odvodněného mláta, které teplárně dodal sousední plzeňský Prazdroj. Teplárna tímto alternativním palivem nahradila při výrobě elektřiny a tepla 244 tun hnědého uhlí. Vedle dřevní štěpky, tuhých alternativních paliv a připravovaného spalování sloní trávy - ozdobnice čínská - pokračuje Plzeňská teplárenská v mnohaletém trendu rozšiřování palivového mixu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. O prázdninách 2012 pak spustil plzeňský Prazdroj do plného provozu nové zařízení na částečné odvodnění mláta, které připravuje pro Plzeňskou teplárenskou jako palivo k výrobě zelené elektřiny. Výhřevnost odvodněného mláta při 40 % obsahu sušiny je 6,6 GJ/t, tedy zhruba poloviční v porovnání s hnědým uhlím. Takto upravené mláto má téměř srovnatelnou výhřevnost jako lesní biomasa z probírek a prořezávek, kterou teplárna rovněž spaluje. Využívání pivovarského mláta přispívá k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů. Varny plzeňského pivovaru vyprodukují ročně 80 000 tun mláta, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě piva. V surovém stavu obsahuje 80 % vody a používalo se především jako krmivo v zemědělství. K výrobě zelené energie je určena přibližně polovina ročního objemu mláta, po odvodnění by to mělo být zhruba 20 000 tun. Příznivý vliv na životní prostředí má také fakt, že už se mláto nepřepravuje na velké vzdálenosti, ale využívá se k ekologické výrobě energie v zařízeních Plzeňské teplárenské, která s pivovarem sousedí. Plánované spálení 20 000 t mláta ročně nahradí 9 450 t hnědého uhlí, čímž se sníží produkce emisí CO2 o 12 000 t a emisí SO2 o 47 t. Klesne i spotřeba aditiv a produkce popelovin. Výroba elektřiny z biomasy se naopak zvýší o 10 425 MWh a změnou paliva dojde v Plzeňské teplárenské ke snížení nákladů o 2,9 milionu Kč a snížení potřeby povolenek CO2.

Fotografie projektu

První štola pro horkovod pod Vltavou

Pražská teplárenská, a.s. a TENZA, a.s.

Pražská teplárenská, a.s. dokončila realizaci projektu: „Tepelný napáječ Libeň-Holešovice“. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla společnost TENZA a.s., umožnila napojení oblasti Dolní Holešovice na Pražskou teplárenskou soustavu (PTS), jejímž hlavním zdrojem energie je kogenerační hnědouhelná elektrárna Mělník I. Napáječ umožní jednak zásobování rozvojových oblastí mezi ulicemi Argentinskou a Bubenskou, Holešovickou tržnicí a Rohanským ostrovem, jednak postupnou obnovu stávajícího zařízení a přechod z páry na horkou vodu v oblasti Dolních Holešovic. Jednalo se o technologicky náročný projekt, jehož součástí bylo i vybudování poměrně složitého podchodu pod řekou Vltavou v délce přes 170 metrů v hloubce 14 metrů. Pro umístění teplovodu, který spojuje oba vltavské břehy, byla nakonec vybrána a použita technologie důlní ražby. Výstavba tepelného napáječe 2x DN 500 byla rozdělena na čtyři dílčí etapy - štolu pod Vltavou a tři liniové úseky v celkové délce 3 000 m. Realizace díla začala v květnu 2011, byla dokončena v prosinci 2012 a umožňuje efektivnější a ekologičtější zásobení Holešovic dálkovým teplem z ekologického zdroje.

Fotografie projektu

Konverze a modernizace sítí pára/voda ve Strakonicích

Teplárna Strakonice, a.s

Projekt s podporou ze strukturálních fondů EU se skládá ze dvou staveb s realizací v letech 2011 a 2012. Obě stavby byly koordinovány tak, aby odstávky tepla byly pouze při přepojení z původní na nově vybudovanou tepelnou síť. Při první etapě "Rekonstrukce parovodu Velké náměstí Strakonice" byly v roce 2011 nahrazeny parní rozvody z padesátých let v kanálovém provedení vakuovým systémem ocel v oceli, umístěným do pískového lože přímo ve výkopu. Bezkanálovým provedením bylo nahrazeno 386 m parovodů, které měly ztrátu až 5 GJ/km/rok. U stavby byly kladeny vysoké nároky na koordinaci s projektem města Strakonice, kdy v jednom prostoru byly obnovovány sítě tepelné, vodovodní, kanalizační, veřejného osvětlení a sítě telekomunikační. Původní tepelné ztráty před rekonstrukcí parovodů ve výši 21,4 % se podařilo snížit na 5,4 %, což přineslo i úsporu emisí CO2 o 17 %. Ve druhé etapě "Převod oblasti severně od Velkého náměstí na teplovodní systém" byla rozsáhlá síť parovodů v kanálovém provedení v letech 2011 a 2012 nahrazena teplovody v délce přesahující 3,2 km. Celá oblast je rozdělena na dvě části, z nichž každá je zásobována teplem z jedné výměníkové stanice o výkonu 60 % potřeby celé oblasti. V případě letního nebo nouzového provozu je možné celou soustavu provozovat z jedné výměníkové stanice. Zrušením parovodu na Severu také došlo k propojení a zokruhování hlavních parovodních rozvodů ve Strakonicích. Tím se podařilo vyřešit i nouzové zásobování teplem strakonické nemocnice, která byla po dobu své dosavadní existence závislá na jediné parní přípojce. Zároveň došlo k výraznému snížení původních ztrát tepla z 21,6 % na 5,6 %, pokles emisí CO2 dosáhl 17,5 %, což je dokonce o 1,5 % více, než bylo plánováno. Teplárna Strakonice se zabývá výrobou tepla a elektřiny již od roku 1954. Jako zdroje tepla jí slouží dvě na sobě nezávislé provozovny o výkonu 161,5 MW (kotle K1,2,3,4) a 44 MW (kotel K5), které umožňují nepřetržité dodávky tepla do rozvodné tepelné sítě. V současné době probíhá u kotle K2 na tuhá paliva rozsáhlá rekonstrukce s využitím prvků fluidní techniky. Po jejím dokončení bude stejným způsobem rekonstruován kotel K1. Na území města provozuje Teplárna Strakonice parní síť o celkové délce 30,6 km s 37 předávacími stanicemi typu pára/voda a teplovodní síť o celkové délce 32,3 km s 232 stanicemi typu voda/voda.

Fotografie projektu

Druhá etapa přechodu z páry na horkou vodu v Brně

Teplárny Brno, a.s.

V brněnských ulicích v roce 2012 proběhly další tři etapy výměny zastaralých parních rozvodů na horkovodní. Z provozu paroplynové elektrárny Červený mlýn byla na horkou vodu napojena oblast Tábor, kde bylo celkově přepojeno na horkovodní rozvody 17 odběratelů. Přestavba tu intenzivně probíhala zejména v oblasti ulice Kounicova. Oblast historického jádra města Brna je napájena horkou vodou z provozu teplárny Špitálka, stejně jako předešlé etapy v centru. V centru Brna pak bylo přepojeno na efektivnější horkovody 19 odběrných míst. Velká část prací v historickém jádru města zůstala občanům města Brna skryta, protože probíhala v sekundárních kolektorech. V některých oblastech se ale bez výkopových prací teplárna neobešla. Snaha, aby práce proběhly co nejrychleji a s minimálním zásahem do pohodlí občanů Brna, vedla k naplánování mimo topnou sezonu s ukončením v průběhu září 2012. Celkem byly položeny přes 3 kilometry nových horkovodních rozvodů, na které bylo napojeno 36 výměníkových stanic, což si vyžádalo investice ve výši 63 milionů korun. V letech 2010 a 2011 byly již vyměněny 4 kilometry tras a 79 výměníkových stanic za 80 milionů korun. Kompletní realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní v Brně je zatím naplánována až do roku 2019. Celková délka nových rozvodů by měla dosáhnout téměř 18 kilometrů a na tyto efektivnější rozvody bude napojeno více než 250 výměníkových stanic. Plánované náklady komplexního přechodu na horkovodní rozvody v Brně se včetně investic na straně odběratelů blíží 1 miliardě korun. Hlavním cílem přestavby je zásadní snížení tepelných ztrát v potrubních rozvodech a odstranění potíží s vracením kondenzátu. Snížením ztrát a provozních nákladů by měly ušetřit Teplárny Brno, a.s., respektive jejich odběratelé, desítky milionů korun. Odběratelé získají také další úspory na straně výměníkových stanic a zvýšení komfortu dodávky tepelné energie. K instalaci horkovodních rozvodů jsou v maximální možné míře využívány stávající i nově vybudované kolektory, v nichž jsou uloženy i další inženýrské sítě. Ceny tepla se po rekonstrukci nezmění, po přepojení na horkovodní soustavu má zákazník stejnou cenu tepla jako při dodávkách z parní sítě, ale díky úsporám ve spotřebě tepla ušetří zhruba 15 % na výdajích za vytápění a ohřev vody.

Fotografie projektu

Mezinárodní výzkum pěstování řas ze spalin

TERMIZO, a.s., člen skupiny MVV Energie CZ

Dnešní technologie míří dopředu mílovými kroky. Z odpadu, který se dříve skládkoval, dnes vzniká elektřina a teplo. A ze spalin, které mizely v atmosféře a naháněly strach, se daří pěstovat řasy. Tyto organismy ukazují obrovskou perspektivu svého využití, kterou rozvíjí tým vedený výzkumníky z liberecké společnosti TERMIZO. Řasy, které vyrostou na odpadním CO2, pak dokáží v Liberci přeměnit na krmivo pro hospodářská zvířata nebo z nich vyrobit bioetanol jako příměs do pohonných hmot. Základním předpokladem pro sofistikovanější řešení, kterým se zabývají výzkumníci z libereckého zařízení na energetické využití odpadů TERMIZO, jsou mimořádně čisté spaliny. Vysoká koncentrace CO2 v těchto spalinách (350krát větší než ve vzduchu) přivedla výzkumníky na myšlenku využití fotosyntézy. Jediné organismy, které dokáží fungovat v prostředí s tak vysokou koncentrací CO2 a zároveň rostou dostatečně rychle, jsou právě řasy. S podporou celé řady vědeckých partnerů z Česka, Portugalska, Švýcarska, Německa a dalších zemí byl v roce 2008 vybudován prototyp modelového zařízení, který umožnil podrobné testování s výbornými výsledky. Podařilo se prokázat možnost produkce řas s vysokým obsahem škrobu, což ukázalo na využití při výrobě bioetanolu. Řasy vypěstované na spalinovém CO2 se podle těchto testů neliší od řas vypěstovaných za standardních podmínek a splňují všechny limity pro použití jako krmivo nebo potravinový doplněk s vysokou nutriční hodnotou. Projekt byl v roce 2012 úspěšně zakončen. Pro rok 2013 je plánována ve spolupráci s Zurich University of Applied Science výstavba nové automatizované jednotky na kultivaci sladkovodních řas.

Fotografie projektu

Rozšíření soustavy zásobování teplem teplárny Komořany napojením lokality Chanov

United Energy, a.s.

Cílem projektu bylo zlepšení kvality ovzduší ve městě Most, konkrétně v jeho části Chanov. V rámci projektu bylo vybudováno nové zařízení pro rozvod tepla -  1320 metrů dlouhá horkovodní přípojka s napojením na horkovodní soustavu zásobování teplem města Most. Ta dodává do Chanova teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla z Teplárny Komořany pro nově vybudovanou kompaktní předávací stanici v objektu Základní školy v Chanově. Tato stanice tlakově nezávislým způsobem slouží pro zásobování vytápění celého sídliště Chanov, kulturního střediska a dále pro vytápění a po patnácti letech také k centrálnímu ohřevu vody pro objekt místní základní školy, kde se zatím voda ohřívala pouze v lokálních zdrojích na elektřinu. Stanice je napojena na centrální zásobování horkovodní přípojkou v bezkanálovém, podzemním vedení s použitím předizolovaného potrubního systému u topné větve v izolační třídě 2 se zabudovaným monitorovacím systémem k určení místa poruchy. Vlastní kompaktní předávací stanice je usazena v nově vybudované místnosti v suterénním prostoru objektu základní školy. Do prostoru stanice byla zřízena přípojka vody, elektrické energie a kanalizace tak, aby byly funkční pro novou kompaktní předávací stanici. Pro výměnu tepla v kompaktní výměníkové stanici slouží deskové výměníky, k ohřevu vody pak nerezové natavované výměníky. Celkový výkon stanice je 2,5 MWt a náklady na vybudování akce byly 14,2 milionu korun. Realizace projektu znamená výrazné zlepšení kvality ovzduší v dotčené lokalitě, neboť došlo k odstavení místní hnědouhelné kotelny. Realizací projektu tak došlo k významnému omezení emisí znečišťujících látek o 27 tun ročně, především prachu, SO2 a vzhledem k tomu, že původní zdroj spaloval uhlí, také k významnému snížení emisí CO2. Jelikož odstavení hnědouhelné kotelny a napojení lokality na mosteckou soustavu zásobování teplem znamená výrazné zlepšení kvality ovzduší v lokalitě a napojením na kogenerační zdroj tepla došlo ke snížení spotřeby primárních paliv, získala na tento projekt komořanská teplárna veřejnou podporu a projekt byl spolufinancován Evropskou unií -  Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 -  2013.

Fotografie projektu

Kogenerační jednotky v soustavách zásobování teplem v Blansku a Boskovicích

Zásobování teplem s.r.o., Blansko

Instalace kogeneračních plynových motorových jednotek a tepelných akumulátorů v soustavách zásobování teplem v Blansku a Boskovicích si vyžádala náklady 55 miliónu korun. Společnosti Zásobování teplem Blansko se podařilo zrealizovat další významný projekt, který napomáhá zvládnout neustálé zvyšování cen tepelné energie vyráběné ze zemního plynu, potřebné k vytápění a k ohřevu teplé užitkové vody. Do soustavy zásobování teplem v Boskovicích byly instalovány tři kogenerační jednotky a do soustavy zásobování teplem v Blansku dalších sedm kogeneračních jednotek o celkovém elektrickém výkonu 1,2 MW. Dále byly uvedeny do provozu dvě kogenerační jednotky v kotelně krytého bazénu na Sportovním ostrově v Blansku (o nich se více píše v projektu Energetická modernizace sportovních areálů v Blansku a Boskovicích). Realizací této části projektu vznikla tzv. lokální distribuční soustava tepla a elektrické energie, která je napojena na centrální dispečink společnosti Zásobování teplem Blansko a nepřetržitě monitorována. Vyrobená elektřina se prioritně využívá pro vlastní provoz kotelen, což znamená zlevnění tepla (výrobní náklady na elektřinu jsou cca 2 Kč/kWh). Příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je použit jako příspěvek do ceny tepla, kde vyrovnává náklady spojené s investicí (odpisy a úvěr). Díky tomu nedojde investicí ke zvýšení ceny tepla, ale při optimálním provozu kogeneračních motorových jednotek může dojít i k jejímu poklesu. Nenavýšení ceny tepla je také základní požadavek města Blanska, které investici povolilo. Podle plánu po odepsání investice (do konce roku 2018) cena tepla klesne až o 100 Kč/GJ, protože příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude použit k jejímu „dotování“.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e