Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2011

Fotografie projektuOceněný projekt

Energetické využití koksárenského plynu v Ostravě

Dalkia Česká republika, Region Severní Morava

Spalování druhotného zdroje energie - veškerého koksárenského plynu z OKK Koksovny - je z hlediska obchodního, technického i ekologického úspěšným projektem. Od března 2011 Dalkia Česká republika odebírá veškerý koksárenský plyn z produkce Koksovny Svoboda, který následně díky jinému způsobu provozu kotlů spaluje v Teplárně Přívoz a vyrábí z něj páru. Tou prostřednictvím soustavy zásobování teplem vytápí řadu lokalit v Ostravě. „Mimo topnou sezónu je teplo v páře, vyrobené v Teplárně Přívoz, vyvedeno přes protitlakou turbínu a parní síť do Elektrárny Třebovice, kde transformujeme páru na horkou vodu pro lokality Poruba a Jižní Město,“ dodává vedoucí Závodu Ostrava Střed Ivo Sobol.
Tento projekt zvýšil množství spalovaného koksárenského plynu v Teplárně Přívoz o 70 % a umožňuje společnosti Dalkia Česká republika snížit množství spalovaného černého uhlí o 800 vagónů ročně, což představuje 27 plně naložených vlakových souprav o 30 vozech. To vede k významné redukci emisí skleníkových plynů - CO2, dalších plynných emisí i tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší a rovněž snižuje manipulaci s uhlím na skládce, což dále snižuje prašnost v okolí zdroje. To je i dobrá zpráva pro obyvatele Ostravy. Jak z pohledu ekonomického, kdy dochází k využití druhotného zdroje energie v místě a tedy i stabilizaci ceny tepla, tak z pohledu ekologického, kdy se snižuje emisní zátěž v lokalitě, která je velmi citlivá na každé zvýšení vypouštěných emisí, obzvláště prachu v době výskytu smogových situací.
OKK Koksovny, a.s. jsou největším evropským výrobcem slévárenského koksu. Různých druhů koksu se zde ročně vyrobí kolem 1 miliónu tun. Surový koksárenský plyn má poměrně vysokou výhřevnost díky obsahu vodíku, metanu, oxidu uhelnatého a uhlovodíků a jeho spalné teplo se pohybuje na úrovni kolem 20 MJ/m3, tedy zhruba poloviny výhřevnosti zemního plynu. Jeho složení je závislé na době koksování a složení uhlí.

Fotografie projektuOceněný projekt

Rekonstrukce kotelny a využití biomasy v Horní Plané

TENZA, a.s. Brno a město Horní Planá

Výstavba nové kotelny na biomasu vytápějící téměř polovinu města Horní Planá je přístavbou stávající, zastaralé kotelny na uhlí, která již byla po třiceti letech provozu na pokraji životnosti. Nedostatku paliva pro nový biokotel na spalování dřevní hmoty, což je například štěpka nebo piliny, se v Horní Plané nebojí. Bohaté lesnaté okolí města zaručuje dostatek zdrojů pro spalování dřevního odpadu, proto využití biomasy jako paliva pro vytápění města bylo od počátku jasnou volbou. Vedle obecních lesů budou dodavatelem také Vojenské lesy.
Je to projekt za 38 milionů korun, z čehož 19 milionů jsme museli zaplatit z městského rozpočtu. Zbytek je dotace z Evropské unie a Státního fondu životního prostředí v rámci Operačního programu Životního prostředí. Bez těchto podpor bychom se jinak do rekonstrukce kotelny vůbec pustit nemohli. I tak nás to ale finančně hodně vyčerpá. Pro někoho může být těžko představitelné, že nová biokotelna vyjde na tolik peněz. Je ale nutné si uvědomit, že pro život ve městě je velmi důležitá. Po třicetiletém provozu byla stará uhelná kotelna na hranici životnosti, takže celková rekonstrukce už byla nevyhnutelná," řekl starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Přestavba kotelny byla v posledních letech nejnákladnějším projektem Horní Plané. Nová biomasová kotelna má tři části: sklad paliva, prostor dopravy paliva a vlastní kotelnu. Pro spalování dřevního odpadu byl vybrán kotel KOHLBACH K - 8 o výkonu 2 MW. Splňuje nejpřísnější emisní limity ve smyslu platných zákonů, což bylo v rámci zkušebního provozu prokázáno autorizovaným měřením. Celý proces výroby tepla je kontrolován a řízen systémem měření a regulace.
Biokotelna za rok spálí při dodávce přes 15 000 GJ tepla kolem 1 770 tun biomasy. Teplem zásobuje nejen 400 domácností v Horní Plané, ale i základní školu, dětský domov, nákupní středisko, pekárnu, služebna Policie ČR, firmu Hrubeš - Dům služeb, městský úřad, sportovní halu, pečovatelský dům, ředitelství vojenských lesů, poštu, kulturní a informační centrum, zdravotní středisko a hasičskou zbrojnici, tedy téměř kompletní občanskou vybavenost obce.

Fotografie projektuOceněný projekt

Přestavba parních rozvodů na horkovodní v Brně

Teplárny Brno, a.s.

V roce 2010 zahájila společnost Teplárny Brno, a.s., první etapu přestavby parních rozvodů tepla v historickém jádru města Brna a v lokalitě Tábor s cílem nahrazení zastaralých rozvodů modernějšími horkovody což přinese výrazné snížení tepelných ztrát. Tento projekt je jedním z nejrozsáhlejších v novodobé historii Teplárny Brno, a.s. V letech 2010 a 2011 bylo vybudováno v historickém centru města kolem Moravského náměstí přes 4 kilometry nových horkovodních rozvodů, na které bylo napojeno 79 výměníkových stanic. Jen v roce 2010 do výměny parovodních rozvodů za horkovodní investovaly Teplárny Brno, a.s. téměř 80 milionů korun. Dalších 28 milionů investovali do rekonstrukcí výměníkových stanic odběratelé tepla, tedy například bytová družstva či majitelé domů. Do přestavby se mohly Teplárny Brno, a.s. pustit teprve po vybudování dostatečného množství podzemních kolektorů v centru města, aby náklady na výměnu potrubí dosáhly rozumné výše. Realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní v Brně je naplánována až do roku 2019. Celková délka nových rozvodů by měla dosáhnout 18 km. Na tyto rozvody bude napojeno přes 250 výměníkových stanic. Celkové náklady na výměnu parovodů přesáhnou půl miliardy korun.

Fotografie projektu

Náporová turbína v Teplárně Karviná

Dalkia Česká republika, Region Východní Morava

Náporová turbína je unikátním projektem. Společnost Dalkia Česká republika se proto zaměřila na spolupráci na vývoji této turbíny, jedinečné svého druhu na světě. „Naším cílem bylo nahradit regulační ventil, který sloužil pro redukci tlaku páry parní turbínou. Za tímto účelem však nebyla použitá klasická turbína s lopatkami, ale naprosto nový typ turbíny, kde lopatky byly nahrazeny dráty. Tato nová a jednoduchá technologie vykazuje velmi dobré technické vlastnostmi a velmi vysokou účinnost. Bez problémů zvládá velké a rychlé změny teploty a tlaku vstupní páry a zároveň je schopna pracovat i na mokré páře. Mezi její přínosy patří i rychlá reakce na požadavky změny výkonu. V našem případě turbína pracuje na tlakovém spádu 0,45 MPa při účinnosti celého díla okolo 73 %, přitom samotná turbína má průměrnou účinnost 80 %. Máme však odzkoušeno, že při vyšších tlakových spádech je náporová turbína schopna dosáhnout účinnosti i přes 90,“ shrnul výhody projektu nové náporové turbíny Zygmunt Recman, technik realizace projektů.
Nová technologie umožňuje dosažení návratnosti investice do tří let. Přináší roční úsporu ve výši téměř 600 000 Kč a investičně je podstatně levnější než klasická radiální turbína s lopatkami. Nový typ turbíny má velký potenciál do budoucna, jelikož umí pracovat s nízko-potenciálním teplem, které lze využít k výrobě elektrické energie. Pro společnost Dalkia Česká republika to znamená možnost zefektivnění výroby, a to zejména v případech, kdy množství a tlak páry používané pro ohřev jsou nějakým způsobem korigovány přes regulační ventil. Z regulovaného množství páry je tak možné tímto novým způsobem vyrábět elektřinu a teplo kogeneračně při využití tlakové energie, což je výhodné ekonomicky a zároveň i šetrné k životnímu prostředí. První náporová turbína s kolem o průměru 90 cm je v provozu 8000 hodin za rok při průměrném výkonu 90 kWe (léto 73 kWe, zima 105 kWe).

Fotografie projektu

COGEN II rozšíření KVET v České Lípě

MVV Energie CZ a.s., ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s.

Projekt COGEN II navazuje na zkušenosti projektu COGEN a stejně jako jeho předchůdce rozšířil kogenerační výrobu elektřiny a tepla na bázi plynových motorů v rámci skupiny MVV Energie CZ a.s. COGEN II znamenal rozšíření kogenerační výroby již do desátého města skupiny, do České Lípy. Ve dvou původních výtopnách je umístěno 5 nových zdrojů - plynových kogeneračních motorů o celkovém výkonu 18,65 MW. Z toho 9,028 MW (4 x 2,014 MW + 1 x 0,972MW ) připadá na výrobu elektřiny a 9,622 MW výkonu zajišťuje výrobu tepla. Celková investice projektu byla 200 milionů Kč.
Projekt COGEN II začal demolicí bývalé uhelné kotelny Dukla v části Stará Lípa. Na jejím místě je nyní umístěna nová hala s třemi kogeneračními motory. Další dva motory jsou umístěné v bývalé výtopně Holý Vrch. Areál ve Staré Lípě ještě doplnila jedna velká akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě. V rámci projektu byl totiž vybudován 1,6 km dlouhý horkovodní propojení mezi výtopnami Stará Lípa a Holý Vrch. V České Lípě tak byla vybudována jedna z nejmodernějších soustav zásobováním teplem u nás. Plánovaná doba výstavby byla 1,5 roku a projekt byl v České Lípě kompletně dokončen po plánovaných zkouškách veškerých zařízení, úpravách terénu a míst výstavby v červenci 2011. V rámci projektu se také přesídlila společnost ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s. do nových prostor přímo v novém areálu Stará Lípa.
„Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je nejefektivnějším využíváním paliv. Při výrobě je palivo využito až na 90 % a významně se tak snižují emise znečišťujících látek, především CO2. Tyto kogenerační zdroje jsou tak pro zdraví obyvatel daleko výhodnější ve srovnání s lokálními řešeními, která vyrábějí jen teplo,“ uvedl Ing. Libor Stuchlík, jednatel společností skupiny MVV Energie CZ a.s., které projekt realizovali, a dále dodal: „Náročné bylo také propojení obou soustav, protože každá z nich pracuje s vodou o jiných parametrech.“

Fotografie projektu

Pilotní projekt dopravy biomasy po železnici v Plzni

Plzeňská teplárenská, a.s.

Plzeňská teplárenská pravidelně přichází s novými průkopnickými řešeními v oblasti využití biomasy pro výrobu energie. Kromě plynulého navyšování spáleného množství biomasy od roku 2003 se snaží přistoupit ekologicky i k vlastní dopravě, aby tak byl k životnímu prostředí maximálně ohleduplný celý cyklus od výroby štěpky až po její přeměnu na energii. Někdy bývá totiž namítáno, že emise z kamionové dopravy, která se na dopravě štěpky z lesů do teplárny především podílí, se mohou blížit samotným emisím, které se díky biomase ušetří. Jako ekologicky výhodnější je obecně doporučována doprava železniční. A právě dopravu a skladování takového množství paliva je třeba vyřešit.
Od prvních úvah v roce 2007 a po jednáních s ČD Logistics a rakouskou společností Innofreight Speditions podepsala Plzeňská teplárenská na podzim 2010 smlouvu o dopravě dřevní štěpky po železnici. Rakouský partner poskytl speciální kontejnery a pronajal teplárně i švédský vidlicový vozík Kalmar s otočným zařízením, které je schopné s 25 tun vážícím kontejnerem nejen manipulovat, ale také ho vysypat na určeném místě. Na používané železniční vozy se vejdou 3 kontejnery. Pro dopravu biomasy do teplárny se používají dvě soupravy po čtyřech a jedna souprava po pěti železničních vozech.
V pátek 18. března 2011 dorazily první čtyři vagóny, každý se třemi kontejnery o objemu 46 m3, na vlečku plzeňské teplárny. Průměrná váha štěpky v každém kontejneru byla 16 tun. První dodávka 192,4 tuny dřevní štěpky nahradila cestu osmi kamionů s návěsem. První zkouška s dopravou po železnici tedy dopadla v Plzeňské teplárenské na výbornou. Do konce roku 2011 pak bylo vyloženo celkem 23 423 tun biomasy. Zhruba desetina biomasy pro teplárnu byla dopravena po železnici a nahradila 940 nákladních aut. Na rok 2012 je plánováno zdvojnásobení dodávek biomasy až na 50 000 tun, tedy úspora přejezdu 2000 nákladních vozů.

Fotografie projektu

První kogenerační motory v Tišnově

TEPLO T s.r.o. Tišnov

V rámci projektu „Úspory tepla v Centrálním zásobování teplem v Tišnově“ byla provedena rekonstrukce kotelny K 07 a volné prostory kotelny byly využity k instalaci dvou motorových plynových kogeneračních jednotek TEDOM CENTO T 180 na sídliště Pod Klucaninou. Jedná se o první energetický projekt realizovaný společností TEPLO T s.r.o. za podpory evropských dotací v Tišnově. Vyrobená tepelná energie v závislosti na délce denního provozu pokrývá celoroční spotřebu tepla odběratelů pro přípravu teplé vody a v otopné sezóně v takzvaném přechodném období i část spotřeby tepelné energie na vytápění. Vyrobená elektrická energie z části pokrývá spotřebu elektrické energie stávající plynové kotelny a výrobny elektrické energie a tepla, včetně cirkulačních čerpadel rozvodu soustav zásobování teplem a zbývající část je dodávána do rozvodů elektrifikační sítě.
Celkový elektrický výkon obou jednotek je 350 kW a maximální tepelný výkon je 498 kW. Předpokládá se roční výroba elektrické energie ve výši 1000 MWh a roční výroba 4 000 GJ Tepla při spotřebě 280 000 m3 zemního plynu. Kogenerační kotelna teplem zásobuje 520 domácností. Celkové roční úspory tepla vyvolané rekonstrukcí kotelny byly vypočteny na 8 660 GJ při roční úspoře 862 tun emisí CO2. Rekonstrukce kotelny a instalace kogeneračních jednotek probíhala od září do prosince 2010 a navázal na ní zkušební provoz ukončený v březnu 2011. Do plného provozu byla kotelna uvedena 14. dubna 2011. Na celkových investičních nákladech 10 850 000 Kč (bez DPH) se podílela evropská dotace 4 700 000 Kč, tedy necelými 45 %. Zbývající část investičních nákladů pokryla společnost vlastním kapitálem.
Vyhodnocení provozu kombinované výroby elektřiny a tepla v prvním roce je ovlivněno spuštěním plného provozu od 14. dubna 2011. Vyladěním provozu hlavně v přechodném a topném období se podařilo z velké části eliminovat absenci provozu v prvním kvartálu roku. S množstvím výroby tepla 3 700 GJ, elektrické energie 800 MWh a s celkovou spotřebou 230 000 m3 zemního plynu byla dosažena roční úspora primární energie 21,5 % (projekt počítal s úsporou 21,1 %) s celkovou úsporou 737 tun emisí CO2 a je tedy možno říci, že nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla prokázalo plánovaný přínos do soustavy zásobování teplem v Tišnově a společnost TEPLO T s.r.o. připravuje další obdobné projekty v této oblasti. Po nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla obyvatelé nezaznamenali žádný negativní dopad na kulturu bydlení v lokalitě, což je pro společnost TEPLO T s.r.o. pozitivní pro řešení dalších projektů.

Fotografie projektu

Záchrana soustavy zásobování teplem v Zubří

Zásobování teplem s.r.o., Blansko

Na začátku září 2010 se ocitlo bez tepla a teplé vody přes tisíc obyvatel města Zubří, přestože poctivě platili za teplo, včetně velké mateřské školy. Tamní výtopna neplatila za odběr plynu, dlouhodobě neplnila své závazky ani splátkové kalendáře a plynaři proto zavřeli kohoutky. Už od května se objevovaly signály, že situace není dobrá. Firma modernizovala kotelnu, leasingy ani úvěry však nezvládala platit a jen dluh plynárnám se vyšplhal na milion korun. V místní mateřské školce, kam docházelo 140 dětí, dokonce ohřívali vodu v hrncích, jen obtížně dodržovali základní hygienu a očekávali její zavření. Dodávka zemního plynu byla do Zubří sice obnovena po deseti dnech, ale už v prosinci 2010 na vlastní podnět výtopny Krajský soud v Ostravě zahájil insolvenční řízení s firmou Teplo Zubří. Podle jednatele firmy měl podnik závazky téměř 6,5 milionu korun, tedy více, než je jeho majetek, a měl více věřitelů.
Aby se situace se zastavením dodávek tepla již neopakovala a nehrozil rozpad celé tepelné soustavy na lokální blokové kotelny, hledala zuberská radnice vhodného partnera, který by soustavu zásobování teplem ve městě převzal a dokázal i snížit cenu tepla. Obrátila se proto na společnosti Zásobování teplem (ZT) Blansko, která byla již v říjnu přizvána, aby pomohla výtopně vyřešit problémy. Pro stabilizaci dodávek tepla se nejdříve muselo ZT Blansko finančně vyrovnat se všemi věřiteli a poté rozklíčovat náklady na výrobu tepla a najít rezervy, které by vedly ke snížení jeho ceny. Zatímco v Blansku byla cena tepla 527 Kč/GJ v Zubří byla 680 Kč/GJ. Během roku 2011 se podařilo cenu tepla v Zubří postupně snížit až na 599 Kč/GJ.
ZT Blansko chce provozovat soustavu v Zubří dlouhodobě, proto plánuje dokončit její modernizaci. Zejména výměnu dožívajících horkovodů bezkanálovým vedením a počítá i s instalací kogeneračních plynových jednotek. Ve spolupráci s městem mapuje možnosti připojení dalších odběratelů, což by mělo přinést další stabilizaci ceny tepla. Výkon zuberské výtopny je 2,8 MWt a ročně dodává necelých 20 TJ tepla do 500 bytů a 6 objektů občanské vybavenosti.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e