Aktivity >> Projekt roku

Oceněný projekt

Posílení zdrojové části společnosti CTZ s.r.o. Uherské Hradiště

CTZ s.r.o. - člen skupiny MVV Energie ČR

Projekt představuje posílení soustavy zásobování pro uspokojení potřeb nově připojovaných odběratelů v Uherském Hradišti a současně zajištění výroby elektřiny pro vlastní spo­třebu společnosti i dodávku do sítě, případně konečným spo­třebitelům.
Výstavbou hnědouhelného parního kotle o výkonu 8 MW_t a turbogenerátoru o výkonu 1 MW_e byl posílen centrální zdroj tepla Mařatice, který zajišťuje přes 90 % spo­třeby tepla v lokalitě. Ostatní spo­třebu v současnosti zajišťuje CTZ s.r.o. Uherské Hradiště ještě dodávkou tepla pro odběratele z 18 domovních plynových kotelen. Počátkem roku 2008 společnost CTZ s.r.o. Uherské Hradiště zahájila projekt Posílení zdrojové části společnosti, neboť se dlouhodobě potýkala s problémem nedostatku tepelného výkonu pro nově se připojující odběratele v Uherském Hradišti z důvodu výstavby bytových domů, rekonstruk­ce bývalých kasáren na bytové jednotky a podnikatelské prostory, a také z důvodu probíhající výstavby prů­my­slové zóny Jaktáře. Neřešení problému ze strany teplárny by znamenalo nedostatek tepelného výkonu pro pokrytí potřeb koncových uživatelů. K výrobě tepelné energie a elektřiny je zde používán uhelný hruboprach. Vzhledem k tomu je cenová relace dodávaného tepla pod úrovní ceny tepla z jiných zdrojů. Dodávky tepelné energie jsou nyní zajištěny pro 4413 domácnosti, prů­my­slový areál a 34 odběratelů z terciární sféry.

Oceněný projekt

Biokotel v Krnově

Dalkia ČR

Projekt rozšiřuje využití biomasy ve zdrojích provozovaných společností Dalkia ČR (Krnov, Olomouc, Karviná, Frýdku-Místek, Kolín, Nový Jičín), kde biokotle přispívají ke zlepšení životního prostředí. Významným faktem také je, že palivo dodávají firmy z regionu, a tím se vytvářejí nové pracovní příležitosti.
Nové zařízení v Krnově převzalo téměř polovinu dosavadní roční výroby tepla a elektřiny v teplárně Krnov. Biomasa je spalována při teplotě okolo 1200 °C. Horký vzduch ohřívá membránové stěny v nichž proudí voda, která se mění v páru o teplotě 250 °C a pak se následně přehřívá až na teplotu 445 °C. Biokotel o jme­no­vaném parním výkonu 35 tun páry za ho­dinu vykazuje účinnost přes 90 % a ročně spálí přibližně 80 000 tun biomasy. Vysoké účinnosti kotel dosahuje tím, že využívá přehřátou páru jak při výrobě energie elektrické, tak k dodávkám tepla do domácností. Jedná se o největší kotel svého druhu v Česku, byl vyroben společností První brněnská strojírna, která se specializuje na dodávky tep­lá­renských kotlů spalujících obnovitelné zdroje. V  této teplárně se spaluje biomasa už šest let společně s černým uhlím, v novém kotli je možno spalovat biomasu bez přidání jiného paliva. Biomasu teplárně dodává zhruba dvacítka dodavatelů z regionu. Teplárna zásobuje elektřinou a teplem zhruba 2 500 domácností ve městě a 10 významných prů­my­slových firem, prostřednictvím nového kotle je zásobováno asi pětina krnovských domácností.

Oceněný projekt

Teplofikace města Lovosice a výstavba nového zdroje

Lovochemie, a.s., ELTE, s.r.o., Město Lovosice

Projekt znamená návrat k soustavě zásobování teplem v Lovosicích, realizuje spolu­práci prů­my­slové ener­ge­tiky a zásobování města, ponechává si do budoucna možnost využití potenciálu geotermální energie.
Novým zdrojem tepla pro město Lovosice je výměníková stanice pára/voda o výkonu 20 MW_t v objektu ener­ge­tiky Lovochemie, a.s. Teplo je do města vedeno horkovodem o délce 12 km (110/70 °C) s překonáním terénu pod korytem řeky, křížení s důležitými komunikacemi a železnicí bylo řešeno protlaky a v záplavovém území řeky Labe jsou spojky předizolovaného potrubí provedeny speciálními elektro­tvarovkami. Původních 20 dožívajících plynových blokových kotelen nahradilo 43 nových předávacích stanic a přepojeno bylo i 8 stávajících objektových stanic. Přínos projektu je ve zlepšení ovzduší a snížení ceny tepla přechodem města na soustavu zásobování teplem. Základním zdrojem je uhelná teplárna v Lovochemii kde je jen čtvrtina tepla pro Lovosice vyrobena primárně z uhlí, čtvrtina tepla je druhotné teplo získané z chlazení při výrobě umělých hnojiv a polovina tepla pochází z chlazení při výrobě elektřiny (kombinovaná výroba elektřiny a tepla). Celá tep­lá­renská soustava je řízena z velínu ener­ge­tiky Lovochemie v součinnosti s dispečinkem Tepelného hos­po­dářství města Lovosice. Smlouva na další 3 roky zajišťuje cenu, která je o 10 % nižší než byla z plynových kotelen.

Oceněný projekt

Zásobování teplem z biomasy

TTS Třebíč s.r.o.

Projekt představuje soustavu zásobování teplem v současnosti využívající z 85 % biomasu ve vysoce účinných techno­logiích kombinované výroby elektřiny a tepla a ORC.
V roce 1995 zahájila firma TTS tepelné hos­po­dářství zásobovat teplem město Třebíč. Od této doby se v Třebíči podařilo z původního decen­tra­lizova­ného provozu, zajišťovaného desítkami blokových a domovních kotelen a předávacích stanic, postupně vybudovat soustavy zásobování teplem ve třech největších lokalitách se zdroji Teplárna Sever, Teplárna Jih a Teplárna Západ. Z TTS Třebíč s.r.o. je dnes teplem zásobováno 9700 domácností, školy, objekty občanské vybavenosti a firmy. V roce 2009 bylo vyrobeno 375 TJ tepla -  85 % z biomasy (20 tisíc tun dřevní biomasy a 10 tisíc tun slámy (obiloviny, řepky, krmný šťovík).
Teplárna Sever: 2002 první kotel na spalování dřevní biomasy (piliny, hobliny, kůra, odřezky, dřevní štěpka) VESKO-B 3 MW_t. 2005 termoolejový kotel na spalování biomasy 7 MW_t + jednotka ORC 1 MW_e. 2007 první kotel na spalování slámy 5 MW_t. Součástí teplárny je akumulační zásobník 1800 m³ a dvě haly na skladování 2x 800 tun slámy. Doplňkové zdroje plynové kotle 5 a 6 MW_t a kotle s kombinovaným hořákem LTO/zemní plyn 5 a 6 MW, pro vlastní spo­třebu kotelny ko­ge­ne­rační plynové motory 0,4 MW_t a 0,31 MW_e. Teplárna Jih: 2007 kotel na slámu VESKO-S 5 MW_t. Kotel s kombihořákem LTO/zemní plyn 11,2 MW_t, plynový kotel 5 MW a tři ko­ge­ne­rační plynové motory. 2008 kotel na slámu 5 MW_t. Součástí teplárny je akumulační zásobník 2500 m³ vody s výkonem 10 MW_t a dvě skladovací haly dohromady na 3000 tun slámy. Teplárna Západ: 2010 kotel na dřevní biomasu 3 MW_t.

Střední školy Havířov-Šumbark

Dalkia ČR

Projekt představuje náhradu indivi­duálních zdrojů a je příkladem komplexních služeb dálkového zásobování teplem poskytovaných při zajišťování tepelné pohody objektů občanské vybavenosti.
Projekt: Střední školy Havířov-Šumbark. Společnost Dalkia Česká republika, Divize Karviná od září 2009 zabezpečuje komplexní provoz nových zdrojů pro tři střední školy v Havířově-Šumbarku, které připojila na s­vou síť dálkového tepla. Nově vybudované předávací stanice nahradily původní, provozně zastaralé plynové kotelny. Služby Dalkie Česká republika zahrnují dodávky tepla, opravy, údržbu a revize ener­ge­tických zařízení. Projekt přináší školám i jejich provozovateli Moravsko­slezskému kraji vý­znam­nou úsporu nákladů na teplo, garanci vývoje ceny po celou dobu trvání smlouvy, modernizaci techno­logií a bezstarostný provoz a je další cennou referencí Dalkia Česká republika ve školství a v Moravsko­slezském regionu. Stejně jako v případě Obchodního centra Forum v Ústí nad Labem byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Projekt představuje náhradu indivi­duálních zdrojů a je příkladem komplexních služeb systémů dálkového zásobování teplem poskytovaných při  zajišťování tepelné pohody objektů občanské vybavenosti, obchodu a služeb.

Výměna Turbíny TG4 v Olomouci

Dalkia ČR

Projekt přispěl ke zvýšení ko­ge­ne­rační výroby tepla a elektřiny, a tím ke snížení pro­duk­ce emisí a vysokému využití energie v palivu. Vzhledem k 50-ti letému využití předchozí turbíny je příkladem efektivní investice do spolehlivé techno­logie kombinované výroby elektřiny a tepla.
Po rekonstruk­ci olomoucké teplárny v letech 1996 až 1998, modernizaci parní tepelné sítě na horkovodní v letech 1998 až 2003, byl uskutečněn další velký projekt - protitlaká turbína TG4 o výkonu 8 MW_e od firmy Siemens nahradila s­vou předchůdkyni TG1 z roku 1958 o výkonu 6,3 MW_e, která byla odstavena z provozu po padesáti letech spolehlivých služeb. Díky vyššímu výkonu turbíny dochází ke zvýšení ko­ge­ne­rační výroby tepla a elektřiny a tím ke snížení emisí a efektivnějšímu využití energie v palivu. Jedinečnost této stavby se skrývala v rozdělení projektu na více než deset sa­mo­stat­ných částí a ve vlastní koordinaci jednotlivých dodavatelů. Tuto koordinaci zajišťovali specialisté z útvaru významných projektů z ředitelství společnosti Dalkia Česká republika a dále provozní za­měst­nanci Regionu Střední Morava. Tento netradiční způsob řízení projektu vedl k výraznému snížení investiční náročnosti akce oproti původně zvažovanému modelu generálního dodavatele celého díla. Spolupráce se všemi subdodavateli včetně AmpluServisu byla vynikající a přinesla spoustu nových a užitečných zkušeností.

Obchodní centrum Forum v Ústí nad Labem

Dalkia ČR

Projekt realizuje zásobování obchodního centra tepelnou energií i pro výrobu chladu, což přispívá ke zlepšení parametrů soustavy zásobování teplem v letním provozu.
Obchodní centrum Forum v Ústí nad Labem otevřené v listopadu 2009 je novým významným klientem společnosti Dalkia Česká republika, která zvítězila ve výběrovém řízení na dodavatele energií pro toto obchodní centrum v silné konkurenci. Dlouhodobá smlouva zajišťuje celo­roční dodávky energie (40 TJ tepla a 19 TJ chladu za rok). Pro dodávky tepla je využito zokruhování stávající primární sítě v centru města. Chlad je vyráběn absorpční metodou, což přinese zlepšení tepelných parametrů sítě v průběhu letního období a sníží ztráty. Instalovaný chladicí výkon 4,9 MW je největší v rámci skupiny Dalkia v České republice. Projekt Obchodního centra Forum je ukázkovým příkladem komplexního řešení dodávek energie (teplo, chlad).

Samostatná trasa alternativních paliv do parního kotle K5

Plzeňská teplárenská a.s.

Projekt řeší bezprašnou a spolehli­vou dodávku alternativního paliva (peletek) do nového kotle na čisté spalování biomasy (120 tisíc t/r). Dopravník je zatím jediným zařízením svého druhu v České republice.
Hlavními technickými prvky jsou příjmová stanice, dvojitý hydraulický agregát, plechový box, redler, turniketový podavač a řídící systém. Pásový dopravník svým „zabalením“ vytváří uzavřené potrubí pro dopravu peletek do zásobníku kotlů. Roční přenosová kapacita zařízení je kolem 40 000 tun. Spálením tohoto množství peletek vzniká úspora zhruba 45 000 tun uhlí a cca 63 000 t CO₂. Plzeňská tep­lá­renská a.s. se dlouhodobě hlásí k „Zelené energii“ a ekologii výroby využíváním biomasy a alternativních paliv jako náhrady hnědého uhlí. V  tomto ohledu patří mezi nejlepší ve své kategorii v České republice. Na základě této filozofie vznikl uvedený projekt: „Samostatná trasa alternativních paliv do parního kotle K5“. Jedná se o pásový dopravník na peletky. Speciální nákladní návěs s posuvnou podlahou plný peletek se přistaví k vykládacímu zařízení, odkud je šneky dopraví několik metrů vzhůru. V  tomto bodě je začátek dalšího pásového dopravníku, který se po ně­ko­li­ka­ metrech své cesty „zabalí“, vytvoří vlastní uzavřené potrubí a nese peletky ke kotlům, kde je vysype do zásobníku.

Letecké termovizní snímkování rozvodů tepla a území města Hradec Králové

Tepelné hospodářství Hradec Králové, a.s.

Tepelné hos­po­dářství Hradec Králové, a.s. (THHK) přistoupilo k realizaci projektu leteckého termického snímkován svých rozvodů tepla v rámci plnění úkolu „Zkvalitnit prevenci před haváriemi vlastních techno­logií“. Letecké snímkování a foto­metrika byla realizována ve spolu­práci s místní společností Argus Geo Systém. Snímkování proběhlo v průběhu jednoho večera na konci listopadu a zpracovávalo se a spojovalo do mapy další 2 měsíce. Konkrétní očekávané výstupy jsou ověření a zjištění odchylek tras jednotlivých sítí oproti datům v interním GIS. THHK spravuje 70 km starých kanálových tras, k nimž neexistuje dokumentace ani zaměření. Termosnímky je pomohou přesně lokalizovat. Dále se čeká identifikace zanesených nebo zakrytých kontrolních šachet a identifikace termických úniků, které mohou poukazovat například na průvaly kanálu a tím velice významně před­chá­ze­t haváriím. Toto je stěžejní přínos projektu. Vzhledem k případným nákladům na odstranění středně velké havárie v topném období, které se pohybují kolem půl miliónu korun, by se cena pilotního projektu zaplatila první včas odhalenou havárií.