Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2008

Fotografie projektu
Oceněný projekt

Nový Jičín - kotelna na biomasu jako ekonomické řešení

Dalkia ČR, a.s.

Instalace kotle na biomasu je jedním z projektů v rámci smlouvy o spolu­práci mezi městem Nový Jičín a společností Dalkia Česká republika, a.s., která se zavázala provést během pěti let na své náklady (celkem 60 mil. Kč) řadu investic do tepelného hos­po­dářství v majetku města. Nový bioko­tel ročně odhadem spálí kolem 4 200 tun štěpky, ze které je možné získat 32 000 GJ tepla. Z obnovi­telných zdrojů bude pro město vyráběno 10 % tepla, 90 % z plynu.
Bioko­telna sestává z teplovodního kotle Kohlbach (1,5 MWt) pro spalování dřevní štěpky. Řízení kotle je plně automatické, přímo na kotli a současně jsou provozní parametry přenášeny na počítač a dálkovým přenosem na centrální dispečink, což umožňuje řízení provozu biokotle i ze vzdáleného pracoviště. Součástí ko­telny je zařízení pro dopravu paliva - lamelový řetězový dopravník ELBH a čtyři kontejnery paliva Abroll (40 m3). Palivo v kontejnerech vystačí pro d­vou až třídenní provoz v závislosti na výkonu. Odprášení spalin zajišťuje multicyklonový odlučovač a elektro­filtr Scheuch. Spaliny jsou vyústěny do nového šedesátime­tro­vého komínu určeného výhradně pro bioko­tel. Nákladnější ale dokonalejší čištění spalin dostalo přednost před možností výstavby d­vou bioko­telen. Při roz­ho­do­vá­ní bylo uváženo již existující zatížení regionu imisemi chemických látek a prachových částic z Ostravska.
Výstavbu bioko­telny real­izo­vala firma Tenza, a.s. Brno, dodava­telem sa­mo­stat­ného kotle je firma Schies­tel, s.r.o.
Spalování biomasy umožní částečně diverzi­fi­ko­vat stávající palivo­vou základnu využívanou v Novém Jičíně, kde byl doposud používán výhradně zemní plyn, a omezí tak dopady cenových změn na obyva­tele.

Fotografie projektu
Oceněný projekt

Teplofikace sídlištního celku Bukov a Všebořice, Ústí n. L.

Dalkia ČR, a.s., SYSTHERM s.r.o.

Projekt řeší připojení a obnovu zdrojů pro obyva­tele městských částí Ústí n. L. Ve Všebořicích byli odběra­telé s celko­vým odběrem 25 380 GJ přepojeni z lokálních plynových ko­telen na soustavu dálkového zásobování teplem ze zdroje kombinovné výroby elektřiny a tepla se spolu­spalováním uhlí a biomasy. Technická real­iza­ce zahrnovala rekonstruk­ci výměníkové stanice včetně řídícího systému a výstavbu horkovodu (960 m).
V Bukově byla provedena rekonstruk­ce parovodu na horkovod (845 m).
Projekt byl real­izo­ván ve spolu­práci s Tepelným hos­po­dářstvím města Ústí nad Labem, s.r.o. Dodava­telem díla byla společnost SYSTHERM s.r.o.
Projekt přispěl ke zvýšení účinnosti zásobování teplem také využitím řízení soustavy předávacích stanic systémem WebHeatControl. Přínosem je aktivní vzájemná komunikace předávacích stanic tepla zajišťující rovnováhu mezi výrobou a spo­třebou tepelné energie. Zdrojová předávací stanice pára/voda je řízena na základě požadavku z odběra­telských stanic voda/voda. Parametry tepelné energie, která je do soustavy dodávána, jsou vypočteny na základě požadavku z odběra­telských stanic. Tepelná energie je do soustavy dodávána v minimálně nutných teplotních a tlakových parametrech. Systém řízení WebHeatControl přináší úspory ve snížené čerpací práci a malých tepelných ztrátách. Řízení soustavy WebHeatControl s novým způsobem dispečerským řízením umožňuje řídící a servisní přístup do soustavy odkudkoliv, kde je k dispozici internetové spojení.

Fotografie projektu
Oceněný projekt

Rozšíření palivové základny - hnědé uhlí a biomasa

KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

Klatovská teplárna a.s. vybudovala hnědouhelný roštový ko­tel s prvky fluidní techniky o instalovaném výkonu 7,34 MWt. Ko­tel z dodávky firmy Uchytil s.r.o. umožňuje spolu­spalování hnědého uhlí a dřevní štěpky do objemu 20%. Parametry umožňují jeho využití i při kombinované výrobě elektřiny a tepla při výrazném ovlivnění eko­nomiky protitlaké parní turbíny. Projekt představuje rozšíření palivové základny primární části centrálního zdroje tepla pro město Klatovy při dodržení i nejpřísnějších emisních limitů. Do této doby byla výroba tepla zajišťována v kotlích spalujících těžký topný olej - mazut nebo zemní plyn. V  současné době probíhají jednání o dodávce alternativního paliva z výroby akciové společnosti Jitona Klatovy. Zásadně bude nahrazeno spalování dražších paliv, mazutu a zemního plynu. Spotřeba mazutu by měla v závislosti na objemu prodaného tepla klesnout z 8 000 t na zhruba 2 500 t. Zprovoznění uhelného kotle umožnilo stabil­izo­vat cenu tepla ze soustavy dálkového zásobování neboť tento ko­tel pokryje až 65% z celko­vé výroby tepla primárního zdroje.
V návaznosti na tento projekt město Klatovy jako vlastník odsouhlasilo rekonstruk­ci tepelné sítě s přechodem z parovodu na horkovod. Také tento projekt má přispět ke stabil­iza­ci cen z dálkového vytápění. Rekonstruk­ce sítě přinese další zvýšení účinnosti soustavy a úspory energie, čímž budou splněny podmínky pro získání příspěvku z programu životní prostředí financovaného Evropskou unií.

Fotografie projektuFotografie projektu
Oceněný projekt

Měňany - kotelna na biomasu jako ekologické řešení

Obec Měňany

Unikátní projekt eko­lo­gického vytápění v obci Měňany (300 obyv.) zahřívá většinu domácností obce. Centrální vytápění zásobují 3 kotle na biomasu (CATfire, 220 kWt a 2 x 450 kWt, dodava­tel Hamont). K projektu centrálního vytápění se zpočátku přidala více než polovina domácností, po dokončení obou větví před­izo­lované sítě je 4 000 GJ dodáváno do 70 ze 75 trvale obydlených domů. Za sezónu spálí 1 200 m3 sypké biomasy, především pilin a kůry z pily, ale i štěpky dodávané Technickými službami Beroun z prořezu stromů. Pro další sezóny obec uvažuje o vlastním štěpkovači a využití biorostlin.
Rozpočet na výstavbu ko­telny činil 40 milionů korun, ze SFŽP obec dostala 17 milionů korun, zbývající peníze získala pomocí dlouhodobého úvěru. V  ceně tepla kolem 250 Kč/GJ jsou rozpočítány i měsíční splátky úvěru ve výši 180 tis. Kč, při 2 mil. rozpočtu obce. Domácnosti si hradily připojení k vlastnímu okruhu vytápění, přípojky i výměníky tepla financovala obec.
Lidé v obci oceňují pohodlné zajištění tepelné pohody i zlepšení kvality ovzduší.
Centrální vytápění na biomasu v obci Měňany bylo v roce 2008 vy­hod­no­ceno jako nejlepší ener­ge­ticky úsporný projekt a jako první z České republiky získalo prestižní mezinárodní ocenění Energy Globe Award.

Fotografie projektu

Elektřina a teplo z obnovitelných zdrojů v ZOO Olomouc

Dalkia ČR, a.s.

Teplárna Olomouc řídí a provozuje tepelné hos­po­dářství v areálu zoo­lo­gické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj elektřiny a tepla. Teplo a přibližně 5% spo­třeby elektřiny pro provoz zahrady pavilonů je vyráběno z biomasy.
Malou teplárnu tvoří parní ko­tel Tenza (0,5 t/h, 1,4 MPa, 220 °C). Parní protitlaká turbína RLHA 19 s d­voustupňovým Curtisovým kolem je spojená s asynchronním generátorem pro paralelní provoz se sítí do síťového výměníku tepla (kondenzátoru) s dosaži­telným výkonem 25 kWe. Ko­telna je vybavena čtyřmi akumulátory tepla (10 m3), vzducho­vým chladičem a záložní plyno­vou ko­telnou o výkonu 180 kW.
Biomasa (štěpka) s vlhkostí kolem 30% a výhřevností 11,6 MJ/kg je z vlastní pro­duk­ce, včetně zbytků větví z krmení pro zvířata. Je využíván i odpad z provozu stolařské dílny. Na roční výrobu kolem 3000 GJ tepla a 35 MWh se počítá 400 t biomasy. Rozvod tepla zajišťuje přes 800 m d­voutrubkového teplovodu z před­izo­lovaného potrubí v bezkanálovém provedení. U objektů s elektrickým podlahovým vytápěním a elektrickým teplovzdušným vytápěním byl proveden nový rozvod média a instalovány nové teplovzdušné jednotky napojené na teplo z bioteplárny. Mimo provoz a pro případ výpadku teplárny fungují elektrické teplovzdušné jednotky v pavilonech jako 100% záloha. Regulace vytápění je řízena termostatem.
Přínosem projektu je účinné využití biomasy pro ko­ge­ne­raci a současně představení nabídky tep­lá­ren k převzetí a provozování tepelných hos­po­dářství u společností, pro které není ener­ge­tika hlavním oborem činnosti.

Fotografie projektu

Napojení Vývojového střediska a.s. Škoda Auto a.s. na teplárenskou soustavu města Mladá Boleslav

FinTherm Praha - KWH Pipe, a.s, SYSTHERM s.r.o.

Projekt rozvíjí další využití zdroje prů­my­slové ener­ge­tiky Ško-Energo a.s.
Výstavba tepelné sítě pro napojení nového objektu vývojového střediska Škody automobilové a.s. na centrální zdroj Ško-Energo se sešla s investičním záměrem městské společnosti Centrotherm, která je distributorem tepelné energie. Projekt počítající s přenášením tepelného výkonu 12,5 MWt poskytuje perspektivu dalších odběrů, teplofikaci městského centra s výraznou koncentrací školských objektů a veřejných budov.
Zdroj kombinované výroby elektřiny a tepla Ško-Energo a.s. provozuje 2 fluidní kotle na páru (140 t/h), ko­tel na zemní plyn (60 t/h). Elektřinu vyrábí na protitlakých turbínách 2 x 35 MW, v létě na kondenzačních 2 x 44 MW. Pro zásobování města jsou využívány 3 horkovodní kotle (60 MW). Původním palivem bylo černé uhlí, ale úpra­vou bylo umožněno spalování hnědého uhlí (80 %) jen s nejnutnějším přídavkem podílu černého uhlí (20 %), spo­třeba drahého zemního plynu dosahuje jen 4 %. Využívá se také biomasa.
Představený projekt připojení městského centra horkovodní trasou 2x DN 250 v podmínkách husté městské moderní i historické zástavby, částečně v nejživější části města a částečně v bezprostředním okolí Mlado­bo­le­slav­ského zámku projektovala společnost SYSTHERM s.r.o. Unikátním je vedení potrubí věžo­vou konstruk­cí na úpatí zámku. Společnost FinTherm Praha - KWH Pipe se na této zakázce podílela jako dodava­tel veškerého potrubí a současně jako autor pevnostního výpočtu (statické analýzy).

Fotografie projektu

Energetické využívání skládkového plynu ze skládky komunálního odpadu Chotíkov

Plzeňská teplárenská, a.s.

Plzeňská tep­lá­renská a. s. rozšířila škálu svých činností o provozování a ener­ge­tické využití skládky komunálního odpadu Chotíkov. Ročně se na skládku ukládá kolem 50 000 t odpadů, z toho více jak 65% tvoří odpady komunální. V  současné době jsou všechny odpady ukládány do druhé aktivní kazety. Po  dokončení rekultivace uzavřené první kazety byl vybudován systém na jímání skládkového plynu a na jeho ener­ge­tické využití instalována ko­ge­ne­rační jednotka o elektrickém výkonu 120 kWe, která dodává elektřinu do rozvodné sítě (22 kV). V  roce 2008 bylo vyrobeno 892 MWh 'zelené' elektrické energie při využití jednotky na 89% a průměrném výkonu 113 kWe.
Zařízení sestává z ko­ge­ne­rační jednotky, čerpací stanice skládkového plynu, vyvedení elektrického výkonu a části měření a regulace. Kogenerační jednotka MAEN 120 SP je vybavena motorgenerátorem DAGGER SDG 120 a motorem MAN E 2876 TE 302 se synchronním generátorem Stamford. Jednotka je vestavěna do kontejneru, provedení umožňuje snadný transport zařízení a zajištění provozu také z hlediska bezpečnostní ochrany. Do kontejneru je vestavěna i čerpací stanice skládkového bioplynu typ MAEN 150 SP určená pro transport a úpravu bioplynu vznikajícího na skládce. Výkon čerpací stanice je až 150 m3/h, přičemž regulova­telný je v rozmezí 30 až 150 m3/h. Plyn vstupuje do čerpací stanice jednou větví o dimenzi DN 160 odsávající různé oblasti skládky. Hodnota výstupního tlaku bioplynu je maximálně 10 kPa.
Projekt představuje rozšíření škály moderních techno­­lo­gií provozovaných Plzeňskou tep­lá­renskou a.s., která kromě zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla na bázi uhlí a biomasy pro dodávky elektřiny, dálkového tepla a chladu, představuje i projekt ener­ge­tického využití odpadů, jako další příspěvek v nabídce tep­lá­renských společností pro udrži­telný rozvoj.

Fotografie projektu

Vyřešení problémů projektu s tepelným čerpadlem

Teplárna Písek, a.s.

Teplárna Písek, a. s., řešila žádost místní developerské společnosti o nahrazení tepelného čerpadla dálkovým teplem.
Pro tři stávající obytné objekty s 55 bytovými jednotkami a nebytovými prostory bylo původně instalováno tepelné čerpadlo vzduch - voda, včetně elektro­kotle a elektrických těles do zásobníků teplé vody. Po  tříletém provozu tepelného čerpadla byly vy­hod­no­ceny především vysoké náklady na zajišťování provozu zařízení. Tepelné čerpadlo bylo značně poruchové vzhledem ke složitosti zařízení, od začátku byly problémy a nespokojenost byla i se samotným servisem. Vinou nízkoteplotní vody v radiátorech uživa­telé bytů nepociťovali dostatečnou tepelnou pohodu. Z důvodu poddimenzování výkonu tepelného čerpadla do­chá­ze­lo k nutnosti častého dohřívání teplé vody elektrickými tělesy, maximální teplota dodávané vody 48 °C nebyla dostatečná k účelu použití. Následně nadměrné používání elektrické energie na dohřev teplé vody způsobovalo další zvyšování nákladů. Neopomenu­telným problémem byl i zvýšený hluk od tepelného čerpadla, přestože bylo instalováno směrem k zahradám sousední zástavby.
Po zvážení všech skutečností bylo navrženo napojení na systém dálkového zásobování teplem z písecké teplárny. To spočívalo ve vybudování parovodní přípojky z před­izo­lovaného potrubí a umístění kompaktní předávací stanice v zásobovaných objektech. Stanice vyžaduje jen minimální obsluhu a údržbu, která je prováděna teplárnou. Cena tepla byla v roce 2008 pro vytápění z tepelného čerpadla kalkulována na 365 Kč/GJ bez DPH, cena tepla pro vytápění a ohřev vody z teplárny byla ve stejném období 397 Kč/GJ bez DPH. Cena za ohřev vody z tepelného čerpadla však byla výrazně vyšší vinou nutného elektrického dohřevu. Změna způsobu vytápění připojením objektů na soustavu dálkového zásobování teplem vyřešila původní problémy projektu s tepelným čerpadlem.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e