Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2008

Fotografie projektuOceněný projekt

Nový Jičín - kotelna na biomasu jako ekonomické řešení

Dalkia ČR, a.s.

Instalace kotle na biomasu je jedním z projektů v rámci smlouvy o spolupráci mezi městem Nový Jičín a společností Dalkia Česká republika, a.s., která se zavázala provést během pěti let na své náklady (celkem 60 mil. Kč) řadu investic do tepelného hospodářství v majetku města. Nový biokotel ročně odhadem spálí kolem 4 200 tun štěpky, ze které je možné získat 32 000 GJ tepla. Z obnovitelných zdrojů bude pro město vyráběno 10 % tepla, 90 % z plynu.
Biokotelna sestává z teplovodního kotle Kohlbach (1,5 MWt) pro spalování dřevní štěpky. Řízení kotle je plně automatické, přímo na kotli a současně jsou provozní parametry přenášeny na počítač a dálkovým přenosem na centrální dispečink, což umožňuje řízení provozu biokotle i ze vzdáleného pracoviště. Součástí kotelny je zařízení pro dopravu paliva - lamelový řetězový dopravník ELBH a čtyři kontejnery paliva Abroll (40 m3). Palivo v kontejnerech vystačí pro dvou až třídenní provoz v závislosti na výkonu. Odprášení spalin zajišťuje multicyklonový odlučovač a elektrofiltr Scheuch. Spaliny jsou vyústěny do nového šedesátimetrového komínu určeného výhradně pro biokotel. Nákladnější ale dokonalejší čištění spalin dostalo přednost před možností výstavby dvou biokotelen. Při rozhodování bylo uváženo již existující zatížení regionu imisemi chemických látek a prachových částic z Ostravska.
Výstavbu biokotelny realizovala firma Tenza, a.s. Brno, dodavatelem samostatného kotle je firma Schiestel, s.r.o.
Spalování biomasy umožní částečně diverzifikovat stávající palivovou základnu využívanou v Novém Jičíně, kde byl doposud používán výhradně zemní plyn, a omezí tak dopady cenových změn na obyvatele.

Fotografie projektuOceněný projekt

Teplofikace sídlištního celku Bukov a Všebořice, Ústí n. L.

Dalkia ČR, a.s., SYSTHERM s.r.o.

Projekt řeší připojení a obnovu zdrojů pro obyvatele městských částí Ústí n. L. Ve Všebořicích byli odběratelé s celkovým odběrem 25 380 GJ přepojeni z lokálních plynových kotelen na soustavu dálkového zásobování teplem ze zdroje kombinovné výroby elektřiny a tepla se spoluspalováním uhlí a biomasy. Technická realizace zahrnovala rekonstrukci výměníkové stanice včetně řídícího systému a výstavbu horkovodu (960 m).
V Bukově byla provedena rekonstrukce parovodu na horkovod (845 m).
Projekt byl realizován ve spolupráci s Tepelným hospodářstvím města Ústí nad Labem, s.r.o. Dodavatelem díla byla společnost SYSTHERM s.r.o.
Projekt přispěl ke zvýšení účinnosti zásobování teplem také využitím řízení soustavy předávacích stanic systémem WebHeatControl. Přínosem je aktivní vzájemná komunikace předávacích stanic tepla zajišťující rovnováhu mezi výrobou a spotřebou tepelné energie. Zdrojová předávací stanice pára/voda je řízena na základě požadavku z odběratelských stanic voda/voda. Parametry tepelné energie, která je do soustavy dodávána, jsou vypočteny na základě požadavku z odběratelských stanic. Tepelná energie je do soustavy dodávána v minimálně nutných teplotních a tlakových parametrech. Systém řízení WebHeatControl přináší úspory ve snížené čerpací práci a malých tepelných ztrátách. Řízení soustavy WebHeatControl s novým způsobem dispečerským řízením umožňuje řídící a servisní přístup do soustavy odkudkoliv, kde je k dispozici internetové spojení.

Fotografie projektuOceněný projekt

Rozšíření palivové základny - hnědé uhlí a biomasa

KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.

Klatovská teplárna a.s. vybudovala hnědouhelný roštový kotel s prvky fluidní techniky o instalovaném výkonu 7,34 MWt. Kotel z dodávky firmy Uchytil s.r.o. umožňuje spoluspalování hnědého uhlí a dřevní štěpky do objemu 20%. Parametry umožňují jeho využití i při kombinované výrobě elektřiny a tepla při výrazném ovlivnění ekonomiky protitlaké parní turbíny. Projekt představuje rozšíření palivové základny primární části centrálního zdroje tepla pro město Klatovy při dodržení i nejpřísnějších emisních limitů. Do této doby byla výroba tepla zajišťována v kotlích spalujících těžký topný olej - mazut nebo zemní plyn. V  současné době probíhají jednání o dodávce alternativního paliva z výroby akciové společnosti Jitona Klatovy. Zásadně bude nahrazeno spalování dražších paliv, mazutu a zemního plynu. Spotřeba mazutu by měla v závislosti na objemu prodaného tepla klesnout z 8 000 t na zhruba 2 500 t. Zprovoznění uhelného kotle umožnilo stabilizovat cenu tepla ze soustavy dálkového zásobování neboť tento kotel pokryje až 65% z celkové výroby tepla primárního zdroje.
V návaznosti na tento projekt město Klatovy jako vlastník odsouhlasilo rekonstrukci tepelné sítě s přechodem z parovodu na horkovod. Také tento projekt má přispět ke stabilizaci cen z dálkového vytápění. Rekonstrukce sítě přinese další zvýšení účinnosti soustavy a úspory energie, čímž budou splněny podmínky pro získání příspěvku z programu životní prostředí financovaného Evropskou unií.

Fotografie projektuFotografie projektuOceněný projekt

Měňany - kotelna na biomasu jako ekologické řešení

Obec Měňany

Unikátní projekt ekologického vytápění v obci Měňany (300 obyv.) zahřívá většinu domácností obce. Centrální vytápění zásobují 3 kotle na biomasu (CATfire, 220 kWt a 2 x 450 kWt, dodavatel Hamont). K projektu centrálního vytápění se zpočátku přidala více než polovina domácností, po dokončení obou větví předizolované sítě je 4 000 GJ dodáváno do 70 ze 75 trvale obydlených domů. Za sezónu spálí 1 200 m3 sypké biomasy, především pilin a kůry z pily, ale i štěpky dodávané Technickými službami Beroun z prořezu stromů. Pro další sezóny obec uvažuje o vlastním štěpkovači a využití biorostlin.
Rozpočet na výstavbu kotelny činil 40 milionů korun, ze SFŽP obec dostala 17 milionů korun, zbývající peníze získala pomocí dlouhodobého úvěru. V  ceně tepla kolem 250 Kč/GJ jsou rozpočítány i měsíční splátky úvěru ve výši 180 tis. Kč, při 2 mil. rozpočtu obce. Domácnosti si hradily připojení k vlastnímu okruhu vytápění, přípojky i výměníky tepla financovala obec.
Lidé v obci oceňují pohodlné zajištění tepelné pohody i zlepšení kvality ovzduší.
Centrální vytápění na biomasu v obci Měňany bylo v roce 2008 vyhodnoceno jako nejlepší energeticky úsporný projekt a jako první z České republiky získalo prestižní mezinárodní ocenění Energy Globe Award.

Fotografie projektu

Elektřina a teplo z obnovitelných zdrojů v ZOO Olomouc

Dalkia ČR, a.s.

Teplárna Olomouc řídí a provozuje tepelné hospodářství v areálu zoologické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj elektřiny a tepla. Teplo a přibližně 5% spotřeby elektřiny pro provoz zahrady pavilonů je vyráběno z biomasy.
Malou teplárnu tvoří parní kotel Tenza (0,5 t/h, 1,4 MPa, 220 °C). Parní protitlaká turbína RLHA 19 s dvoustupňovým Curtisovým kolem je spojená s asynchronním generátorem pro paralelní provoz se sítí do síťového výměníku tepla (kondenzátoru) s dosažitelným výkonem 25 kWe. Kotelna je vybavena čtyřmi akumulátory tepla (10 m3), vzduchovým chladičem a záložní plynovou kotelnou o výkonu 180 kW.
Biomasa (štěpka) s vlhkostí kolem 30% a výhřevností 11,6 MJ/kg je z vlastní produkce, včetně zbytků větví z krmení pro zvířata. Je využíván i odpad z provozu stolařské dílny. Na roční výrobu kolem 3000 GJ tepla a 35 MWh se počítá 400 t biomasy. Rozvod tepla zajišťuje přes 800 m dvoutrubkového teplovodu z předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. U objektů s elektrickým podlahovým vytápěním a elektrickým teplovzdušným vytápěním byl proveden nový rozvod média a instalovány nové teplovzdušné jednotky napojené na teplo z bioteplárny. Mimo provoz a pro případ výpadku teplárny fungují elektrické teplovzdušné jednotky v pavilonech jako 100% záloha. Regulace vytápění je řízena termostatem.
Přínosem projektu je účinné využití biomasy pro kogeneraci a současně představení nabídky tepláren k převzetí a provozování tepelných hospodářství u společností, pro které není energetika hlavním oborem činnosti.

Fotografie projektu

Napojení Vývojového střediska a.s. Škoda Auto a.s. na teplárenskou soustavu města Mladá Boleslav

FinTherm Praha - KWH Pipe, a.s, SYSTHERM s.r.o.

Projekt rozvíjí další využití zdroje průmyslové energetiky Ško-Energo a.s.
Výstavba tepelné sítě pro napojení nového objektu vývojového střediska Škody automobilové a.s. na centrální zdroj Ško-Energo se sešla s investičním záměrem městské společnosti Centrotherm, která je distributorem tepelné energie. Projekt počítající s přenášením tepelného výkonu 12,5 MWt poskytuje perspektivu dalších odběrů, teplofikaci městského centra s výraznou koncentrací školských objektů a veřejných budov.
Zdroj kombinované výroby elektřiny a tepla Ško-Energo a.s. provozuje 2 fluidní kotle na páru (140 t/h), kotel na zemní plyn (60 t/h). Elektřinu vyrábí na protitlakých turbínách 2 x 35 MW, v létě na kondenzačních 2 x 44 MW. Pro zásobování města jsou využívány 3 horkovodní kotle (60 MW). Původním palivem bylo černé uhlí, ale úpravou bylo umožněno spalování hnědého uhlí (80 %) jen s nejnutnějším přídavkem podílu černého uhlí (20 %), spotřeba drahého zemního plynu dosahuje jen 4 %. Využívá se také biomasa.
Představený projekt připojení městského centra horkovodní trasou 2x DN 250 v podmínkách husté městské moderní i historické zástavby, částečně v nejživější části města a částečně v bezprostředním okolí Mladoboleslavského zámku projektovala společnost SYSTHERM s.r.o. Unikátním je vedení potrubí věžovou konstrukcí na úpatí zámku. Společnost FinTherm Praha - KWH Pipe se na této zakázce podílela jako dodavatel veškerého potrubí a současně jako autor pevnostního výpočtu (statické analýzy).

Fotografie projektu

Energetické využívání skládkového plynu ze skládky komunálního odpadu Chotíkov

Plzeňská teplárenská, a.s.

Plzeňská teplárenská a. s. rozšířila škálu svých činností o provozování a energetické využití skládky komunálního odpadu Chotíkov. Ročně se na skládku ukládá kolem 50 000 t odpadů, z toho více jak 65% tvoří odpady komunální. V  současné době jsou všechny odpady ukládány do druhé aktivní kazety. Po  dokončení rekultivace uzavřené první kazety byl vybudován systém na jímání skládkového plynu a na jeho energetické využití instalována kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 120 kWe, která dodává elektřinu do rozvodné sítě (22 kV). V  roce 2008 bylo vyrobeno 892 MWh 'zelené' elektrické energie při využití jednotky na 89% a průměrném výkonu 113 kWe.
Zařízení sestává z kogenerační jednotky, čerpací stanice skládkového plynu, vyvedení elektrického výkonu a části měření a regulace. Kogenerační jednotka MAEN 120 SP je vybavena motorgenerátorem DAGGER SDG 120 a motorem MAN E 2876 TE 302 se synchronním generátorem Stamford. Jednotka je vestavěna do kontejneru, provedení umožňuje snadný transport zařízení a zajištění provozu také z hlediska bezpečnostní ochrany. Do kontejneru je vestavěna i čerpací stanice skládkového bioplynu typ MAEN 150 SP určená pro transport a úpravu bioplynu vznikajícího na skládce. Výkon čerpací stanice je až 150 m3/h, přičemž regulovatelný je v rozmezí 30 až 150 m3/h. Plyn vstupuje do čerpací stanice jednou větví o dimenzi DN 160 odsávající různé oblasti skládky. Hodnota výstupního tlaku bioplynu je maximálně 10 kPa.
Projekt představuje rozšíření škály moderních technologií provozovaných Plzeňskou teplárenskou a.s., která kromě zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla na bázi uhlí a biomasy pro dodávky elektřiny, dálkového tepla a chladu, představuje i projekt energetického využití odpadů, jako další příspěvek v nabídce teplárenských společností pro udržitelný rozvoj.

Fotografie projektu

Vyřešení problémů projektu s tepelným čerpadlem

Teplárna Písek, a.s.

Teplárna Písek, a. s., řešila žádost místní developerské společnosti o nahrazení tepelného čerpadla dálkovým teplem.
Pro tři stávající obytné objekty s 55 bytovými jednotkami a nebytovými prostory bylo původně instalováno tepelné čerpadlo vzduch - voda, včetně elektrokotle a elektrických těles do zásobníků teplé vody. Po  tříletém provozu tepelného čerpadla byly vyhodnoceny především vysoké náklady na zajišťování provozu zařízení. Tepelné čerpadlo bylo značně poruchové vzhledem ke složitosti zařízení, od začátku byly problémy a nespokojenost byla i se samotným servisem. Vinou nízkoteplotní vody v radiátorech uživatelé bytů nepociťovali dostatečnou tepelnou pohodu. Z důvodu poddimenzování výkonu tepelného čerpadla docházelo k nutnosti častého dohřívání teplé vody elektrickými tělesy, maximální teplota dodávané vody 48 °C nebyla dostatečná k účelu použití. Následně nadměrné používání elektrické energie na dohřev teplé vody způsobovalo další zvyšování nákladů. Neopomenutelným problémem byl i zvýšený hluk od tepelného čerpadla, přestože bylo instalováno směrem k zahradám sousední zástavby.
Po zvážení všech skutečností bylo navrženo napojení na systém dálkového zásobování teplem z písecké teplárny. To spočívalo ve vybudování parovodní přípojky z předizolovaného potrubí a umístění kompaktní předávací stanice v zásobovaných objektech. Stanice vyžaduje jen minimální obsluhu a údržbu, která je prováděna teplárnou. Cena tepla byla v roce 2008 pro vytápění z tepelného čerpadla kalkulována na 365 Kč/GJ bez DPH, cena tepla pro vytápění a ohřev vody z teplárny byla ve stejném období 397 Kč/GJ bez DPH. Cena za ohřev vody z tepelného čerpadla však byla výrazně vyšší vinou nutného elektrického dohřevu. Změna způsobu vytápění připojením objektů na soustavu dálkového zásobování teplem vyřešila původní problémy projektu s tepelným čerpadlem.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e