Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2003

Oceněný projekt

Modernizace soustavy dálkového vytápění v Blansku

město Blansko, Harpen ČR, s.r.o., EVČ s.r.o., Zásobování teplem s.r.o Blansko.

V 70. letech začalo v Blansku první přepojování kotelen z uhlí na zemní plyn a zároveň se tu poprvé u nás řídil provoz kotelen rádiem. V  souvislosti s dožívající technickou i morální životností tepelných soustav, výrazným technologickým pokrokem a s pohybem cen zemního plynu i ostatních energií však stálo Blansko na konci 90. let před nelehkým úkolem. Jak dál se soustavou centralizovaného zásobování teplem se 17 blokovými a 6 domovními kotelen při roční dodávce tepla 160 TJ . V  Blansku se nakonec rozhodli pro postupnou modernizaci, která měla skončit v roce 2010. Díky spolupráci společností Zásobování teplem s.r.o. Blansko a Harpen ČR, s.r.o. se ale realizace projektu výrazně urychlila. Modernizace systému CZT v Blansku, která si vyžádala investice přesahující 85 milionů korun, začala v roce 2000 rekonstrukcí první kotelny a skončila v létě 2003. Doba splácení investice je 15 let. Po  této době bude systém plně předán městu a připraven ještě pro další minimálně pětiletý provoz bez větších zásahů. V  rámci rekonstrukce soustavy byla zrušena více než polovina původních kotelen. Výsledkem je pět samostatných okruhů. Každý má řídící kotelnu s instalovaným výkon zajišťujícím zhruba 85 až 90 % odběru v zimní špičce a kogenerační jednotkou vyrábějící elektřinu pro vlastní spotřebu. Tři z okruhů mají také špičkový zdroj o výkonu až 15 % zimního odběru. V  případě výpadku řídící kotelny by měla špičková kotelna za určitých omezení udržet systém v provozu i při nepříznivých klimatických podmínkách. Bezkanálové vedení tepla předizolovaným potrubím výrazně snížilo ztráty v rozvodech. Celá soustava byla hydraulické vyvážena, zlepšily se řídící systémy a systém měření a regulace a příprava teplé užitkové vody byla decentralizována, čímž došlo k dalšímu zefektivnění provozu a snížení spotřeby energie u dodavatele tepla i u jeho odběratelů. Modernizace byla provedena jednorázovou investicí, která byla započtena do ceny tepla, aniž by došlo k jejímu zvýšení. Současná síť má nyní délku kolem 5,3 km. Společnost Zásobování teplem s.r.o Blansko dodává zákazníkům v Blansku, Boskovicích, Brně a Tišnově zhruba 280 TJ tepla za rok. V  Blansku má zhruba třípětinový podíl na trhu s teplem, kterým zásobuje 3500 domácností.

Fotografie projektuOceněný projekt

Náhrada lokálních topenišť teplofikací obce Horní Maršov

obec Horní Maršov, ČEZ,.a.s., Elektrárny Poříčí

Obec Horní Maršov tvoří vstup do rekreační oblasti Krkonoš. Jednotlivé objekty byly zásobovány teplem zejména spalováním fosilních paliv v lokálních topidlech. Tím docházelo ke značnému zatížení ovzduší v obci. Protože v sousedních městech Svoboda nad Úpou a Janské Lázně byly zajištěny dodávky tepla z parovodu Krkonoše, který je přiveden z Elektrárny Poříčí, obce rozhodla nahradit lokální neekologické vytápění objektů v Horním Maršově vybudováním soustavy centralizovaného zásobování teplem. Ze  stávající výměníkové stanice ve Svobodě nad Úpou byl vybudován horkovodní napáječ do Horního Maršova. Přes objektové předávací stanice bylo připojeno 133 objektů, z toho 112 bytových a 21 nebytových, o celkovém příkonu 3,4 MWt s ročním odběrem 23 000 GJ tepla. Celková délka soustavy činí 3,6 km. Napojením obce na dálkový zdroj tepla došlo k zásadnímu snížení znečištění ovzduší v místě s pozitivním dopadem do celé lokality Krkonoš. Přínos akce podtrhuje i to, že teplo do Horního Maršova dodává ČEZ, a.s., Elektrárny Poříčí, kde je teplo získáváno v kombinovaném cyklu společně s elektřinou s minimálními výrobními ztrátami a minimálními dopady na životní prostředí. ČEZ, a. s., Elektrárna Poříčí tak rozšířila síť páteřních horkovodů na zhruba 40 kilometrů a společně s 29 kilometry páteřních parních vedení dodává teplo do více než 8100 domácností. Teplofikace východních Krkonoš začala výstavbou horkovodu z poříčské elektrárny do Trutnova v roce 1974. Dnes je v Trutnově dálkově teplem zásobováno přes 5100 bytů. Po  Trutnově teplofikace pokračovala výstavbou severního parovodu do Svobody nad Úpou s jeho prodloužením do Janských Lázní. Druhý parovod koncem 80. let zamířil přes Lhotu východním směrem do Radvanic. Ve stejné době začal zásobovat teplem jižní horkovod Bohuslavice, Adamov, Suchovršice a Úpici. V  uplynulém desetiletí došlo k další výstavbě rozvodů dálkového vytápění, zejména k jejich rozvětvování a zahušťování v místech, kam byl doveden páteřní parovod či horkovod. Takovým příkladem je i teplofikace obcí Mladé Buky a Horní Maršov na severním parovodu. Nejjižnější a nejsevernější zásobované obce jsou tak od zdroje Elektrárny Poříčí vzdálené každá přes 14 kilometrů. Kolem 3 000 000 GJ tepla je vedle bytů dodáváno i do řady průmyslových podniků a dalším odběratelům v terciální sféře.

Oceněný projekt

Chlazení jako třetí produkt v zásobování energií

Plzeňska teplárenská, a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., Západočeská univerzita v Plzni, FEL

Technologie kompresorového chlazení sladovny plzeňského Prazdroje měla již nedostačující požadovaný výkon a byla na konci životnosti. Pro zrání sladu je však potřeba udržovat teplotu ve sladovně pod 12 °C. Plzeňská teplárenská, a.s., proto pivovaru nabídla absorpční chlazení s jednotkami s vodou chlazenými kondenzátory a absorbéry o výkonu 2 x 1500 kW. Vedle zásobování technologickou parou je Prazdroji z teplárny dodávána od dubna do října horká voda také jako topné médium pro tuto technologii chlazení. Předpokládaným 967 hodinám ročního využití v roce 2003 odpovídala dodávka 3 967 MWh chladu, tedy zhruba 1500 MWh výroby energie v kombinované cyklu výroby elektřiny a tepla. Západočeská univerzita v Plzni se stala dalším odběratelem chladu, který využila pro klimatizaci nového objektu elektrofakulty. Napojení na horkovod, přívod elektrické energie i propojení s klimatizačními jednotkami bylo řešeno podzemním kolektorem. Systém zahrnuje čtyři výměníky o instalovaném chladicím výkonu 420 kW a tři samostatné potrubní okruhy. Jako absorbent je použit LiBr (Lithium Bromid), voda je při parametrech 100 °C/ 85,6 °C topným médiem a zároveň i chladivem. Umístění agregátů je koncepčně řešeno tak, aby bylo možné instalovat v určeném prostoru objektu ještě jednu výkonově shodnou stanici. Studentů, pedagogům i dalším návštěvníkům komplexu je zajištěno optimální vnitřní klima a tepelná pohoda při úspoře nákladů na energie. Plzeňská teplárenská, a.s., je městskou teplárnou, v níž má město Plzeň 83% podíl. Teplárna má také 50% vlastnický podíl v Plzeňské energetice, a.s., a 34% podíl v Plzeňské distribuci tepla, a.s. Vedle řady průmyslových podniků a občanské vybavenosti v západočeské metropoli vyrábí teplo pro téměř 40 000 domácností. Centrální uhelný zdroj je vybaven dvěma turbínami o celkovém instalovaném výkonu 105 MW. Významná část tepla je tak získávána v kombinovaném cyklu společně s elektřinou, což přispívá k většímu využití energie primárního paliva a snižuje tak celkovou ekologickou zátěž. Ročně dodá odběratelům teplárna zhruba 3 700 000 GJ tepla a vyrobí přes 525 000 MWh elektřiny.

Fotografie projektu

Modernizace a rozšíření systému dálkového vytápění v obci CHBANY

Projekt společnosti EKOEFEKT s.r.o.

Obec ležící v uhelné pánvi s výhodou využívá s dlouhodobou perspektivou dostupnosti a cenové stability tohoto domácího paliva. Původní kotle Slatina byly v první etapě nahrazeny 3 ks kotlů CARBOROBOT PV 300. V  druhé etapě byl doplněn kotel EKOEFEKT 600 kW a systém dálkového vytápění rozšířen o další objekty. Ekologická technologie ve spojením s levným palivem a existujícími rozvody umožnily obci zajistit pohodlný a k životnímu prostředí šetrný systém zásobování teplem.

Fotografie projektu

Aktuální situace - manažerské rozhodnutí a technické řešení

Projekt společnosti Elektrárna Kolín a.s., kotelna Kolín Zálabí

Manažerské rozhodnutí o odstavení starého kotle K4 na černé uhlí a výstavbě parního granulačního hnědouhelného kotle 100t/h vyplynulo ze zhodnocení aktuální situace a dlouhodobého výhledu v souladu se státní energetickou koncepcí, zahrnutím ceny a dostupnosti paliva, strategie diverzifikace zdrojů této společnosti, splnění ekologických požadavků, udržení ceny pro zákazníka. Zvolená strategie vyžadovala postavit kotel v co nejkratší možné době, zkrátit dobu uvádění do provozu na minimum. Společnost se stala prvním držitelem IPPC a zkušeností s jeho agendou v energetice ČR. Řešení zahrnuje instalaci odsiřovacího zařízení v roce 2007 pro další snížení emisí. Stavba má charakter modernizace technologického zařízení se zachováním původních dispozic stylově čisté funkcionalistické architektury stavebních objektů, kterým dominuje 117 m vysoký komín, nejvyšší cihlový v ČR a podle některých pramenů i ve střední Evropě.

Nasazení Centralizovaného měřicího systému MV1 pro měření spotřeby tepla v bytech

Projekt společnosti Ing. Miroslav Los - LOMEX

Aktuální informace o hospodaření s teplem jsou motivačním faktorem pro nižší platbu za teplo konkrétního uživatele. Měřicí systém umožňuje sledování registrace topných jednotek (denostupňů) v bytě ve vztahu k požadované teplotě, ze zaregistrovaných denostupňů vychází platba. Metoda vylučuje nulový náměr, proto se při rozúčtování volí základní složka minimální a preferuje se vyjádření hodnotou spotřební složky z naměřených údajů. Na rozdíl od jiných metod je odstraněno použití korekčních koeficientů (na polohu bytu atd.), které úsporné chování uživatele znehodnocují. Měřicí bytové jednotky jsou sběrnicově propojené s centrální jednotkou (max. 961), umístěnou ve společných prostorách domu. Odečet se provádí bez vstupů do bytů. Měřicí systém lze snadno doplnit o bezpohybové elektronické vodoměry s vysokou životností a spolehlivostí. Odečtem z centrální jednotky lze odhalit nesoulad údaje patního měřidla s celkovým součtem z bytů, případně nelegální pokusy o ovlivnění měření. Správcům bytového fondu je umožněna komunikace po linkách (GSM, kabelová televize atd.), aktuální a efektivní sběr naměřených dat z bytů a z patních měřidel. Trvale jsou k dispozici informace pro stanovení energetického auditu budovy na základě skutečně změřeného rozložení teplot v domě. Zařízení poskytuje možnost vlastního rozúčtování nákladů dle dodaného programu, tím odpadají platby specializované firmě.

Fotografie projektu

Vytápění objektu sálavými panely Depo Metro Praha 4 - Kačerov

Projekt společnosti Kotrbatý

Vytápění sálavými panely v halových objektech připojených na soustavy dálkového vytápění podstatně snižuje spotřeby tepla ve vytápěném objektu (o 25 ÷ 30%) proti nástěnným soupravám. Regulace ejektorem odstraňuje potřebu elektrické energie pro provoz soustavy s čerpadly, v kombinaci s optimalizačním programem zvyšuje účinnost systému dálkového vytápění snížením teploty media ve zpětném potrubí. Zařízení je bezobslužné, 2x ročně se ověřuje funkce a těsnost ventilů a ejektoru. Regulátor vyhodnocuje charakter soustavy, vliv technologie, vliv infiltrace a stavby (akumulace) a v předstihu provádí regulační zásahy v souladu s nastaveným programem. Pocit tepelné pohody vytváří vliv sálavých panelů na plochy podlahy a stěn, od nich se ohřívá vzduch. Teplota vzduchu je nižší než teplota okolí, což je dalším přínosem z fyziologického hlediska - chladnější vzduch se lépe dýchá. Teplota vzduchu po výšce objektu stoupá pomaleji než při vytápění teplovzdušném. Pod střechou je teplota vzduchu nižší, z čehož vyplývají i nižší tepelné ztráty (40%), při vhodné kombinaci se zdrojovým větráním až 60%. Systém je velmi výhodný také pro pracoviště, kde je požadována větší výměna vzduchu. Úspory a účinnost větrání se v takových případech zvyšují přívodem „ podchlazeného vzduchu“ podlahou a kombinací s bezpotrubním rozvodem vzduchu při snížení výšky vytápěného prostoru.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e