Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Projekty roku 2014

Fotografie projektu
Oceněný projekt
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Výstavba nového zdroje na biomasu a modernizace soustavy zásobování teplem v Kopřivnici

KOMTERM, a.s.; TEPLO Kopřivnice s.r.o.

Počátkem roku 2014 byl spuštěn nový kotel K10 na biomasu - poslední etapa procesu ekologizace a optimalizace výroby tepelné energie, který společnost Komterm Morava započala v roce 2005. Kotel K10 je moderní zařízení dánské firmy Justsen, který spaluje čistou biomasu. Jeho výkon je v rozmezí od 4 až 10 MWt. Při plném výkonu kotel spo­třebuje 8 tun štěpky za ho­dinu, při spalování vzniká cca 5 % popela. Provozován by měl být celo­ročně a měl by podstatnou měrou nahradit provoz kotlů K5 a K7, které spalují uhlí. Kotel K7 by měl být používán jen několik dnů v roce v případě velkých mrazů. U kotle K5 se počítá s tím, že v přechodném období dojde k podstatnému snížení jeho nasazení. Kotel K10 plní s rezer­vou zpřísněné emisní limity, které jsou stanoveny pro Moravsko­slezský kraj. V září 2014 pak byla s městem Kopřivnice podepsána 13 letá smlouva na dodávku tepla, přičemž město zrekonstruovalo rozvody, které vlastní a spravuje společnost TEPLO Kopřivnice. Zrekonstruováno a vybudováno bylo 14 km nových tepelných rozvodů, 178 nových kompaktních předávacích stanic a připojeno bylo dalších 26 nových odběrných míst. Projekt je modelovým příkladem spolu­práce soukromého a veřejného sektoru.

Fotografie projektu
Oceněný projekt
Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Teplofikace Teplic – snížení nákladů na teplo a emisí v Teplicích

ČEZ Teplárenská, a.s.

V rámci druhé etapy projektu teplofikace byl vybudován horkovod do Šanova, kde byly napojeny objekty SBD Mír, obytné domy v Potěminově a Jankovcově ulici, plavecká hala a ZŠ u Nových lázní. V lokalitě Prosetice byly připojeny na soustavu zásobování teplem panelové domy OSBD Teplice, Městské bytové domy - Teplice, MŠ na Spojce a další drobné odběratele. V obou případech se jedná o odběratele, kteří dříve byli napojeni na stávající a již dosluhující plynové kotelny. Hlavní páteřní rozvod pro lokalitu Prosetice proto vede do objektů současných plynových kotelen, v nichž jsou zřízeny dílčí horkovodní přípojné stanice s napojením na stávající rozvody. Nově byly na centrální zásobování teplem napojeny také Nové lázně, Kamenné lázně a Lázeňský dům Jirásek. Všem odběratelům je tak dodáváno teplo vyráběné efektivní a ekologickou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z Elektrárny Ledvice. Díky horkovodu se dříve napojeným odběratelům na plynové kotelny sníží platba za teplo o více než 15 %. Počítá se s tím, že se do lázeňského města bude dodávat 112 TJ tepla ročně. Nová soustava zásobování teplem v Teplicích má ovšem dostatečnou rezervu výkonu, což umožňuje připojit i další případné odběratele. Délka trasy bezkanálového rozvodu je 4660 m a celko­vá investice byla cca 125 mil. Kč.

Fotografie projektu
Oceněný projekt
Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Výměna primárních parovodů za horkovody v Ostrově nad Ohří

Ostrovská teplárenská, a.s.

V rámci stavby se zrekonstruovalo pět výměníkových stanic v majetku Ostrovské tep­lá­renské a položilo se nové primární horkovodní potrubí v délce trasy 1,2 km, které nahradilo původní parní potrubí. Cena investice byla 24,5 milionu Kč bez DPH. Dále byly zrekonstruovány v režii vlastníků dvě výměníkové stanice, které nejsou majetkem Ostrovské tep­lá­renské. Projekt je pokračováním postupného přechodu z parního na horkovodní systém ve městě. Přechod z páry na horkovodní rozvody začal v Ostrově nad Ohří už v roce 2000 a stál řádově několik stovek milionů korun. Zpočátku využívala Ostrovská tep­lá­renská dotace z programu Phare, později ale byla dotační politika přenastavena, takže většinu prací hradila teplárna z vlastních zdrojů. Až v letech 2013 a 2014 se dotační politika změnila a teplárna mohla financovat zhruba polovinu nákladů z dotací SFŽP. Vedení Ostrovské tep­lá­renské si od projektu přechodu z páry na horkou vodu v městských rozvodech slibuje lepší regulovatelnost, menší ztráty, a tím pádem i efektivnější provoz celé topné soustavy v tomto západočeském městě.

Fotografie projektu
Oceněný projekt
Kategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

Odsíření kotlů K3 a K4 v Elektrárně Třebovice

Veolia Energie ČR, a.s.

V rámci projektu byla za stávajícími elektro­odlučovači instalována nová polosuchá vápenná odsiřovací techno­logie s cirkulačním fluidním ložem. Jako aditivum je použito pálené vápno CaO, které je dopravováno do zásobníku aditiva pomocí pneudopravy z autocisteren. Ze zásobníku je pálené vápno dávkováno do systému hydratizace a odtud je hašené vápno Ca(OH)2 dopravováno do provozního zásobníku sorbentu. Množství dopravovaného sorbentu (hašeného vápna) je prováděno v návaznosti na koncentraci SO2 v neodsířených i odsířených spalinách a velikosti průtoku spalin. Ze zásobníku se sorbent tryskou dávkuje do odsiřovacího reaktoru. Neodsířené spaliny jsou vedeny ze společného potrubí kotlů K3 a K4 do spodní střední části fluidního reaktoru, kde dochází k turbulentnímu proudění, do kterého se rozstřikuje voda a v němž dochází rovněž ke kontaktu se sorbentem, kde vznikají reakce s odsířením spalin a dále k absorpci kyselých složek ve spalinách. Do fluidního prostoru reaktoru je dále nastřikován recirkulovaný pro­duk­t odsíření, skládající se z prachu a sorbentu. Proud odsířených spalin obsahující pevné částice prachu a recirkulovaný pro­duk­t odsíření je veden z reaktoru na tkaninový filtr, ve kterém je zachycován pro­duk­t odsiřovacího procesu. Odsiřovací jednotka je projektována na vstupní koncentraci emisí SO2 až 3 000 mg/Rm3. Maximální výstupní koncentrace SO2 činí 190 mg/Rm3. Výstupní koncentrace tuhých znečišťujících látek je max. 18 mg/Rm3.

Fotografie projektu
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Lipníku nad Bečvou s využitím kogenerace

TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s.

Propojení a rekonstruk­ce rozvodů tepla a kotelen na d­vou největších sídlištích v Lipníku nad Beč­vou. Zrekonstruovaná sídlištní kotelna byla vybavena 3 ks kondenzačních kotlů Viessmann, výkon snížen z původních 4,9 na 2,6 MW a tepelný výkon byl doplněn ko­ge­ne­rační jednotkou TEDOM Quanto 1200 ve spolu­práci s partnerem ČEZ energo. Na kotelně byl instalován centrální dispečink tepelného hos­po­dářství a provozu ko­ge­ne­račních jednotek. Menší kotelny byly postupně rekonstruovány a vybavovány kondenzačními kotli, v jedné byla instalována i ko­ge­ne­rační jednotka (30 kWe). V jednom případě došlo k vytvoření malé soustavy a místo d­vou kotelen byl vytvořen MINIBLOK s 60ti metrovým propojením zásobovaných domů. Lokalita, kde se další napojení na soustavu jevilo eko­nomicky a provozně nevýhodné, byla odpo­jena a je zásobována dvěma novými domovními kotelnami.

Fotografie projektu
Kategorie: Rozvoj a využití kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů energie

Úsporné tepelné hospodářství s využitím biomasy ve městě Vlašim

Veolia Energie Kolín, a.s.

V plynové kotelně byly nahrazeny parní kotle menšími kotly teplovodními. Parní rozvody, čtyři blokové výměníkové stanice i jejich sekundární čtyřtrubkové rozvody byly nahrazeny no­vou teplovodní sítí včetně domovních předávacích stanic. Ke stávající plynové kotelně byla vybudována kotelna na biomasu. Nově byl zřízen centrální dispečink, kam jsou údaje z provozu domovních stanic a kotelen předávány pomocí optických kabelů. Náklady na modernizaci představovaly více než 100 milionů korun. Díky rekonstruk­ci sítí, modernizaci kotelny a výstavbě biokotelny se významně snížily tepelné ztráty i emise ve městě, a to včetně emisí CO2. Investice byla rozdělena do tří částí. Nejprve byly nahrazeny 4 km původních parních rozvodů teplovodními. Poté byla zrekonstruována nevyhovující předimenzovaná plynová kotelna (4 parní plynové kotle s výkonem 21 MWt) na no­vou se třemi teplovodními kotli s výkonem 9,6 MWt. Zdroj byl doplněn biokotlem s tepelným výkonem 1 MW, který spaluje štěpku z okolních lesů. Výstavba biokotelny si vyžádala zhruba pětinu z celko­vé částky vynaložené na celou modernizaci a měla by pokrývat až 40 % potřeby tepla. Součástí biokotelny je sklad na 14 denní provoz na 200 tun biomasy a 3 denní zásobník. Tepelné hos­po­dářství dodává ročně 80 TJ tepla 2350 domácnostem, zdravotnickému zařízení, dvěma školám, radnici a kulturnímu domu. Projekt přinese roční úsporu 22 TJ primární energie a za 15 let provozu ušetří 48 000 tun emisí CO2.

Fotografie projektu
Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Rozšíření a modernizace sítí zásobování teplem v Otrokovicích a Napajedlech

Teplárna Otrokovice a. s.

Teplárna Otrokovice rozšířila svoji síť horkovodů a vybudovala přípojky k novým odběratelům. V roce 2014 společnost investovala do rozšíření a modernizace sítí v Otrokovicích a Napajedlech 32 milionů korun. V Napajedlech byla rozšířena distribuční síť teplovodu v městské památkové zóně na Masarykově náměstí a v ulici Komenského. Byly vybudovány nové tepelné rozvody o délce 546 m a připojeni noví odběratelé: řeznictví, restaurace, farní úřad a dvě základní školy, kde centrální zdroj tepla nahradil dosluhující plynové kotelny. Dále byl na soustavu připojen nový polyfunkční dům Proluka v Napajedlech s byty, kancelářemi a obchody. V Otrokovicích začala společnost Teplárna Otrokovice dodávat teplo do nově otevřené Nákupní galerie u prodejny Kaufland. Plánovaná roční dodávka tepla do těchto objektů by se měla pohybovat okolo 9000 GJ. Největší akcí za téměř 18 milionů byla výstavba nových rozvodů a rekonstruk­ce v prů­my­slové zóně bývalého Moravanu, dnes Letiště v Otrokovicích. V rámci rekonstruk­ce se vybudovaly rozvody v nových trasách o délce 1 039 m, dvě páteřní větve techno­logického parovodu. Modernizace přinesla snížení tepelných ztrát a umožnila připojit další firmy v prů­my­slové zóně. Roční dodávka tepla je okolo 9 000 GJ. Dále byly dokončeny opravy sítí za bezmála 4 miliony korun za sídlištěm Trávníky v Otrokovicích, kde firma položila nové potrubí a vyměnila přípojku pro areál NOVATEX.

Fotografie projektu
Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

Rozšíření soustavy zásobování teplem v lokalitě Brno-Bystrc

Teplárny Brno, a.s.

V souvislosti s rekonstruk­cí kotelny v lokalitě Brno - Bystrc, kdy se zvyšoval výkonu kotlů na biomasu na 4,5 MWt, bylo navrženo rozšířit topnou soustavu teplovodním přivaděčem o okrsky kotelen KB 7 Vejrostova a KB 6 Ečerova. Trasa nového propoje byla volena v převážné míře v trase stávajících rozvodů z KB 10 Kuršova a KB 7 Vejrostova. S ohledem na přenášený výkon bylo nutné provést v části trasy posílení dimenzí. Celko­vá délka trasy nového teplovodního potrubí je 735 m. Součástí nového propojení d­vou kotelen byly i úpravy techno­logické části stávajících kotelen KB 7 a KB 6 a jejich přebudování na předávací stanice s možností dotápění sekundárních soustav stávajícími kondenzačními kotli. Přenos celého výkonu v zimním období by si vyžádal vysoké investiční výdaje. Proto kondenzační kotle slouží k doplnění výkonu, který v zimě nezajistí primární přivaděče z kotelny Teyschlova. Původní kotelny slouží také jako výkonová rezerva pro případ poruchy na trase z centrální kotelny. Hlavním přínosem rozvoje soustavy je úspora náhradou spalování zemního plynu biomasou. Náklady na projekt činily bezmála 21 milionu korun.




Fotografie projektu
Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Výměna parních rozvodů za horkovodní v centru Brna

Teplárny Brno, a.s.

Výstavba 7 km nových a rekonstruk­ce stávajících tepelných rozvodů, které souvisí s přechodem pára - horká voda. Rekonstruk­ce celé soustavy v Brně byla zahájena v roce 2010 a konec je naplánován na rok 2020. K instalaci horkovodních rozvodů jsou v maximální možné míře využívány stávající i nově vybudované kolektory, v nichž jsou uloženy i další síťové rozvody.





Fotografie projektu
Kategorie: Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody

Dokončení přechodu z parních rozvodů na horkovody v Olomouci

Veolia Energie ČR, a.s.

Realizace poslední etapy výměny dožitého podzemního kanálového parovodního rozvodu tepla za bezkanálový předizolovaný horkovodní rozvod tepla. V rámci této etapy byla provedena výměna parního rozvodu tepla na horkovodní v délce 4324 m v dimenzi hlavního řádu DN400. Byl zokruhován systém CZT v dimenzi DN250 a provedena vyměněna přípojek pro jednotlivé odběratele v dimenzi DN40 až 200. Rekonstruována byla centrální 13 MW výměníková stanice a rozvody v areálu Fakultní nemocnice Olomouc a dalších 22 stanic pára/voda na stanice voda/voda. Projekt byl podpořen z Operačního fondu životní prostředí a fondu soudržnosti. Projekt přinese roční úsporu tepla ve výši 70 TJ a snížení emisí CO minimálně o 6,1 tun, emisí SO2 minimálně o 29,5 tun, emisí CO2 minimálně o 4001 tun, emisí NOx minimálně o 18,7 tun a emisí prachu minimálně o 0,6 tun.

Fotografie projektu
Kategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

První etapa „Obnovy a ekologizace teplárny v Plané nad Lužnicí“

C-Energy Bohemia, s.r.o.

V rámci první etapy, byly nainstalovány nové plynové ko­ge­ne­rační jednotky skládající se ze čtyř plynových pístových motorů, každý o elektrickém výkonu 9,17 MW, stejného počtu spalinových kotlů (HRSG kotlů), dále byla zbudována nová horkovodní stanice a rekonstruován záložní kotel o tepelném příkonu 14,9 MWt z LTO na plyn. Stavební práce na výstavbě strojovny plynových motorů byly zahájeny v listopadu 2013 a již počátkem června 2014 byly provedeny první provozní zkoušky plynových motorů. První etapa byla celko­vě dokončena na konci září 2014, kdy proběhla úspěšně komplexní zkouška, a garanční testy potvrdily projektované parametry použitého zařízení. Plynové motory s generátory jsou umístěny v nově vybudované strojovně. Teplo získané z chlazení pláště motorů a z chlazení systému mazacího oleje motorů činí při plném zatížení motorů 4 x 5 MWt. Celko­vý dosažitelný výkon HRSG výměníku je cca 3,48 MWt. Kapacita výměníkové stanice na výrobu topné vody je cca 30 MWt. Jako topné médium slouží jednak pára z regulovaného odběru TG3 (0,3 MPa) a dále je k ohřevu topné vody využito teplo z chlazení plynových motorů. V případě vyšší potřeby tepla v horkovodním systému slouží teplo z plynových motorů jako předehřev a následně je topná voda dohřátá ve výměníkové stanici parou z regulovaného odběru turbíny TG3. Projekt „Obnovy“ je spolu­financován z unijního Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Investiční náklady na všechny související projekty jsou cca 1,3 mld. Kč. Návratnost investice je založena na významných přínosech projektu a má být zhruba deset let.

Fotografie projektu
Kategorie: Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší

Odsíření kotlů K2 až K4 v Teplárně Karviná

Veolia Energie ČR, a.s.

Cílem projektu bylo zlepšení životního prostředí na Karvinsku snížením emisí oxidů síry vypouštěných do ovzduší z kotlů K2 až K4 Teplárny Karviná minimálně o 546 tun. V rámci projektu byla za stávajícími tkaninovými filtry instalována nová polosuchá vápenná odsiřovací techno­logie s cirkulačním fluidním ložem. Technologie odsíření se vyznačuje využitím nejmodernějších techno­logií umožňujících úsporu vstupních médii, zejména elektrické energie a tlakového vzduchu díky instalaci nízkotlakého ofuku tkaninového filtru. Dodaná techno­logie odsíření nevyžaduje podpůrné systémy pro přípravu finálního aditiva účastnícího se procesu odsíření. Jako aditivum je využíváno pálené vápno (CaO), které je z autocisteren pneudopra­vou transportováno do sila. Ze sila je již bez další úpravy dopravováno do proudu spalin pod absorbér, kde je smícháno s recirkulujícím pro­duk­tem odsíření a následně v prostoru absorbéru zhašeno čtveřicí trysek, které jsou ovládány dle množství spalin z kotlů a vstupní koncentrace SO2 v nevyčištěných spalinách. Stejnou logikou je ovládáno dávkování množství aditiva a recirkulátu do absorbéru. Za absorbérem je řazen již zmíněný filtr s nízkotlakým ofukem, který zachycuje pro­duk­t z absorbéru, který následně padá do průběž­ného fluidního žlabu, odkud je opět dávkován pod absorbér, nebo odveden pneudopra­vou do sila pro­duk­tu.

Fotografie projektu
Počin roku

Využití metody EPC při modernizaci energetických zařízení města Holice

MVV Energie CZ a.s. a Město Holice

Modernizace ener­ge­tických zařízení v majetku města. Jedná se o úsporná opatření tzv. projektu EPC (Energy Performance Contracting - Energetické služby se zárukou - zaručení předpo­kládaného snížení spo­třeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice), u nichž dodavatel projektu MVV Energie CZ městu garantuje úspory. Investice městský rozpočet nezatíží, respektive ji bude splácet příštích deset let z dosažených úspor, které byly vypočteny na 29 milionů korun. Modernizací topných a osvětlovacích soustav včetně sledování a řízení vzdáleným přístupem je možné spo­třeby objektů optimalizovat potřebám a aktuálnímu stavu zařízení. Splnění garance je společným cílem obou stran po celou dobu plnění projektu. Nezanedbatelný je i ekologický přínos projektu. Celko­vá spo­třeba energie - plynu na vytápění a elektřiny pro veřejné osvětlení - klesne zhruba o třetinu.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e