Teplárenské sdružení České republiky - titulní strana
sdružení podnikatelů v teplárenství
English

Aktivity >> Projekt roku

Projet roku - logo

Nominované projekty roku 2013

Fotografie projektuOceněný projekt

Teplofikace města Ledvice

ČEZ Teplárenská, a. s.

Ekologicky čistou a spolehlivou dodávku tepla s vysokým uživatelským pohodlím; to vše má nyní většina z téměř 600 obyvatel v severočeských Ledvicích. Společnost ČEZ Teplárenská, a. s., ze Skupiny ČEZ zde napojila necelou stovku objektů na soustavu zásobování teplem. Tím bylo naplněno jedno z hlavních opatření iniciativy „Stop prach“, která si klade za cíl především zlepšení životního prostředí místních obyvatel. Hlavními aktéry iniciativy „Stop prach“ jsou obce a města ležící v blízkosti Lomu Bílina a Skupina ČEZ, respektive Severočeské doly, Elektrárna Ledvice a ČEZ Teplárenská. Záměr napojení na soustavu zásobování teplem z nedaleké elektrárny Ledvice byla městu předložena již koncem března 2010 a do konce roku byla usnesením zastupitelstva schválena. Po roční projektové přípravě byla v roce 2012 podána žádost o dotaci na Státní fond životního prostředí. Projekt nakonec získal podporu ze strukturálních fondů Evropské unie ve výši 60 % uznatelných nákladů. Vlastní stavba, jejímž dodavatelem byla společnosti Tenza, začala v říjnu 2012 a po deseti měsících byl celý projekt teplofikace zakončen tak, aby dodávky tepla mohly být zahájeny se začátkem topné sezony v září 2013.
Teplofikace Ledvic stála téměř 40 milionů korun, přičemž podíl dotace byl 18,5 milionu korun. Na systém dálkového vytápění je napojeno 100 objektů, 29 jich je městských, včetně 21 bytových domů, a připojeno bylo i 71 rodinných domů. Předpokládaná roční dodávka tepla je 10 500 GJ. Výrazně se zároveň zvýší uživatelské pohodlí napojených domácností, neboť jim odpadají starosti s nákupem, manipulací a ukládáním uhlí či palivového dřeva a také s likvidací popela.
Jak celá soustava funguje? Z nedaleké Elektrárny Ledvice byl vyveden tepelný napáječ do obce. Zde se napáječ rozděluje do uličních větví a dále jsou domovními přípojkami připojeny všechny objekty -  domy v Ledvicích. V každém připojeném domě je umístěna kompaktní objektová předávací stanice tepla a z ní napojen vnitřní topný systém. Tím dochází k nahrazení stávajících neekologických individuálních způsobů vytápění. V řeči čísel to znamená odstranění 7,6 tuny emisí tuhých znečišťujících látek proti navýšení o méně než 100 kg na straně elektrárny. Vzhledem k tomu, že nový horkovod nahradil většinou lokální vytápění domácností uhlím, dochází k výraznému snížení emisí SO2 o 7,6 t/rok, CO o 35,2 t/rok a zejména CO2 o 363 t/rok.

Fotografie projektuOceněný projekt

Zelená energie pro Mariánské Lázně

Dalkia Česká republika, a. s.

V prosinci roku 2013 byl v areálu mariánskolázeňské teplárny uveden do provozu nový biozdroj pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie. V rámci tohoto biozdroje byl instalován kotel spalující biomasu (9,3 MWt) a protitlaká turbína (1 MWe). Tento zdroj dodává tepelnou energii do sítí dálkového vytápění, které v lázeňském městě zásobují teplem 3 300 domácností, jež se na odběru tepla podílejí ze 40 %, a řadu lázeňských objektů (60 % dodávky). Městskou teplárnu má od roku 2008 pronajatou a provozuje ji společnost Dalkia Mariánské Lázně. Ta díky změně paliva mohla již v roce 2014 postupně od ledna a března dvakrát snížit cenu, celkem o více než 5 %.
Dalkia Mariánské Lázně hledala způsob, jak snížit cenu tepla. Vzhledem ke konfiguraci sítě -  rozdíl přes 100 výškových metrů -  i charakteru lázeňských odběrů, které potřebují páru, byla i nadále shledána parovodní soustava jako smysluplné řešení. K výše uvedenému snížení ceny tepla tedy pomohlo získání levnějšího paliva. Původní kotle teplárny, dodávající páru do sítí dálkového vytápění, používaly jako palivo zemní plyn, těžký i lehký topný olej. Tento drahý palivový mix nahradila biomasa z místních zdrojů. Nově se nyní v teplárně spaluje zbytkové dřevo z těžby mimo jiné z nedalekého Slavkovského lesa. Počítá se s roční spotřebou 32 000 tun biomasy. Ročně se tímto eliminuje produkce až 17 000 tun CO2. Toto řešení je dostatečně šetrné k lázeňskému prostředí a současně již nemusí být dováženo palivo ze vzdálených oblastí. Zvolené technické řešení je doplněno efektivním využitím biomasy při kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Společnost Dalkia Mariánské Lázně, která se stala členem skupiny Dalkia v České republice v polovině roku 2008, je výrobcem a dodavatelem tepla pro domácnosti a řadu klientů z lázeňského, zdravotnického a hotelového sektoru ve městě Mariánské Lázně. V Mariánských Lázních provozuje primární i sekundární rozvody a stará se tak o celý tepelný systém od výroby až po distribuci tepelné energie koncovým uživatelům. Vedle výroby a distribuce tepla se zabývá rovněž výrobou elektrické energie v kogeneračním cyklu.

Fotografie projektuOceněný projekt

Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu

Teplárna České Budějovice, a. s.

Dlouhodobá koncepce provozu a rozvoje sítí zásobování teplem Teplárny České Budějovice, a.s., zpracovaná v letech 2012 a 2013, přímo navazuje na schválenou Koncepci podnikatelské činnosti Teplárny České Budějovice, a.s. a vhodně jí rozvíjí v oblasti distribuce tepelné energie k zákazníkům. Hlavním cílem této dlouhodobé koncepce je, v souladu s přijatou Směrnicí Evropského parlamentu a rady, snižování vlastních ztrát, zvýšit efektivitu a, účinnost a snížit náklady na vlastní distribuci. Soustav zásobování teplem v Českých Budějovicích, vzhledem ke svému stáří, poklesu odběrů a změně jejich charakteru, na které byla původně projektována, již přestává splňovat kritéria energetické účinnosti a efektivity. Teplárna si proto nechala zpracovat komplexní audit všech primárních sítí parovodů i horkovodů.
Prvním realizovaným záměrem nové koncepce byla I. etapa přestavby parovodní sítě na horkovodní v oblasti Pražského předměstí s navázáním na horkovodní síť na levém břehu řeky Vltavy, realizované v letech 2006 a 2007.
Původní téměř dvoukilometrový parovod byl nahrazen horkovodem z předizolovaného potrubí z centrální předávací stanice na sídlišti Vltava až do výměníkové stanice Klostermannova na sídlišti Pražské předměstí. Z parního na horkovodní provoz byla převedena jižní část sídliště a technologické zařízení stanic bylo rekonstruováno a modernizováno.
Páteřní trasa horkovodu v dimenzi 2 x DN 300 je nově vedena protlakem pod frekventovanou čtyřproudou levobřežní komunikací a překonává řeku Vltavu po rekonstruované technologické lávce. Ta byla preventivně zvednuta o 1,2 metru pro zachování bezpečného a spolehlivého provozu horkovodu v případě možných povodní.
Na horkovodní systém budějovické teplárny bylo přepojeno 2802 bytů, které teplem zásobuje 6 výměníkových stanic o celkovém výkonu 21,84 MW. Na celkové náklady 73,3 milionu Kč bez DPH získala budějovická teplárna z Operačního fondu životní prostředí a Fondu soudržnosti EU dotaci v maximální možné výši 60 % z uznatelných nákladů, tedy celkem 23 milionů Kč. Výměna 2 kilometrů horkovodního vedení a technologického zařízení šesti výměníkových stanic přinese roční úsporu 31 159 GJ a snížení emisí SO2 o 21,3 tuny, emisí NOx o 7,8 tuny, emisí CO2 o 4,3 tuny a emisí prachu o 0,5 tuny, což je o 91,3 %.

Fotografie projektu

Připojení Nemocnice Přerov na soustavu zásobování teplem

Dalkia Česká republika, a. s.

Společnost Dalkia Česká republika a Nemocnice Přerov podepsaly dlouhodobou smlouvu na dodávky tepelné energie. Podpisem smlouvy se Dalkia zavázala dodávat Nemocnici Přerov teplo v objemu 28 000 GJ ročně. Nemocnice Přerov disponuje 24 odděleními a pacienti mohou využít služeb 15 ambulancí. Olomoucký kraj nemocnici pronajal společnosti Středomoravská nemocniční, která je členem holdingu AGEL, sdružujícího jedenáct nemocnic a několik dalších zdravotnických zařízení. Společnost Dalkia Česká republika spolupracovala s Nemocnicí Přerov do roku 1998, kdy jí dodávala teplo prostřednictvím sítě dálkového vytápění. Nemocnice poté přešla na vlastní plynové zdroje. S koncem jejich životnosti se nemocnice rozhodovala, zda je obnovit nebo se zpět připojit na síť dálkového vytápění v Přerově. Výhodnější byla varianta opětovného připojení. Dalkia Česká republika obnovila spolupráci s nemocnicí, které garantuje i rekonstrukci parovodní přípojky, jež v budoucnu umožní dodávat teplo do nemocnice i ve formě horké vody.

Fotografie projektu

Připojení Obchodního centra Šantovka v Olomouci na teplárnu

Dalkia Česká republika, a. s.

Společnost Dalkia Česká republika zajišťuje nově tepelný komfort největšího obchodního centra v Olomouckém kraji - Galerie Šantovka, která otevřela své brány veřejnosti na podzim 2013. Galerie Šantovka, navržená londýnskou architektonickou kanceláří Benoy, vznikla v těsné blízkosti historického centra města Olomouce v prostoru bývalé továrny Milo. Na ploše o rozloze 11 hektarů vznikne vedle obchodního centra i bytový komplex a komplex budov s komerčním a administrativním využitím. Vzhledem k tomu, že se Galerie Šantovka nachází mezi centrem města Olomouce a hlavní dopravní tepnou, byla by další emisní zátěž velmi špatným řešením s dopadem na celkovou kvalitu ovzduší ve městě. V tomto ohledu byla síť dálkového vytápění tím nejlepším řešením. Společnost Dalkia Česká republika podepsala s Galerií Šantovka dlouhodobou smlouvu na dodávku tepla. Za tímto účelem Dalkia vybudovala horkovodní přípojku -  přivaděč a centrální předávací stanici. V první etapě se jedná o prodej tepla v objemu 18 500 GJ ročně, což odpovídá odběru téměř 500 domácností. Po dokončení celého projektu se předpokládá v lokalitě roční dodávka 60 000 GJ, což odpovídá odběru 2 000 bytů.

Fotografie projektu

Rozšíření výroby tepla z biomasy v Hlinsku

Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r. o.

Teplárenská společnost Hlinsko (TSH) prošla v posledních letech výraznou změnou v používání paliv. TSH zásobuje teplem 1500 domácností (třetině z nich dodává i teplou vodu) a další nebytové prostory na sídlišti. V poslední době se podíl domácností, které na sídlišti začínají využívat teplo z teplárny nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody, zvyšuje. Výroba tepla probíhá v centrální kotelně a pro distribuci je využito 11 km primárních a sekundárních rozvodů. V roce 2001 byla původně uhelná kotelna plynofikována instalací plynových kotlů o celkovém výkonu 8,87 MWt. Na skokový růst ceny plynu v roce 2008 meziročně o téměř 30 %, reagovala TSH investicí do kotle spalujícího dřevní štěpku. V roce 2009 byl zprovozněn parní kotel o výkonu 2,1 MWt na spalování čisté dřevní štěpky, který se na výrobě dodávaného tepla podílel celou polovinou. Díky tomu byla v následujících 2 letech citelně snížena cena tepla. Další impulz pro rozšíření výroby tepla z biomasy nastal po opětovném skokovém zdražení plynu v roce 2011. Tehdy si dala TSH za cíl vybudovat zdroj, který bude z biomasy vyrábět 95 % tepla z biomasy. V roce 2013 byl tento cíl splněn. Došlo k instalaci nového teplovodního kotle na spalování čisté dřevní štěpky, typ Vesko B o výkonu 2 MWt. Nemalou finanční investicí bez dotace, stejně jako při instalaci prvního kotle na biomasu v roce 2009, dosáhla TSH stabilizace ceny tepla a je nezávislá na dodávkách plynu. Roční dodávka tepla z biokotelny se pohybuje kolem 37 000 GJ. V jednání je připojení místního krytého bazénu, který by zvýšil odběr tepla o další 3 000 GJ.

Fotografie projektu

Rekonstrukce rozvodů a výměníku v areálu teplárny

Teplárna Písek, a. s.

V areálu písecké teplárny proběhla komplexní rekonstrukce vytápění, která si vyžádala náklady bezmála 1,7 milionu korun. Prvních úspor nákladů teplárna dosáhla už tím, že část prací byla provedena vlastními pracovníky. Při rekonstrukci byl nahrazen výměník pro vytápění areálu teplárny, který pocházel z roku 1986 a byl umístěn v samostatné budově, jež zabírala plochu 15,5 x 11,6 metru. Výměník nahradila komplexní předávací stanice o půdorysu 3 x 4 metry, která byla umístěna přímo v kotelně, a budova původního výměníku bude využita jako sklad.
Klasický čtyřtrubkový a dvoutrubkový sekundární rozvod v tepelných neprůlezných kanálech v areálu teplárny byl nahrazen novým rozvodem z předizolovaného potrubí. Veškeré stávající parní rozvody pro vytápění uvnitř areálu tak byly zrušeny. Nahrazena byla i podstatná části 4 trubkových rozvodů. Délka původního potrubí 1428 m se zkrátila na 867 metrů horkovodních rozvodů, tedy o 561 metrů (o 39 %). Plocha původního potrubí 442 m2 se snížila na 164 m2, tedy o 278 m2 (o 63 %). To v konečném efektu přineslo snížení tepelných ztrát na části rozvodů z 1539 GJ na 296 GJ, tedy o neuvěřitelných 1243 GJ (o 80 %). Stavba venkovních rozvodů (severní větve) byla rozdělena na dvě etapy. Jižní větev, která zahrnuje vytápění výrobního bloku, byla součástí první etapy. Nové venkovní rozvody využívají trasy původních kanálových rozvodů, vývod větve Sever z objektu kotelny respektuje záměr budoucí výstavby kotle na štěpku podle předané situace pro jeho výstavbu.
Zároveň bylo využito odpadní teplo z redukčních stanic kotelny pro předehřev teplé vody jednoduchým technickým zařízením teplovzdušné soupravy „Sahara“, přes kterou je proháněn horký vzduch v prostoru redukčních stanic. Ten předává teplo pitné vodě z vodovodního rozvodu, tato ohřívaná voda se soustřeďuje v zásobní nerez nádrži o objemu 1000 litrů a cirkulační čerpadlo čerpá tuto vodu opakovaně přes teplovzdušnou soupravu, dokud není přepuštěna do sekce teplé vody na instalované kompaktní předávací stanici. Teplá voda se předehřeje na teplotu od 42 °C až do 52 °C. V předávací stanici se pak už pouze dohřívá na teplotu 55 °C. Použitá teplovzdušná souprava je o 90 % levnější než tepelné čerpadlo, které by odvádělo stejnou práci. Navíc má použitá souprava jednodušší a tedy i levnější provoz a údržbu.

Fotografie projektu

Rekonstrukce kotle ve Strakonicích s možností spalovat biomasu

Teplárna Strakonice, a. s.

Rekonstrukce kotle K2, prvního ze dvou hlavních teplárenských kotlů, které byly uvedeny do provozu už v roce 1954, začala ve strakonické teplárně na jaře 2011. Oba kotle K1 i K2 byly určené pro spalování tříděného mosteckého uhlí, jehož dodávka měla skončit v roce 2013, proto bylo potřeba situaci řešit. Rekonstrukce kotlů je největší investiční akcí v šedesátitileté historii výroby tepla a elektřiny ve Strakonicích i v novodobé dvacetileté historii Teplárny Strakonice a.s. Oba kotle budou moci spalovat jak mosteckou směs, tak i biomasu.
Po demontáži kotle K2 došlo k jeho postupné modernizaci, která přináší na jedné straně vyšší výkon kotle a na druhé menší spotřebu paliva i nižší ekologickou zátěž. Rekonstrukce kotlů K1 a K2 s využitím prvků fluidní techniky umožní Teplárně Strakonice spalovat hnědé uhlí (mosteckou směs) a biomasu v poměru 60/40 tepelného výkonu kotle. Zároveň umožní snížit emise SO2 přímo v kotli o 65 % pomocí dávkování vápence do fluidní vrstvy.
Použitý systém fluidního spalování kombinuje výhody stacionárního (bublajícího) fluidního lože a cirkulačního fluidního lože. Unikátnost řešení topeniště spočívá v tom, že je tvořeno dvěma fluidními loži -  hlavním ložem hlubokým 300 mm, ve kterém probíhá spalování, a dohořívacím ložem o hloubce 1500 mm, v němž jsou ponořeny chladiče odebírající teplo z fluidní vrstvy. Hladiny obou fluidních vrstev jsou na stejné úrovni, vzájemně odděleny přepadem. Parametry nového kotle K2: výkon 27,4 MWt (max. 30,5 / min. 13,7 MWt); teplota páry 465 °C; minimální účinnost kotle 91 %. Zároveň se připravuje odstavení kotle K1, na kterém proběhne stejná rekonstrukce a do plného provozu by měl být uveden v roce 2015.
Celkové náklady na komplexní rekonstrukci obou hlavních teplárenských kotlů byly vyčísleny na 476 miliónů korun. Na projekt získala Teplárna Strakonice dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 172 milionů korun, většinu nákladů bude hradit z úvěrového rámce u České spořitelny, který je otevřen na částku do 300 milionů korun. Pro obyvatele města by se pak cena tepla měla ročně zvyšovat o pět až sedm procent, aby teplárna mohla do roku 2022 úvěr uhradit. Teplárna tímto projektem vyřešila nejen končící smlouvu na dodávku uhlí, ale v předstihu i přechod na přísnější ekologické limity po roce 2016.

Fotografie projektu

Přechod centra Brna z parovodů na efektivnější horkovody

Teplárny Brno, a. s.:

Přepojení dalších 55 bytových domů s 2000 domácnostmi v centru Brna z parovodů na horkovodní rozvody je IV. etapou největší investiční akce městské akciové společnosti Teplárny Brno. Investice do rekonstrukce parovodů byla v roce 2013 celkem 128 milionů korun a bylo při ní nahrazeno horkovodními rozvody 4,5 kilometru starých parovodů.
Do komplexní přestavby parovodní sítě se mohly Teplárny Brno pustit teprve po vybudování dostatečného množství podzemních kolektorů v centru města, aby náklady na výměnu potrubí dosáhly rozumné výše. Kompletní realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní je v Brně naplánována do roku 2019. Celková délka nových horkovodních sítí by měla dosáhnout téměř 18 kilometrů a na tyto efektivnější rozvody bude napojeno více než 250 výměníkových stanic. Plánované náklady přechodu na horkovody se včetně investic na straně odběratelů blíží 1 miliardě korun.
Hlavním cílem přestavby je zásadní snížení tepelných ztrát v potrubních rozvodech a odstranění potíží s vracením kondenzátu. Snížením ztrát a provozních nákladů by měly ušetřit Teplárny Brno, a.s., respektive jejich odběratelé až 100 milionů korun ročně. Odběratelé získají také další úspory na straně výměníkových stanic a zvýšení komfortu dodávky tepelné energie. K instalaci horkovodních rozvodů jsou v maximální možné míře využívány stávající i nově vybudované kolektory, v nichž jsou uloženy i další inženýrské sítě. Ceny tepla se po rekonstrukci nezmění, ale díky úsporám ve spotřebě tepla odběratelé ušetří až 15 % na výdajích za vytápění a ohřev vody.
První etapy přestavby parních rozvodů tepla v historickém jádru města Brna a v lokalitě Tábor proběhly v letech 2010 a 2011. V centru města byly vybudovány 4 km nových horkovodních rozvodů a na ně napojeno 79 výměníkových stanic při investici 80 milionů korun. V roce 2012 proběhla další etapa s náklady 63 milionů korun. Z provozu paroplynové elektrárny Červený mlýn byla na horkou vodu napojena oblast Tábor, kde bylo přepojeno na horkovody 17 odběrných míst. Historické jádro je napájeno horkou vodou z teplárny Špitálka, na kterou bylo přepojeno 19 odběrných míst. Položeny byly další 3 km nových horkovodů. Velká část prací v historickém centru města zůstává občanům Brna skryta, protože probíhá v sekundárních podzemních kolektorech.

Fotografie projektu

Rozvoj soustavy zásobování teplem v Tišnově

TEPLO T s.r.o., Tišnov

Soustava centrálního zásobování teplem v Tišnově se každoročně, zejména v lokalitě sídliště Hony za Kukýrnou, rozvíjí. Díky aktivitám místního developera jsou zde dokončovány bytové domy, které jsou napojovány na nově budovanou síť teplovodních rozvodů. I když jsou starší bytové domy v Tišnově zateplovány, což přináší nemalé úspory tepla, revize výkonu soustavy ukázala, že je nutné doplnit ji zdrojem o výkonu bezmála 1 MWt. Proto společnost TEPLO T připravila projekt, který byl v rámci OPPI programu Ekoenergie III zaregistrován u agentury Czechinvest pod názvem „Úspory tepla v CZT II“.
Původně měla být rozšířena stávající kotelna K30 a dostavba zdroje na uvedené kotelně měla pokrýt nejen další výstavbu bytových domů na sídlišti, ale měla být i náhradou za dožité zdroje tepla v městských penzionech. Z environmentálních důvodů nakonec nebylo možné kotelnu rozšířit. Proto byla pro výstavbu nové kotelny a umístění kogeneračních jednotek vyhledána alternativní vhodná lokalita na okraji výše uvedeného sídliště bytových a rodinných domů, kde bude po dokončení bytové výstavby připojeno celkem 450 bytových jednotek. Kogenerační zdroj s jednotkami TEDOM Micro T 30 a především Quanto D 770 (800 kWe+980 kWt), včetně šesti akumulačních nádrží, každá s objemem 35 m3 (celkem 210 m3), přispívá k efektivnějšímu využití soustavy, na níž je nový kogenerační zdroj napojen. Přínosem je další úspora primárního paliva a snížení emisí CO2 o dalších 2000 tun ročně. Nový zdroj by měl ročně do propojené sítě dodat 6000 GJ a vyrobí přitom i 2 GWh elektřiny (roční spotřeba 770 domácností). Celkové náklady na projekt byly 27 milionů, z toho 11,4 milionu pokryla dotace z programu OPPI Ekoenergie III. V Tišnově byla instalována jubilejní 3000. kogenerační jednotka společnosti TEDOM. Dodavatelem stavby a vybavení nové kotelny byla společnost Trasko z Vyškova. S kogeneračními jednotkami má už TEPLO T Tišnov dobré zkušenosti. V dubnu 2011 v areálu kotelny v ulici Horova v rámci projektu „Úspora tepla v soustavě CZT v Tišnově -  Rekonstrukce kotelny K 07“ spustili první dva motory. Projekt přinesl snížení ceny tepla, snížení emisí oxidu uhličitého a úsporu primární energie. Celá soustava zásobování teplem v Tišnově by měla ročně dodávat kolem 50 000 GJ tepla a v kogeneraci vyprodukovat 3,5 GWh elektrické energie.

Fotografie projektu

Připojení Centra Pivovar na soustavu zásobování teplem

TERMO Děčín a. s. (člen skupiny MVV Energie CZ)

Významného úspěchu v rozšiřování soustavy zásobování teplem se podařilo dosáhnout v Děčíně. K soustavě bylo připojeno nové obchodní centrum, které vzniká v historických budovách místního pivovaru. Připojení Centra Pivovar bylo realizováno v investičním nákladu 1,7 milionu Kč. Z páteřního primárního rozvodu CZT Želenice byla vybudována 74 m dlouhá přípojka velikosti DN 150. Objektová předávací stanice o výkonu 2,1 MWt bude dodávat tepelnou energii pro vytápění a vzduchotechniku v areálu obchodního centra. V Centru Pivovar může být celková vytápěná plocha až 23 tisíc m2. Nové připojení má vliv na stabilizaci ceny tepla v Děčíně, přesněji řečeno v cenové lokalitě CZT Děčín (cenová lokalita potrubně nepropojených CZT), a to zejména vlivem na relativní podíl stálých nákladů v ceně tepla. Toto velké připojení kompenzuje odpojení několika bytových domů. Plánovaná dodávka roční dodávka tepla by se měla pohybovat kolem 7000 GJ.
Centrum Pivovar Děčín je zasazen do areálu místního starobylého pivovaru v části Děčína nazývané Podmokly. Unikátní multifunkční centrum vzniká spojením historických budov pivovaru s novými prvky architektury. Centrum Pivovar Děčín svou velikostí, uceleností, blízkostí centra města a dopravní dostupností tohoto původního poměrně rozsáhlého komplexu vytváří ideální podmínky pro vybudování centra s jedinečným rázem. Jedná se o 150 let starou budovu, chráněnou historickou památku, jejímž vlastníkem je od roku 2007 společnost Centrum Pivovar, a.s. Původní objekt je zrekonstruován a citlivě doplněn o nové prvky moderní architektury, přičemž se zohledňuje i zachování původních fragmentů jako pivovarské brány z roku 1905, obou pivovarských komínů a velkorysých kleneb.

Fotografie projektuPočin roku

Dodávka chladu pro Důl Karviná

Dalkia Industry CZ

Společnost Dalkia Industry CZ od dubna 2013 dodává těžební společnosti OKD chlad pro její závod ČSA Dolu Karviná, včetně doplňování ekologického chladiva. Dodávky chladu prostřednictvím centrální důlní klimatizace jsou nezbytné pro zlepšení mikroklimatických podmínek v dole, bez níž by nebylo možné dobývat uhlí z hloubky až 1 300 metrů. Pro výrobu chladu bylo v první etapě instalováno zařízení o výkonu 10 MW, což lze přirovnat k příkonu více než 32 000 moderních ledniček o objemu 250 litrů s mrazákem. Výkon bude možné navýšit až na 13 MW chladu. Zařízení ochlazuje vodu na teplotu 2,4 °C, která je poté dopravována pod zem do hloubky více než 1 000 metrů. V podzemí si tuto chladnou vodu společnost OKD rozvádí sama.
Zařízení pro výrobu chladu, které bylo vybudováno v rekordně krátkém čase, je umístěno v budově kompresorové stanice Dolu Karviná, lokality ČSA a jeho základ tvoří tři chladicí jednotky s nezbytným příslušenstvím. Chladicí jednotky využívají v zimní období možnosti tzv. „free coolingu“ v uzavřeném systému, jenž je naplněn nemrznoucí směsí a je tvořen suchými chladiči a deskovým výměníkem.
„Free cooling“ (volné chlazení) je využívání nízkých venkovních teplot pro výrobu chladu (chladící vody) v chladných obdobích bez nutnosti používání kompresorového chlazení. Dalkia Industry CZ zajišťuje pro těžbu a úpravu uhlí v dolech OKD také výrobu, dodávku a distribuci elektrické energie, tepla, teplé vody a stlačeného vzduchu.

R
e
g
i
s
t
r
a
c
e