Aktivity >> Projekt roku

Oceněný projekt

Snížení emisí NO_x a SO₂ v Elektrárně Třebovice

Dalkia Česká republika

Dalkia Česká republika a Statutární město Ostrava jsou dlouhodobými partnery. Hledaly proto společně cestu, jak dále snížit ekologickou zátěž ve městě. V  rámci vzájemné dohody uzavřené v prosinci 2008 se Dalkia Česká republika zavázala snížit emise na Ostravsku a v rekordně krátkém čase 21 měsíců se jí podařilo realizovat ekologický projekt odsíření a denitrifikace v Elektrárně Třebovice. Díky tomuto projektu jsou emise SO₂ a NO_x z této ostravské elektrárny od roku 2010 o 10 % nižší, než bylo pro tento zdroj stanoveno v příslušné le­gis­la­tivě. Roční snížení o 407,1 tun v případě SO₂ a o 358,7 tun u NO_x odpovídá bezemisní výrobě elektřiny pro 46 000 domácností a tepla pro 11 000 domácností. Na kotlích K13 a K14 bylo od března do září 2010 instalováno zařízení na snížení vypouštěných emisí NO_x dávkováním speciálního roztoku do spalovacích komor kotlů a emisí SO₂ dávkováním jemně mleté sody bikarbony, která je zastřikována do spalin na výstupu z kotle. U odsíření se jedná o metodu, která byla v České republice poprvé použita na kotlích spalujících černé uhlí. Dále byl pro kotle K12, K13 a K14 realizován suchý odběr popelovin. Celko­vá investice přesáhla 170 milionů korun.

Oceněný projekt

COGEN - rozšíření kombinované výroby elektřiny a tepla

MVV Energie CZ a.s.

Projekt COGEN se zaměřil na rozšíření kombinované výroby elektrické a tepelné energie ve skupině MVV Energie CZ. Projekt představuje instalaci ko­ge­ne­račních jednotek na bázi plynových motorů u čtyř dceřiných společností celkem v sedmi lokalitách, tedy pěti městech skupiny MVV Energie CZ. Součástí projektu COGEN bylo také vybudování 1,5 km nového moderního horkovodu a sítě zásobování teplem z výtopny Hillova na sídliště Kateřinky-Východ v Opavě. Na sídlišti je tak nyní odstaveno pět plynových blokových kotelen, které zde zůstávají jako záložní a špičkovací zdroje. V  Lounech se v původně mazutové výtopně podařilo díky projektu COGEN zcela omezit spo­třebu topných olejů v letních měsících, kdy je výroba zajištěna spalováním zemního plynu a došlo také k propojení soustav d­vou kotelen. Investice Projektu COGEN za zhruba 350 milionů korun zahrnuje celkem 9 ko­ge­ne­račních jednotek, 7 akumulačních nádrží (od 130 do 850 m³ o celko­vém obejmu 3040 m³) a 6 trafostanic v 5 městech České republiky. Kromě již zmíněné Opavy a Loun, byly nové ko­ge­ne­rační jednotky o výkonech 0,4 až 2 MW instalovány také ve Studénce, v Jílovém a v Děčíně (v části Boletice). Celko­vý instalovaný výkon 9 jednotek je 29 MW (13,5 MW na elektřinu a 15,5 MW na teplo).

Oceněný projekt

Vyvedení tepla z ČEZ - Elektrárny Dětmarovice a nová soustava zásobování teplem města Bohumín

Skupina ČEZ a město Bohumín

Společnost ČEZ, a. s., společně s Elektrárnou Dětmarovice vyhrály výběrové řízení, které vyhlásilo město Bohumín. To potřebovalo zajistit co nejvýhodnější dodávky tepla pro vytápění a ohřev vody. Podle koncesní smlouvy bude ČEZ po dobu nejméně 20 let zajišťovat dodávky tepla pro město a financovat veškeré investice potřebné k rekonstrukci a vybudování nové soustavy zásobování teplem ve městě. Více jak půl miliardové náklady proto městský rozpočet vůbec nezatíží. Dodávku tepla umožnila volná kapacita elektrárny. Vypočtený maximální přenášený výkon nového napáječe 54 MW_t postačí pro zásobování Bohumína teplem. V  rámci projektu proběhly úpravy v elektrárně, byl vybudován 8 km dlouhý napáječ do Bohumína a položeno 13,5 km teplovodních rozvodů po městě. Celkem 71 kotelen bylo přestavěno na 80 výměníkových stanic. Projekt je realizován v rámci Skupiny ČEZ společnostmi ČEZ, a.s. a ČEZ Teplárenská, a.s. Již dnes je napojeno na centrální topení 4 500 bytů. Kromě školních, kulturních a jiných městských zařízení bude takto vytápěno do budoucna více než 5 300 domácností a celá řada výrobních i nevýrobních komerčních objektů. Letošní předpo­kládaná dodávka 150 TJ tepla by se měla do šesti let zdvojnásobit až na 300 TJ .

Oceněný projekt

Nový zdroj a rekonstrukce soustavy zásobování teplem ve městě Žatec

TENZA, a.s., Žatecká teplárenská, a.s.

V polovině roku 2009 začal rozsáhlý projekt realizace rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci za 308 miliónů korun. Za patnáct měsíců byla v areálu stávající uhelné výtopny Perč vybudována nová kotelna na biomasu s instalovaným tepelným výkonem 10 MW_t a nominálním elektrickým výkonem 1,8 MW_e vyráběných v největší instalované jednotce na spalování biomasy s organickým Rankinovým cyklem (ORC) v České republice. Současně proběhla rekonstrukce páteřního nadzemního horkovodu v délce 1,5 kilometru za stejně dlouhé podzemní předizolované potrubí, které přivádí vyrobené teplo z Perče do Žatce. Tím došlo k výraznému snížení ztrát v distribuci tepla. Významným přínosem realizace celého projektu je částečná náhrada zdrojů spalování klasického uhelného paliva s vysokým obsahem síry. V  oblasti výroby tepla do výkonu 15 MW_t a výroby elektrické energie do výkonu 8 MW_e v ko­ge­ne­račním zdroji ORC s využitím tepla spalin z obnovitelných zdrojů paliva, se jedná o nejmodernější technologii, která optimalizuje podmínky prů­my­slového využití s požadavky na ekologii provozu. Svým výkonem je jednotka ORC největší v České republice a patří k pětici největších jednotek v Evropě.

Provoz tepelného hospodářství Městská část Praha 16 - Radotín

Dalkia Česká republika

Se zánikem městské organizace spravující tepelné hos­po­dářství hledala městská část Praha 16 -  Radotín rychle jeho nového provozovatele. Ve vyhlášeném výběrovém řízení zvítězila Dalkia Česká republika, která nabídla nejlepší technický a obchodní model, kdy zůstala cena tepla pro konečné odběratele zachována. Navíc bude Dalkia Česká republika radnici platit nájemné, z něhož budou hrazeny opravy kotelen, výměníkových stanic i distribuční sítě. Od prosince 2009 Dalkia Česká republika v Radotíně provozuje šest výměníkových stanic a v lednu 2010 byla smlouva rozšířena na provozování dalších sedmi plynových kotelen. Dalkia Česká republika dodává v této pražské městské části teplo v objemu 22 TJ ročně pro 350 bytů, polikliniku, školy, dva domy s pečovatelskou službou, sportovní a víceúčelo­vou halu a místní radnici.

Teplo a chlad pro obchodní centrum Avion Sever a Jih

Dalkia Česká republika

Začátkem roku 2010 byla zahájena výstavba nových objektů pro komerční využití v severní a jižní oblasti areálu Avion Shopping Park v Ostravě. Budovy jsou napojeny na horkovody Dalkie Česká republika, které jsou využívány k dodávce tepla a výrobě chladu absorpční metodu. Společnost IKEA v rámci společného projektu vybudovala na vlastní náklady dvě předávací stanice a technologii absorpčního chlazení, Dalkia Česká republika provozuje systém absorpce. S  obchodním partnerem byly podepsány dlouhodobé smlouvy o dodávkách médií. Dodávky tepla byly zahájeny v únoru 2011. Projekt navazuje na více než deseti­letou úspěšnou spolupráci se společností IKEA a představuje další vý­znam­nou referenci pro Dalkii Česká republika. Je příkladem systematického individuálního přístupu k zákazníkovi. Celko­vá plocha komerčního areálu Avion Sever a Jih zásobovaného teplem a chladem ze soustavy Dalkia Česká republika je 40 000 m². Celko­vá nová roční dodávka tepla prostřednictvím dalších d­vou výměníků 3,3 MW_t a 700 kW_t se pohybuje kolem 19 500 GJ. Roční navýšení dodávek chladu pro komerční centrum bude díky dvěma novým absorpčním jednotkám o výkonech 1,3 MW_ch a 1,95 MW_ch kolem 2750 MWh.

10 let činnosti Nadačního fondu Dalkia Česká republika

Dalkia Česká republika

Nadační fond Dalkia Česká republika, který pomáhá snižovat nezaměstnanost, v roce 2010 oslavil 10. výročí své činnosti. Tato v České republice unikátní a velmi úspěšná aktivita již od svého vzniku v roce 2000 pomohla vytvořit zhruba 1 500 dlouhodobých pracovních míst prostřednictvím více než 800 projektů. Nadační fond Dalkia Česká republika pomáhá žadatelům, kteří mají zajímavý podnikatelský záměr, ale schází jim finanční prostředky na jeho realizaci. Pomoc Fondu se zaměřuje zejména na začínající drobné podnikatele, kteří chtějí uskutečnit projekty v oblasti služeb či výrob s veřejně prospěšným charakterem, a zvláštní pozornost věnuje zdravotně znevýhodněným občanům -  pro ně již bylo vytvořeno více než 200 nových pracovních míst. Nadační fond působí v Moravsko­slezském, Olomouckém a Karlovarském kraji a jeho důležitými pomocníky jsou zaměstnanci skupiny Dalkia Česká republika, kteří ve svém volném čase působí jako kmotři jednotlivých projektů.

Nová skládka a vykládka paliva v Kolíně

Dalkia Kolín

Dalkia Kolín v roce 2010 vložila značné prostředky do modernizace a ekologizace svých zařízení. S cílem eliminovat emise uhelného prachu a hluku ze skladování uhlí do okolí Dalkia Kolín investovala více než 100 milionů korun do vybudování nového skladu a vykládky paliva. Kolínská elektrárna leží totiž nedaleko centra v bytové zástavbě. Namísto původní vykládky postavila Dalkia Kolín no­vou, zcela zakrytou gravitační vykládku a původní venkovní skládku hnědého uhlí nahradila skládka paliva v zcela uzavřených silech. Tato moderní a ekologická zařízení ulehčí životnímu prostředí v Kolíně a přispějí ke zkvalitnění života jeho obyvatel. Díky nové kryté skládce a vykládce došlo například k výraznému snížení hluku provozu až o 5 dB. Dalkia Kolín tak plní přísné limity, které jsou pro denní dobu stanoveny na 50 dB a pro noční dobu na 40 dB . Významný přínos ke snížení prašnosti má uzavřená skládka paliva. Za jeden den mohou v kolínské elektrárně vyložit a uložit 1050 až 1200 tun uhlí. Kapacita krytého skladu je 2600 tun, což představuje objem 3250 m³ uhlí.

Nový image komína teplárny v Kolíně

Dalkia Kolín

Změnou viditelnou na první pohled je nový nátěr komína, který od září 2010 zdobí barevní motýli. Originální vzhled kolínské dominanty je výsledkem projektu, který Dalkia Kolín vyhlásila pro žáky místních základních škol a jehož cílem bylo navrhnout a vybrat motiv pro nejvyšší cihlový komín ve střední Evropě, který je dominantou města okolí. Děti vytvořily více než 400 návrhů a dvacet nejlepších následně vybrali v anketě obyvatelé Kolína. Možnosti ovlivnit svým hlasem vzhled města využilo přes 600 občanů. Výběrové komisi se nakonec nejvíce líbil nápad žákyně Denisy Skohoutilové ze 6. třídy Základní školy Mnichovická. Nový vzhled komína je i vítaným zpestřením pro tisíce cestujících. Komín s elektrárnou stojí totiž nedaleko naší nejfrekventovanější železniční tratě z Par­du­bic do Prahy.

Přepojení plynových kotelen na soustavu zásobování teplem v Litoměřicích

Energie Holding a.s.

Společnost Energie Holding a.s., která patří do skupiny MVV Energie CZ a.s., připojila na svoji soustavu zásobování teplem další lokalitu - sídliště Cihelna v Litoměřicích s roční spo­třebou 20 TJ tepla. Dokáže tak ještě lépe využívat stávajícího uhelného zdroje tepla. Místní dodavatel se rozhodoval, jak dále zajistit dodávky tepla v lokalitě, kde dožívaly lokální plynové kotelny. Jako nejvýhodnější vy­hod­no­til nabídku společnosti Energie Holding a.s., která již v Litoměřicích provozuje uhelný zdroj a soustavu zásobování teplem. Původní lokální plynové kotelny byly odstaveny a převedeny jako nouzová záloha pro celou soustavu. Konečným odběratelům se realizace tohoto projektu eko­nomicky velmi vyplatila, jelikož konečná cena tepla se pro ně snížila až o 200 Kč/GJ. Domácnostem s průměrnou spo­třebou 30 GJ projekt přináší roční úsporu nákladů na vytápění až 6 000 korun. Přínosem pro společnost Energie Holding a.s. je nejenom získání nových odběratelů, ale zároveň i rozšíření rozvodů soustavy zásobování teplem s možností napojení dalších potencionálních odběratelů a získání záložního plynového zdroje tepla k zajištění ještě větší spolehlivosti dodávek tepelné energie v Litoměřicích.

Využití biomasy pro vytápění města Bechyně

ERDING, a.s.

Vysoká cena tepla ze zemního plynu donutila společnost Erding, která provozuje v nájmu v Bechyni městské tepelné hos­po­dářství, připravit projekt na rekonstrukci centrální plynové kotelny na kotelnu využívající k výrobě tepla biomasu - balíkovanou slámu. Kotelna s novým 2,5MW kotlem (s možností krátkodobého přetížení až na 3,5 MW) od české společnosti Step Trutnov již zásobuje teplem tisícovku bytů v Bechyni, školy, školku a kulturní dům. Pro pokrytí odběrných špiček jsou v areálu kotelny také 2 akumulátory, každý o objemu 300 m³ vody. Na soustavu zásobování teplem s no­vou biokotelnou by se měla připojit keramická škola a Dům s pečovatelskou službou. Roční úspory nákladů na teplo budou pro město v řádech stovek tisíc korun. Pro nový systém vytápění byla použita centrální výtopna v Písecké ulici, do které se týdně naváží až 12 nákladních aut se slámou. Cena tepla pro konečné odběratele klesla 572 na 472 korun za GJ včetně DPH. Celko­vé náklady na přechod kotelny ze spalování zemního plyn na biomasu ve výši 50 milionů korun pomohla Erdingu snížit 20timiliónová dotace od CzechInvestu. Samotného města se investice nijak nedotkne. Město Bechyně společnosti Erding jen dále prodloužilo provozovatelskou smlouvu, tedy nájem na městská tepelná zařízení.

„Zelený“ energetický výrobní blok

Plzeňská teplárenská, a.s.

První zkoušky spalování biomasy proběhly v Plzni v roce 2002. V roce 2005 padlo rozhodnutí o výstavbě „zeleného“ ener­ge­tického výrobního bloku - parního kotle K7 a turbosoustrojí TG3. Vlastní výstavba začala na podzim roku 2008 a na jaře roku 2010 byla investice za téměř 900 miliónu korunu vedena do provozu. Nový energoblok může dodávat do sítě elektrický výkon 11,5 MW e nebo do soustavy zásobování teplem v Plzni tepelný výkon do výše 15 MW t. Základním palivem pro nový blok je nekontaminovaná biomasa a cíleně pěstované ener­ge­tické plodiny a dřeviny. Roční spo­třeba biomasy nového bloku by měla být v objemu až 120 000 tun. Plzeňská teplárenská již využívá biomasu pro výrobu elektřina a tepla při spoluspalování s uhlím v dalším fluidním kotli. Účinnost nového kotle je úctyhodných 91,93 %. Garantovanou vlastní spo­třebu elektřiny 1,15 MW h se podařilo snížit na 0,79 MW h. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení životního prostředí v regionu a snížení spo­třeby uhlí. V  letošním roce se předpo­kládá, že díky novému bloku vyrobí v Plzni přes 40 % elektřiny z biomasy. K výrobě elektřiny, tepla a chladu Plzeňská teplárenská letos využije až 300 tisíc tun biomasy, což představuje úsporu 150 tisíc tun uhlí.

Nový „kabát“ pro „zelený“ energoblok Plzeňské teplárenské

Plzeňská teplárenská, a.s.

Při výstavbě nového ekologického zeleného energobloku Plzeňské teplárenské neponechala teplárna nic náhodě. Přestože je celá technologie skryta v budově, každý kolemjdoucí i návštěvník teplárny hned podle grafického zpracování na plášti pozná, co se skrývá uvnitř a co všechno Plzeňská teplárenská dokáže a umí vyrobit. Teplo, elektřina, chlad, termická likvidace komunálního odpadu - to jsou čtyři esa, s nimiž se na plášti žongluje, a která doplňuje páté eso královské -  ekologický trumf teplárny, která již třetinu elektřiny vyrábí z biomasy. Zajímavý nápad, který oživil zelené stěny energobloku na spalování biomasy je zároveň malou učebnicí teplárenství a toho, co mohou dnes teplárny nabídnout, pokud dostanou možnost dalšího rozvoje.

Přepojení Horních Měcholup a Petrovic na Pražskou teplárenskou soustavu

Pražská teplárenská, a.s.

V Petrovicích a Horních Měcholupech se nacházelo celkem sedm plynových kotelen. Tyto dosluhující kotelny se rozhodla Pražská teplárenská nahradit dodávkou tepla z Pražské teplárenské soustavy (PTS), do které dodávají teplo zdroje spalující uhlí, zemní plyn a komunální odpad (spalovna odpadu - ZEVO Malešice). Nahrazení kotelen dodávkou z Pražské teplárenské soustavy znamenalo především vyměnit stávající zařízení kotelen za 7 nových tlakově nezávislých předávacích stanic a položit zhruba 6 kilometrů předizolovaného potrubí. V  oblasti Petrovice -  Horní Měcholupy byla přepojena na Pražskou teplárenskou soustavu zejména dvě velká sídliště s 5400 byty a řadou dalších odběrů. Jednalo se o připojení tepelného výkonu 27,8 MW_t s ročním odběrem 255 TJ tepla. Náklady na realizaci se pohybují kolem 200 milionů Kč. Přepojením oblasti Petrovice -  Horní Měcholupy na Pražskou teplárenskou soustavu došlo k poklesu cen tepla v těchto oblastech. Domácnosti tak ročně ušetří několik tisíc korun oproti teplu z původních plynových kotelen. Šest kotelen se podařilo přepojit na Pražskou teplárenskou soustavu do konce roku 2008. Vinou nevyjasněných vlastnických vztahů po restituci došlo k přepojení poslední kotelny až v roce 2010.

Dodávka tepla z biomasy do Jindřichova Hradce

Skupina ČEZ a Energetické centrum s.r.o., Jindřichův Hradec

Energetické centrum ve městě Jindřichův Hradec dodává teplo horkovodem do centrálních rozvodů společnosti Teplospol, a. s. a jeho výroba pokryje zhruba 35 % spo­třeby tepla ve městě. Kromě toho přímo dodává teplo a teplou vodu přibližně 200 domácnostem v sídlištích Jitka a Bobelovka. Celko­vý objem dodávaného tepla odpovídá spo­třebě přibližně 3500 jindřichohradeckých domácností. Jedná se o ko­ge­ne­rační zdroj s kombinovanou výrobou elektřina a tepla s čistým spalováním biomasy. Kotel DOTEC, výkon 25 t/h, tlak 4 MPa

Kondenzační výměník spalin s elektrofiltrem

TTS energo s.r.o., Třebíč

Koncem roku 2010 byl instalován na vícepalivovém zdroji Teplárna Západ v Třebíči kondenzační výměník spalin s elektrofiltrem. Zařízení, které dodatečně využívá energii spalin, je zapojeno za kotlem na spalování dřevní biomasy VESKO-B. Systém funguje na základě sprchování spalin procesní vodou. Spaliny jsou dále schlazeny na teplotu rosného bodu s následnou kondenzací vodní páry ve spalinách. Prachové částice jsou zachytávány procesní vodou, která je odváděna do úpravny vody, vyčištěný a zneutralizovaný přebytek je vypouštěn do kanalizace. Energie odebrána spalinám je odváděna do topného systému. Pro odloučení jemných prachových částic je systém doplněn o mokrý elektrofiltr. Ten je zapojen za kondenzační výměník, má velice malé rozměry a téměř 100% účinnost. Množství prachových částic vypouštěných do komína se pohybují kolem 10 mg/m³, což je hluboko pod českými i evropskými normami. Unikátní zařízení zvyšuje účinnost kotle v teplárně v Třebíči až na 95 % a zároveň dokonale vyčistí spaliny. Kondenzační výměník spalin s elektrofiltrem je možné využívat u kotelen spalujících biomasu s tepelným výkonem až 60 MW. Takových zdrojů je v České republice už více než 50.